Víme, o jaké funkce si Češi řekli v Bruselu. A nebylo toho důrazu na ženy v politice už moc?

Hnutí ANO si v Evropě klade podmínky – aby ne, když díky svému volebnímu výsledku patří k nejsilnějším stranám ve své liberální frakci v Evropském parlamentu. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Jsme skeptičtí

Dost velká prohra Spolu, Andrej Babiš s Klárou Dostálovou (ta dostala nejvíc kroužků v historii!) triumfují. Výprask Pirátů, SPD i STAN, famózní úspěch Přísahy/Motoristů a Stačilo!. To je výsledek eurovoleb v Česku ve zkratce. Na úrovni celé EU to, přes výrazné souboje v několika členských zemích, dopadlo výrazně méně dramaticky. Nastal posun doprava, ale jen mírný. Stávající většina v Evropském parlamentu vydržela, ovšem bude dost velká na to, aby unie nepropadla paralýze? Jsme spíše skeptičtí. Co hrozí, vysvětlujeme tady, včetně možných dopadů na českou scénu.

ANO na koni

Zapomeňme na odchod, nebo dokonce výkop Babišova hnutí z liberální skupiny v europarlamentu. A to navzdory tomu, že do voleb šlo s programem, kterým se ucházelo o hlasy krajněpravicových voličů. Zisk sedmi mandátů dělá z ANO nejen druhou nejsilnější národní delegaci v liberální frakci hned po macronovcích, ale také vůbec nejsilnějšího zástupce zastřešující platformy ALDE, kolem níž liberální frakce Renew vznikla. ANO si proto začalo v Bruselu říkat o vliv. Chce být ve vedení několika klíčových výborů a možná k tomu přidá ještě post místopředsedy europarlamentu. O jaké výbory přesně jde a koho do nich chce vyslat?

Boj o eurokomisaře začal

Po Praze začala cirkulovat tři staronová jména, z nichž by mohl vzejít příští český eurokomisař či eurokomisařka. Kromě Danuše Nerudové (STAN), kterou oslabuje nepřesvědčivý výsledek ve volbách, jde o ministra průmyslu Jozefa Síkelu (STAN) — obě jména by mělo projednat vedení Starostů příští týden — a Editu Hrdou, současnou velvyslankyni při EU. Ta se skloňuje coby kompromis, pokud by neprošli první dva. V pozadí toho se dávají na stůl možná portfolia pro nového komisaře, a protože na nich pracují Češi zběhlí v evropské politice, seznam vůbec není špatný. Česko by si mohlo říct o agendu dopravy (vodíková infrastruktura v EU), klimatu (Green Deal), hospodářské soutěže (dohled nad státní pomocí v EU) nebo oblast veřejného zdraví (tendry na léky, generika). A pak o jedno úplně nové. Jaké, píšeme v tomto textu (nápověda: obrana to není).

Prosvištíme si: Koupel v slzách

Co udělal Filip Turek tak dobře, že skončil na třetím místě, a koho musí zavrhnout, pokud by chtěl mít v Evropském parlamentu vliv? A víte, že jen 12 z 21 českých europoslanců se dá označit za konstruktivní a racionální, a mají tedy naději na to, že mohou mít v novém europarlamentu slušné postavení? Celkově vzato jde o značný úpadek potenciálního českého vlivu v Bruselu. A proč takzvaní progresivisté v Evropě včetně Česka vesměs skončili v slzách? Ondřej Houska a Michal Půr to vysvětlují (a hádají se o tom) v podcastu Bruselský diktát. Zkrácený díl je tady, celý na HeroHero a Gazetisto.

Macronův gamble

Francouzský prezident vyhlásil v reakci na drtivé vítězství strany Marine Le Penové v eurovolbách předčasné parlamentní volby. Analytici se přou, jestli jde o mistrovský tah, nebo čiré bláznovství, protože „fronta na ochranu republiky“, která velela demokratickým stranám bránit krajní pravici dostat se k moci, padla. Už v minulých volbách před dvěma lety lepenovci poskočili rovnou o řád a jsou nejsilnější opozicí v Národním shromáždění. Šéf francouzských republikánů teď navíc nabídl Le Penové spolupráci proti Macronovým kandidátům. Francii čeká dramatické období, které by pomohlo paralyzovat zbytek Evropy.

Ostře sledované: Úder na Čínu

Evropská komise rozhodla o uvalení dodatečných cel ve výši 25 procent na dovoz elektromobilů z Číny. Zdůvodnila to tím, že čínští výrobci mají nad těmi evropskými nelegální konkurenční výhody. Francouzi jsou rádi, Němci právě naopak, a pokusí se rozhodnutí Bruselu změnit. A sázejí i na českou podporu. Jaký je názor Česka a co cla udělají s prodeji elektroaut v Evropě? Čtěte.

