Konec u Babiše, vysoko v Bruselu? Dlabajová má našlápnuto. A Mach se v Evropě tak akorát ztratí

O smyslu spousty výdajů ve státním rozpočtu bychom mohli pochybovat. Ale výdaj, který se teď chystá schválit vláda, je rozhodně na místě. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich emailů. Odebírejte!

Špatné zprávy

Ve válce na Ukrajině se v poslední době výhody poměrně jednoznačně překlápějí na stranu Ruska. Je potřeba si to otevřeně říct, byť bychom si přáli opak. Proč tomu tak je, co to znamená pro další průběh války a je kvůli tomu načase začít s Putinem vyjednávat? Podstatné ale je, že v silách Ukrajinců a Západu stále je nepříznivý trend zvrátit. Co je pro to potřeba udělat a je to reálné? Dočtete se v této analýze.

Dlabajová míří vysoko 

V jednom z minulých vydání jsme informovali, že europoslankyně Martina Dlabajová (nez., donedávna za ANO) patří mezi jména skloňovaná v souvislosti s postem nového vyslance EU pro malé a střední podniky. Vznik této funkce oznámila v září šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V pozadí se rozběhlo vysoce konkurenční výběrové řízení, do kterého se Češka přihlásila. Ředitelé Evropy slyší, že Dlabajová, která vede pracovní skupinu liberální frakce pro malé a střední podniky a sama v tomto byznysu dlouho působila, si stojí velmi dobře. Pokud by konkurz vyhrála, byl by to mimořádný úspěch – Česko dosud takto vysoce postaveného poradce nemá. Předpokládá se, že EU SME Envoy by neskončil s touto komisí, ale propojoval by firmy v unii s evropskou exekutivou i v dalších letech.

Prosvištíme si: Češi na psychoanalýze

Češi by si někdy potřebovali lehnout na psychoanalytické lehátko. Přestože mají v nedávné paměti úspěšné české předsednictví, kdy spoluřídili Evropu, a vášnivě se přou o jednotlivosti Green Dealu, tvrdí, že EU nemá vliv na jejich životy. Takto přesvědčená skupina Čechů navíc za poslední půlrok povážlivě narostla, o 14 procentních bodů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Eurobarometer. Celoevropské srovnání přineslo i docela alarmující závěr ve vztahu Čechů k Ukrajině. Jaký? Psali jsme.

Stojí to za to

College of Europe v belgických Bruggách je špičková postgraduální škola, na které studuje budoucí evropská elita. Mezi absolventy najdeme pozdější premiéry, ministry nebo vysoce postavené diplomaty, byznysmeny, úředníky. Česko možnosti, které škola poskytuje, dlouhodobě zanedbávalo. Prezident Petr Pavel letos přímo na škole pronesl projev a vyzval, aby se Česko zapojilo aktivněji. Jak slyší Ředitelé Evropy, ve vládě se schyluje k dohodě na poskytnutí peněz na tři stipendia pro české studenty. Budou nad rámec současných dvou, která jsou jen pro státní zaměstnance. Ta nová budou pro kohokoliv, a to už od příštího akademického roku (uzávěrka přihlášek na College of Europe je 15. ledna). Hlavní zásluhu na novince mají Úřad vlády a ministerstva školství, vnitra a financí. Chválíme! Doufáme jen, že se kvůli tomu neomezí vysílání českých expertů do Evropské komise a jinam, protože peníze na stipendia mají jít právě z rozpočtu Podpora Čechů v EU.

Nejvlivnější

„Ivan má větší vliv než my všichni dohromady.“ Tohle prohlásil tehdejší český velvyslanec při EU Martin Povejšil na adresu Ivana Hodáče, když dostal dotaz na to, kdo je nejvlivnějším Čechem v Bruselu. Hodáč dlouho vedl organizaci ACEA, sdružující evropské automobilky. Byl tedy vlastně hlavním lobbistou automobilového průmyslu v Evropě. Jak si v EU získat vliv? Jaký vliv má Česko a proč je to podle něj v poslední době lepší než dřív? A jaká je budoucnost evropských automobilek, dokážou stáhnout ztrátu, kterou mají ve výrobě elektromobilů proti americké Tesle a Číňanům? Hodáč o tom mluví v podcastu Bruselský diktát, který připravuje mužská polovina Ředitelů Evropy a Michal Půr. Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sledujte jako video. Mimochodem, Hodáč je absolventem College of Europe…

