Ani migrant do Evropy. Vzniká plán, na kterém spolupracuje i Česko. A jak působí Fiala v Bruselu?

Je možný mír na Ukrajině? Ano, ale za jedné podmínky, o které ti, kteří mír nejvíc propagují, nemluví. Náhoda? Nemyslíme si. To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Česko chce Rwandu

Na veřejnost o tom zatím neproniklo skoro nic, ale za zavřenými dveřmi v EU vzniká plán, jak maximálně omezit počet migrantů, kteří připlouvají do Evropy. Inspirací má být dohoda Velké Británie s Rwandou, případně Itálie s Albánií – tedy přesun žadatelů o azyl do zařízení mimo EU. Máme pro vás exkluzivně informaci, že Česko patří ke skupině zemí, které o tom právě teď jednají. Zjistili jsme pro vás podrobnosti. 

Večeře ve Vilniusu

A další zpráva, kterou víte první – premiér Petr Fiala poletí 2. dubna na večeři do litevského Vilniusu, kterou pořádá předseda Evropské rady Charles Michel. Kromě Česka a Litvy budou na nejvyšší úrovni zastupeny taky Nizozemsko, Švédsko, Lotyšsko, Belgie, Chorvatsko, Bulharsko a Řecko, jak jsme zjistili. Michel chce od těchto zemí znát jejich názor na to, jaké by měly do budoucna být priority EU. Na podobné večeře sezval, na různá místa v EU, lídry všech členských zemí. Je dobře, že Fiala pozvání přijal a chce být u toho, když se „peče” budoucnost unie. 

Fiala na Negroni

„Už mě to tady sere, jdeme do hotelu na Negroni.“ Tuhle větu pronesl premiér Fiala na jednom summitu EU. V souhrnu si na evropské úrovni počíná dobře, ale některé jeho chování je dost nepochopitelné. O co jde a co by měl Fiala dělat jinak? A při jaké příležitosti si zašel na zmíněné Negroni? O tom mluví v podcastu Bruselský diktát Ondřej Houska a Michal Půr. A přinášejí taky zákulisní detaily o české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu. Celý díl je na HeroHero a na Gazetisto. 

Prosvištíme si: Mír teď?

Kdo něco takového žádá, absolutně nepochopil, o co ve válce na Ukrajině jde. Rusko mír nechce, i kdyby k němu Ukrajina vyzvala, protože se mu na bojišti začíná dařit a věří, že rozhodne vojensky. Kdo chce mír, musí pro to něco udělat – dodat Ukrajině ve velkém další zbraně a munici, protože jen tak může její armáda konflikt zmrazit. A teprve potom budou skutečná jednání o zastavení bojů možná. Tady vše vysvětlujeme včetně toho, na čem se minulý týden na summitu v Bruselu dohodli lídři zemí EU. 

Dusík, stay tuned

Informovali jsme vás, že se bývalý náměstek na ministerstvu životního prostředí Jan Dusík uchází o top pozici v Evropské komisi v generálním ředitelství pro otázky klimatu. Pokud by mu to vyšlo, stal by se nejvýše postaveným českým úředníkem v klíčové instituci a ve strategickém oddělení (které „žije“ Green Dealem). Vězte, že Dusík má za sebou všechny pohovory včetně dvou s evropskými komisaři Hahnem a Hoekstrou teď v březnu, politickou podporu od české vlády také měl a čeká už jen – na verdikt. 

Ideologická čistota

Jistý úředník ministerstva financí se připravoval na vyslání do Evropské komise. Ministerstvo mu ho ale na poslední chvíli stoplo. Zaměstnanec (jehož identitu známe, ale nezveřejňujeme) podal stížnost k nejvyššímu státnímu tajemníkovi Jindřichu Fryčovi a ten ji uznal s tím, že ministerstvo nepostupovalo v souladu se zákonem. Fryčovo písemné rozhodnutí máme k dispozici. Slyšíme toho hodně o tom, jak spolupracovníci a poradci ministra Zbyňka Stanjury z konzervativního křídla ODS na čele se šéfem kabinetu Filipem Bendou nejenže bojují za ideologickou čistotu, když se například pídí po tom, aby dokumenty neobsahovaly slova, jako je gender, ale že je pro ně ideologická „správnost“ klíčovým vodítkem i při personálním rozhodování. Nemáme důkazy, že onomu úředníkovi stopli vyslání právě z těchto důvodů. Ale rozhodně by nás to nepřekvapilo. 

