Británie nakoupí dvanáct nových amerických bojových letounů F-35A schopných nést taktické jaderné zbraně a připojí se k vzdušné jaderné misi Severoatlantické aliance (NATO). Podle agentur AFP, Reuters a stanice BBC o tom v úterý informovala kancelář premiéra Keira Starmera, který tento záměr Londýna oznámí na dnešním summitu NATO v Haagu.

Jedná se o největší posílení jaderné pozice Británie za poslední generaci a doplní stávající britské námořní odstrašující prostředky, uvedla kancelář premiéra v prohlášení. Od konce studené války zajišťovaly britské jaderné odstrašení v rámci NATO výhradně střely na palubách ponorek královského námořnictva, poznamenala agentura AFP.

„V éře radikální nejistoty už nemůžeme brát mír jako samozřejmost, a proto moje vláda investuje do naší národní bezpečnosti,“ uvedl Starmer, podle něhož je cílem nákupu nových bojových letadel odstrašení nepřátelských hrozeb vůči Spojenému království a jeho spojencům. „Je to další robustní britský příspěvek do NATO,“ reagoval podle Downing Street generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.

Letouny F-35A mohou nést konvenční zbraně, ale mohou být vybaveny i americkými taktickými jadernými zbraněmi B61. Sedm dalších zemí, včetně USA, Německa a Itálie, už letouny schopné nést dvojí typ zbraní používá, podotkla BBC. Taktické jaderné zbraně jsou méně destruktivní než ty strategické, které dokážou zničit celá města, ale i tak mají významný ničivý potenciál.

„Nové stíhačky budou umístěné na základně Marham a očekává se, že vláda během trvání programu pořídí 138 letounů F-35,“ stojí v prohlášení kanceláře premiéra. Letouny F-35A, které vyrábí americká společnost Lockheed Martin, jsou obdobou strojů F-35B, které už britské letectvo používá.

Británie zvyšuje výdaje na obranu a modernizuje své vojenské síly, včetně ponorkové flotily, zatímco čelí rostoucímu nepřátelství ze strany Ruska a USA zároveň ustupují od své tradiční role obránce evropské bezpečnosti, poznamenal Reuters. BBC upozornila, že britská vláda v úterý zveřejnila strategii národní bezpečnosti, kde uvedla, že by se Británie měla aktivně připravit na možnost přímého ohrožení, potenciálně ve „válečném scénáři“.

V Haagu dnes vyvrcholí dvoudenní summit NATO formálním jednáním členských států na úrovni hlav států a předsedů vlád. Očekává se shoda spojenců na zvyšování výdajů na obranu, ale také na pokračující podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist