Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. O rozhovoru informuje agentura AFP.
„Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost – což dnes není ten případ –, měli bychom si legitimně tuto otázku (o pomoci) položit,“ nechal se slyšet Macron, který se podobně vyjádřil už několikrát.
Zázraky nepřinese, ale změnu na bojišti ano. K čemu jsou doopravdy rakety ATACMS?
V únoru francouzský prezident vyvolal rozruch slovy, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien prohlásil, že Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Země je podle něj připravena na všechny scénáře.
„Vyloučit to a priori znamená nepoučit se z posledních dvou let,“ zdůraznil nyní v rozhovoru s týdeníkem The Economist. Státy NATO podle něj nejprve také vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, posléze ale změnily názor, aby Ruskem napadené zemi pomohly.
Proč se Rusko zaměřilo na ukrajinské město Chasiv Jar?
Ukrajina se ruské ozbrojené agresi brání už déle než dva roky, výraznou roli v jejím úsilí hraje západní finanční pomoc i dodávky zbraní a střeliva. Několikaměsíční zdržení v dodávkách zbrojní techniky a munice z USA, vyvolané americkými vnitropolitickými spory, však způsobilo, že Rusko má nyní na východě země na frontě převahu, především v dělostřelectvu, a jeho síly na některých místech postupují. Panující složitou situaci připouští i ukrajinské vojenské velení.
Proč se Rusko zaměřilo na ukrajinské město Chasiv Jar?
