Europoslanci ve středu schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle, neboť podpora pro všech deset předpisů měnících unijní migrační a azylová pravidla nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas. Jednání na krátkou chvíli skandováním přerušili demonstranti, kteří byli v sále v galerii pro veřejnost. Demonstrace se konala i před budovou Evropského parlamentu.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila dnešní den za „historický“. Europoslanci podle ní schválili „pevný legislativní rámec pro to, jak se vypořádat s migrací a azylem v EU“. „Trvalo to více než deset let, ale dodrželi jsme slovo,“ napsala na sociální síti X.
Série norem, která má začít platit za dva roky, počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že část migrantů převezmou, nebo tyto státy podpoří finančně či materiálně.
Členské státy budou mít také povinnost zajistit rovnocennou úroveň pro přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o ubytování, školní docházku či zdravotní péči. Podmínky detence a omezení volného pohybu mají být upraveny tak, aby žadatele o azyl odrazovaly od pohybu po EU. Registrovaní žadatelé zároveň budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti.
Balíček počítá i s tím, že členské státy budou dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a které se na území sedmadvacítky přemístí „legálním, organizovaným a bezpečným způsobem“.
Různé části balíčku byly přijaty s rozdílnou podporou. Jen těsně prošel například návrh nařízení o řízení azylu a migrace, který patřil k nejvíce kritizovaným. Hovoří se v něm mimo jiné o tom, že zemím EU, které jsou vystaveny migračnímu tlaku přispějí ostatní členské státy tím, že žadatele o azyl nebo osoby požívající mezinárodní ochrany přemístí na své území, poskytnou finanční příspěvky nebo operativní a technickou podporu.
Nízkou podporu mělo i nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci, které zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, tehdy španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise dohodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných vyjednávání. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se poté letos 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. České ministerstvo vnitra tehdy uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
