Británie zvolila ochranu hranic. Parlament přijal zákon umožňující deportace migrantů do Rwandy

Britský parlament v noci na úterý schválil kontroverzní návrh zákona o vyhošťování migrantů do Rwandy, oznámily tiskové agentury. Zákon se týká uchazečů o azyl, kteří do Británie vstoupili nelegálně.

Členové Sněmovny lordů, horní komory parlamentu, předlohu opakovaně vraceli Dolní sněmovně s pozměňovacími návrhy. Nakonec však souhlasili, že text zákona již nebudou dále upravovat, čímž zaručili jeho vstup v platnost. Zákon prohlašuje Rwandu za bezpečnou třetí zemi, čímž má zabránit vznášení námitek proti deportacím. Vládní konzervativci za přijatý předpis čelí kritice opozice i nevládních organizací. Právníci se chystají podávat žaloby jménem jednotlivých migrantů, kteří dostanou rozhodnutí o deportaci, napsal list The Guardian. Král Karel III. by mohl podle médií normu podepsat již v úterý, čímž by vstoupila v platnost.

První letadla s migranty odletí z Británie do Rwandy za 10 až 12 týdnů a od léta budou tyto lety pravidelné, prohlásil v pondělí britský premiér Rishi Sunak, jehož vláda nyní přijatým zákonem reagovala na nesouhlas britské justice s předchozí podobou plánu.

Sunak, který se snaží před letošními volbami zvrátit mnohaměsíční propad preferencí své Konzervativní strany, plánuje deportacemi do Rwandy řešit nárůst počtu přistěhovalců, kteří se nelegálním způsobem dostávají do Británie.

„Jsme připraveni. Máme to naplánováno a ty lety se uskuteční, ať se stane cokoliv. Žádný zahraniční soud nám nezabrání, aby odstartovaly,“ řekl Sunak novinářům podle britských médií. Pokud by si Británie měla vybrat mezi příslušností k mezinárodnímu soudu a ochranou svých hranic, zvolí ochranu hranic, dodal premiér.

Uskuteční se to, ať se stane cokoliv. První lety s migranty vyrazí do Rwandy do 12 týdnů, řekl britský premiér

22. 4. 2024 ▪ 2 min. čtení

Odpovídal při tom na otázku, zda Británie plánuje respektovat Evropskou úmluvu o lidských právech, na jejíž dodržování dohlíží Evropský soud pro lidská práva (ECHR). V této souvislosti média zmiňují možné žaloby, jejichž podávání k mezinárodním soudním instancím se kvůli deportacím dá čekat. Právníci budou patrně podávat žaloby jménem jednotlivých migrantů, což schválený text umožňuje v případě, že jim hrozí „skutečné, bezprostřední a předvídatelné riziko vážné a nevratné újmy v případě přemístění do Rwandy“. Ministr vnitra James Cleverly po schválení normy uvedl, že zachová právo žádat o azyl. Jeho úřad však již identifikoval skupinu migrantů, jejichž nároky jsou právně neodůvodnitelné a chystá její deportaci.

Stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová označila plán za „neobyčejně drahý trik“. Přijetí zákona kritizovaly i nevládní organizace, podle nichž zásadně omezí práva migrantů.

„Tento ostudný předpis otřásá ústavou a mezinárodním právem a vystavuje lidi, kteří byli mučeni, i další uprchlíky nejistému osudu ve Rwandě,“ uvedla podle BBC v prohlášení organizace Freedom from Torture.

S plánem posílat část žadatelů o azyl z Británie do Rwandy přišel na jaře 2022 tehdejší premiér Boris Johnson. V červnu 2022 však byla britská vláda nucena na poslední chvíli zrušit první let, když právě ECHR rozhodl, že plán je spojen „s reálným rizikem nevratné újmy“.

Návrh zákona vládnoucí konzervativci předložili poté, co britský nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že středoafrický stát bezpečnou zemí není.

Kontroverzní plán současné britské vlády je odpovědí na předloňský nárůst počtu lidí, kteří do země vstupují nelegálně přes Lamanšský průliv. V roce 2022 do Británie doplulo rekordních téměř 46 tisíc migrantů, loni zhruba o třetinu méně. Sunak označuje zastavení přílivu migrantů za jeden ze svých hlavních předvolebních cílů, opozice a nevládní organizace jej za plán deportací kritizují.

Rwandský prezident Paul Kagame tvrdí, že jeho země je schopna zajistit bezpečnost migrantů a nechat je tam trvale žít, pokud by se tak rozhodli či byla jejich žádost o azyl v Británii zamítnuta. Požaduje však peníze na výdaje s tím spojené. Podle odhadů z Londýna by plán mohl celkově vyjít až na 600 milionů liber (17,7 miliardy korun) a vyplatí se pouze tehdy, když bude přesídlování probíhat pravidelně ve velkých počtech lidí.