Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku. Ukrajinu nenecháme padnout, slibují EU i USA a navyšují pomoc

Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu válečné ekonomiky. Šéf Evropské rady Charles Michel to napsal v článku, který v pondělí zveřejnil server Euractiv.

Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a nespoléhat se ve velké míře na podporu zemí, jako jsou USA, uvedl v textu Michel. Ten bude ve čtvrtek předsedat summitu EU, kde vedoucí představitele čeká jednání o podpoře Ukrajiny, která již přes dva roky čelí ruské agresi.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

„Pokud nebude reakce EU správná a neposkytneme Ukrajině dostatečnou podporu, aby zastavila Rusko, budeme další na řadě. Musíme být proto připraveni na obranu a přejít do režimu ‚válečné ekonomiky‘,“ uvedl Michel. „Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku,“ dodal.

Michel uvedl, že Evropa sice od invaze Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022 učinila pokroky, mimo jiné zvýšila vojenskou výrobní kapacitu o 50 procent, ale je třeba udělat mnohem více. Sedmadvacítka podle něj po desetiletí neinvestovala do své bezpečnosti a obrany dostatečné prostředky.

Michel vyzval země EU, aby zajistily, že Ukrajina dostane to, co potřebuje na bojišti. Mimo jiné tím, že budou vynakládat unijní peníze na vojenské vybavení a využijí neočekávané zisky ze zmrazených ruských aktiv k nákupu zbraní pro Kyjev. V článku rovněž vyzval země, aby usnadnily investice do obrany.

"Budí to strach." Putin udělal nelogickou věc a teď si nemůže pomoct, říká Pazderka

Členské státy EU v pondělí odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom ve svém prohlášení Rada EU. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance Fund, UAF) v rámci EPF se dnes na jednání v Bruselu definitivně shodli unijní ministři zahraničí.

Využití ruských aktiv

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhne, aby EU použila 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF). Informovala o tom agentura Reuters. Zbývajících deset procent by podle Borrella mělo být převedeno do rozpočtu EU a mělo by být použito na posílení kapacity ukrajinského obranného průmyslu. Šéf unijní diplomacie dodal, že svůj návrh předloží členským státům ve středu, tedy ještě před summitem EU, který se koná ve čtvrtek a v pátek.

Možné použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině řešili unijní ministři v pondělí. „Neříkám, že panovala jednomyslnost, ale existoval silný konsenzus ohledně přijetí tohoto rozhodnutí,“ uvedl k tomu Borrell. Členské státy se ale zatím nedokázaly shodnout, na co by peníze měly být použity. Některé ze zemí říkají, že na vojenskou podporu Ukrajiny a jejího obranného průmyslu, jiné ale hovoří jen o budoucí rekonstrukci Ukrajiny. S novým návrhem ohledně použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv by měla přijít ještě tento týden Evropská komise.

Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 260 miliard eur (zhruba 6,6 bilionu Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině. Ta by tímto způsobem mohla do roku 2027 získat 15 až 20 miliard eur, řekl agentuře Reuters nejmenovaný unijní představitel.

Prezident Pavel exkluzivně: Žádný voják na Ukrajině není legitimním cílem Ruska. Nenechme se tlačit do kouta

Borrell zdůraznil, že návrh se týká použití výnosů z aktiv zmrazených v Evropě, nikoli aktiv samotných. Ročně by to podle něj mohlo vynést až tři miliardy eur (75,6 miliardy Kč). „Konkrétní návrh bude předložen zítra, je na členských státech, aby se shodly,“ dodal šéf unijní diplomacie.

Ukrajinu nenecháme padnout

Spojené státy a svobodný svět nenechají Ukrajinu padnout a nadále ji budou v obraně před ruskou invazí podporovat. V úterý to na americké letecké základně Ramstein v Německu na úvod jednání o další zbrojní podpoře Kyjeva prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin.

„Rusko za imperiální sny (prezidenta Vladimira) Putina platí ohromnou cenu. Přinejmenším 315 tisíc vojáků bylo zabito nebo zraněno,“ řekl Austin. Poznamenal, že vedle lidských ztrát musí Rusko kvůli válce počítat i s hospodářskými dopady. „Putinovo rozhodnutí válčit bude Rusko do roku 2026 na původně odhadovaném hospodářském růstu stát 1,3 bilionu dolarů (30,3 bilionu Kč),“ řekl.

Americký ministr obrany rovněž řekl, že Ukrajina v obraně může nadále spoléhat na americkou a západní pomoc. „Jak řekl americký prezident Joe Biden, Putin se na Ukrajině nezastaví, ale Ukrajina může Putina zastavit,“ uvedl Austin. Poznamenal, že Kyjev proto potřebuje zbrojní dodávky pro svou obranu. V této souvislosti poděkoval zemím, které v poslední době připravily nové zbrojní balíčky. Hned po představení nové americké pomoci v hodnotě 300 milionů dolarů (sedm miliard Kč) zmínil české plány na obstarání 800 tisíc kusů dělostřelecké munice. Poděkoval také Británii, Německu, skandinávským a pobaltským státům nebo Polsku.

„USA nenechají Ukrajinu padnout, tato koalice nenechá Ukrajinu padnout, svobodný svět nenechá Ukrajinu padnout,“ řekl Austin. Média předem uváděla, že Austin bude na úterním zasedání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, která sdružuje asi pět desítek zemí zbrojně podporujících Kyjev, čelit otázkám spojenců o budoucnosti americké pomoci.

Americká vláda od začátku plnohodnotné ruské agrese posílá na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpala poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je tak od té doby ochromená. Návrh, který by vládě poskytl dodatečných 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, již prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej ale zatím blokuje.