Angela a Svoboda

Po téměř čtvrtstoletí v eurovolbách nehrála žádnou podstatnou roli Angela Merkelová. Co dělá? Dopisuje své paměti, které mají pod názvem Freiheit (Svoboda) vyjít koncem listopadu. Každý exkancléř má v Německu nárok, mimo jiné, na kancelář a Merkelová dostala místnost, v níž kdysi úřadovala Margot Honeckerová, manželka východoněmeckého komunistického pohlavára Ericha Honeckera. Jak slyšíme, Merkelovou to docela popudilo. Každopádně pokud se ve svých pamětech aspoň trochu otevře, bude to strašně zajímavá kniha. Berte proto tento odstavec jako knižní tip.

Ředitelé Evropy

Kritika je nesmysl, hájí Pojar českou muniční iniciativu. A tipněte výsledek eurovoleb a vyhrajte cenu!

6. 6. 2024 ▪ 7 min. čtení

Inspirujeme 

Toto úterý oficiálně odstartoval Fond Daniela Anýže na podporu začínajících novinářů se zájmem o svět. Cílem fondu, jehož jednou ze zakladatelů je ženská polovina Ředitelů Evropy, je přispět k tomu, aby v Česku vyrostla nová generace kompetentních zahraničářů — včetně třeba zpravodajů v Bruselu! Dozvěděli jsme se, že myšlenka fondu, jenž bude platit mladé zahraničáře na startu kariéry, zaujala na Slovensku. Také tamní soukromá média nemají prostředky — nebo je nechtějí dát — na vyslání svých lidí ven. Jsme rádi, že fond nesoucí jméno našeho bývalého kolegy inspiruje. Vy se můžete podívat na fotky z večera, webovou stránku vysvětlující vše podstatné o fondu a také přispět. 

Co si přečíst

• Hlavní poražený eurovoleb. Salvini v Itálii prohrál i s mrtvolou.

• O tom, jak se HDP „nových“ členských zemí EU včetně Česka blíží k těm bohatším, slyšíme pořád. Ale jak je to s příjmy domácností v naší části Evropy?

• Jak výsledek eurovoleb změní přístup k tomu, čím se bude EU příštích pět let zabývat.

Evropa podle…

Luuk van Middelaar, profesor, ředitel institutu BIG

Z výsledku evropských voleb těžko dělat nějaké obecné závěry. Jak by tomu taky mohlo být jinak, když máme v jednotlivých zemích tolik různých vítězů a poražených. Nebudu analyzovat posílení krajní pravice nebo to, že většinu uhájila stávající koalice lidovců, socialistů a liberálů. Zmíním něco jiného - celkově k volbám přišlo lehce přes 50 procent voličů, podobně jako před pěti lety. Po 40 letech, kdy volební účast setrvale klesala, a to až na zhruba 40 procent v roce 2014, se zdá, že byl tento sestupný trend definitivně zlomen. Nejspíš je to díky řadě faktorů, jako třeba sociální média, která přitahují mladé. Současná výrazná polarizace taky lidi nutí k tomu, aby vyjádřili svůj názor. Ale vůbec nejdůležitější je podle mě to, že občané v Evropě během posledních 10 až 15 let pocítili, jak společná rozhodnutí týkající se hranic, bank, vakcín, klimatu nebo Ukrajiny nakonec mají dopad na ně samotné. Takže na ně chtějí mít vliv. A ať už s těmito rozhodnutími souhlasí, nebo nesouhlasí, všichni jsou součástí jedné společné konverzace.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Proč uspěl Filip Turek a zbláznil se Macron, nebo je genius? Ředitelé Evropy společně hodnotí výsledky eurovoleb v podcastu Spotlight.

• Tento čtvrtek a pátek stále můžete přijít na Prague European Summit a vybrat si z jednoho z mnoha diskusních panelů.

• Zažili to jen dva Češi. Anebo proč je nesmysl říkat, že EU má prezidenta.

Tečka podle Ondřeje Housky

Víc žen do politiky! V principu s tímhle sloganem samozřejmě souhlasím. Ale když se rozhlížím kolem sebe, vidím na vysokých místech až příliš mnoho žen buď málo úspěšných, nebo rovnou nebezpečných. Do první kategorie patří Danuše Nerudová nebo Valérie Hayerová, která přivedla Macronovu kandidátku k výprasku od Marine Le Penové (byť ona sama nekandidovala). Le Penovou se dostáváme k nebezpečným ženám — Alternativu pro Německo vede Alice Weidelová. Giorgia Meloniová zatím v Itálii hodně příjemně překvapuje, ale kdo ví, co se stane, až se italská ekonomika zadrhne a jí a její straně začnou padat preference, což je dost možné. A pak tu jsou ženy v pozadí — znalci zákulisí vám řeknou, že neúspěch STAN zvýšil šance, že se eurokomisařkou za Česko stane velvyslankyně při EU Edita Hrdá. Byla by to ta nejlepší možná volba? Nikoliv. Tak jestli není načase přejít od reflexivního „více žen do politiky“ k posuzování každého kandidáta a kandidátky podle schopností, bez ohledu na pohlaví.