Dobýt město bez slitování s civilisty. Rusko použilo hladovění v Mariupolu jako vojenskou taktiku

Ruské invazní síly používaly během 85 dní trvajícího obléhání ukrajinského města Mariupol v roce 2022 jako vojenskou taktiku hladovění civilistů. Uvedla to podle agentury Reuters organizace specializující se na humanitární právo Global Rights Compliance ve své zprávě. Podle listu The Guardian ji předkládá Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), právníci se domnívají, že strategie odpírání jídla a základních služeb v Mariupolu by mohla být považována za válečný zločin.

Mariupol se stal jedním ze symbolů utrpení lidí a zkázy během ruské invaze na Ukrajině. Rusko sousední zemi napadlo 24. února 2022, přičemž přístavní a strategicky důležitý Mariupol u Azovského moře se krátce nato ocitl v ruském obklíčení, které si podle odhadů vyžádalo životy tisíců civilistů. V druhé polovině května 2022 Rusové dobyli poslední baštu ukrajinského odporu v tamních ocelárnách Azovstal a v bojích značně zničený Mariupol tím zcela padl do jejich rukou.

analýza

Cynická válečná strategie Ruska: ničení energetiky má vyhnat další statisíce Ukrajinců do Evropy

14. 6. 2024 ▪ 5 min. čtení

Civilisté se během obléhání ocitli bez vody, plynu a elektřiny, zatímco teploty klesly pod minus deset stupňů, napsal The Guardian. Rusové systematicky útočili na objekty nezbytné pro přežití civilních obyvatel, které zajišťují potraviny, vodu, energie nebo přístup ke zdravotní péči, cituje Reuters závěry organizace, jež spolupracuje s ukrajinskými úřady.

Podle Catriony Murdochové z Global Rights Compliance měl ruský útok na město čtyři fáze. „Počínaje útoky na civilní infrastrukturu, přerušením dodávek elektřiny, topení a vody. Poté byly odepřeny, a dokonce napadeny humanitární evakuace, přičemž bylo zabráněno přísunu pomoci,“ uvedla Murdochová, podle níž se ve třetí fázi stala terčem ruských úderů další kritická infrastruktura nebo místa s pomocí a vodou. Ve čtvrté fázi se podle ní Rusové zaměřili na zničení či dobytí zbývající infrastruktury.

Fázovaný útok na Mariupol podle ní svědčí o tom, že Rusko plánovalo dobytí města bez slitování s jeho civilními obyvateli, kterých zde žilo před válkou na 450 tisíc. Organizace Global Rights Compliance při vyšetřování spolupracovala s odborníkem z vojenské rozvědky a experty na data z otevřených zdrojů, analyzovala přitom mimo jiné satelitní snímky a informace od svědků z Mariupolu.

Podle Olhy Mackivové z Global Rights Compliance analýza ukazuje, že kromě obětí intenzivních bojů si ruský útok na Mariupol vyžádal také životy lidí, kteří zemřeli kvůli nedostatku jídla, vody nebo kvůli zimě. Vzhledem k důležitosti Mariupolu a centralizaci ruského rozhodování nese zodpovědnost za smrt tisíců civilistů ruský vůdce Vladimir Putin a ruské vojenské velení, uvádí Global Rights Compliance podle The Guardian.

Moskva se ke zprávě organizace zatím nevyjádřila, nicméně Rusko vždy popíralo, že by jeho vojáci na Ukrajině cílili na civilisty.

Reuters poznamenává, že Římský statut, na jehož základě tribunál vznikl, definuje jako válečný zločin vojenskou taktiku, která spočívá v hladovění civilistů tím, že jsou lidé připraveni o prostředky nezbytné k přežití. ICC v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině zatím vydal čtyři zatykače, jeden z nich je na ruského vůdce Vladimira Putina kvůli podezření z nezákonného odvlékání ukrajinských dětí do Ruska.