Ostře sledované: Drahý Brusel

Z Prahy do Bruselu vyrazil první přímý noční vlak a čeští uživatelé sítě X se o tom vyrazili pohádat. V debatě, jestli je lepší, resp. horší cesta vlakem nebo letadlem, padaly místy legrační argumenty a trochu zapadl jeden ne nepodstatný fakt. Přímé letecké spojení mezi Prahou a Bruselem dnes poskytuje jenom jeden dopravce, Brussels Airlines. Podle logiky monopolisty na trhu tomu odpovídá cena. Dejte si klasickou pracovní cestu do Bruselu za dva týdny s jedním noclehem a Brussels Airlines vám letenku nabídnou za „krásných“ osm tisíc korun. Je tu i levnější Ryanair, ten ale nelétá přímo do Bruselu, ale do Charleroi vzdáleného 70 kilometrů (takže musíte připočítat X hodin navíc a dvakrát dvacet eur za autobus). Volba je v zásadě jednoduchá: do Bruselu buď draze, nebo dlouho. Ovšem i ten vlak je docela drahý. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Historická role Buzkové

Jméno bývalé vysoce postavené političky za ČSSD Petry Buzkové bude navždy spjato s takzvanou kauzou Olovo, tedy hanopisem na její osobu, který vznikl v kruhu poradců tehdejšího šéfa ČSSD a expremiéra Miloše Zemana. Už méně se ví, že Buzková sehrála důležitou roli ve vztahu k českému vstupu do Evropské unie. Pamětníci si možná vzpomenou, jakou, a pokud ne, připomíná to tento rozhovor s ní, který přinášíme k blížícímu se výročí vstupu. 

Cena pro Martina

Martin Ehl, hlavní analytik HN, získal polskou novinářskou cenu. Martin se v HN věnuje střední Evropě, globalizaci nebo třeba obrannému průmyslu. Jeho články najdete tady. Gratulujeme! 

Co si přečíst

• Nový průzkum k eurovolbám: ANO získává nové voliče, varování pro Spolu a návrat KSČM. 

• Proč sankce Rusko nezasáhly zdaleka tak silně, jak mnozí čekali? Ztracený obchod se Západem mu prakticky úplně nahradily rozvíjející se země, ukazuje tato analýza. 

• Proč by Evropa měla změnit svoji „energetickou diplomacii“ a na co se zaměřit? Analyzuje to nová studie institutu BIG, kterou podporuje i česká vláda.  

Evropa podle…

Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum AMO

Význam střední Evropy je pro Česko neoddiskutovatelný. Jednak jde o naše sousedství a v něm je vždycky dobré mít stabilní vztahy. Význam regionu ale narostl i kvůli ruské agresi. Jde o obrannou spolupráci ve střední Evropě, pro Česko je naprosto klíčové udržení a posilování bilaterálních vztahů s Polskem. Za funkční a užitečnou multilaterální platformu lze považovat Bukurešťskou devítku, vzniklou v roce 2015 a sdružující vedle Česka ještě Polsko, Slovensko, Maďarsko, pobaltské státy, Bulharsko a Rumunsko – a to i navzdory proruským postojům maďarské a nyní i slovenské vlády. Pojďme se více bavit o tom, jak užitek spolupráce v B9 i nadále zachovat a maximalizovat – např. spoluprací na budování vojenské infrastruktury nebo posílení vojenské mobility. 

Co si poslechnout/Kam zajít

• Nařízení, směrnice, cože? Udělejte si konečně jasno v tom, co přichází z Bruselu. 

• Konference Dvě dekády spolu: ČR a EU v retrospektivě a perspektivě. 

• Jak vážně bere Německo svůj obrat směrem k výrazně větším výdajům na obranu a ostražitosti před Ruskem? 

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Příští týden se bude po Praze pohybovat největší žijící „zelený šílenec“. Máme-li tohle označení na někoho použít, hodí se nejvíc právě na nizozemského politika Base Eickhouta. Eickhout (47) je dlouholetý europoslanec, člen evropských Zelených a dvojka výboru pro životní prostředí v unijním parlamentu. Taky vystudovaný chemik, který se podílel na zprávě vědeckého panelu IPCC o klimatické změně, spoluautor Green Dealu a teď hlavní kandidát celoevropských Zelených do voleb. Ze všech těchto důvodů by bylo skvělé, kdyby se potkal s Klárou Dostálovou. Lídryně hnutí ANO do eurovoleb kudy do médií chodí, tudy mluví o „zeleném šílenství“ ve spojení s Green Dealem – doporučit lze například rozhovor s ní na Euractivu. Eickhout i Dostálová se do europarlamentu téměř jistě dostanou a vzhledem k postavení ve svých stranách a frakcích budou téměř jistě spolupracovat – nebo si oponovat. Proto, pokud tuto Tečku bude číst někdo povolaný, nešla by zařídit debata Base Eickhouta s Klárou Dostálovou, když budou oba v Praze? Bylo by zajímavé sledovat, jak argumentují.