Ztracený Mach

Vliv v Evropě rozhodně nebude mít Petr Mach, který byl nově potvrzen jako lídr společné kandidátky SPD Tomia Okamury a Trikolory. Europoslancem už byl v letech 2014 až 2017. Když měl odsloužený už skoro rok, svěřil se mužské polovině Ředitelů Evropy, že stále neví, kde v Bruselu sídlí Evropská komise a kde Rada EU… Obě budovy jsou přitom jen pár set metrů od Evropského parlamentu. Co mu ale šlo, bylo postarání se o členy Svobodných, strany, kterou tehdy vedl. Jak už dříve upozornila ženská polovina Ředitelů Evropy, tvrdý kritik unijních dotací Mach zaměstnával za peníze EU 14 svých asistentů, přičemž 12 z toho byli přední členové Svobodných.

ANO, máme problém

Vedení Starostů a nezávislých odletělo do Paříže za šéfem liberální frakce v europarlamentu Stéphanem Séjourném. Schůzku inicioval sám Séjourné. STAN dosud není v žádné evropské politické straně a má jen jednoho europoslance, Stanislava Polčáka, který sedí u lidovců. V příštích eurovolbách se hnutí STAN prorokuje úspěch a je tak o něj zájem. Ministři Vít Rakušan, Martin Dvořák či lídr kandidátky Jan Farský by se prý u liberálů cítili dobře. Má to ale háček – členem frakce Renew už je Babišovo ANO. Podle Farského je to „zásadní překážka“ pro vstup STAN k liberálům. Podobně to mají i čeští Piráti. Ti jsou dnes ve frakci Zelených a raději by šli k liberálům. Ale je tu to ANO. Co to rozštípne? Výsledek voleb. Pokud by liberálové mohli se STAN a Piráty získat víc mandátů než od ANO, frakce zřejmě Babišovi připomene, že jeho hnutí už dávno není liberální.

Ostře sledované: Bič na piráty silnic

V průměru se zaplatí jen 40 procent pokut za dopravní přestupky spáchané v jiné zemi EU a právě to se národní vlády rozhodly změnit. Ministři dopravy států unie schválili tento týden návrh, který má ulehčit výběr pokut na silnicích v sedmadvacítce. Zároveň rozšířili koš přestupků, které se budou přeshraničně vymáhat. K rychlé jízdě přibylo třeba ujetí od nehody nebo nebezpečné parkování. Do budoucna by piráty silnic měl snáz zastavit i digitální řidičák, který budou mít všichni v mobilu a policie ho bude moci na místě zablokovat. Také tuhle novinku ministři schválili. Teď se čeká na europoslance.

Do Elysée!

Současný francouzský velvyslanec v Česku Alexis Dutertre bude novým poradcem Emmanuela Macrona pro Evropu, napsal francouzský server Contexte. A Dutertre nám to na přímý dotaz potvrdil. Patří ke špičce francouzské diplomacie a oblíbili si ho mnozí čeští politici. Do Prahy Dutertre zamířil před třemi lety, předtím působil mimo jiné jako francouzský velvyslanec v Bruselu při Coreperu I (takže byl takovým českým Jaroslavem Zajíčkem). U francouzského prezidenta střídá dosavadní poradkyni Garance Pineauovou, která se přesunula na jinou funkci. Velvyslanci gratulujeme a děkujeme – byl to právě on, kdo pro HN loni zařídil exkluzivní rozhovor s Macronem. A to takto.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Kdopak to mlčí

Maďarská vláda navenek hlasitě podporuje Izrael. Ale když zástupci zemí EU jednají za zavřenými dveřmi o postoji ke konfliktu v Gaze, maďarští úředníci a diplomaté převážně mlčí, řekl Ředitelům Evropy zdroj, který se těchto schůzek účastní. Důvod? Vláda Viktora Orbána tvrdí, že může být zadobře s každým, se Západem, Ruskem, Čínou, Katarem nebo Tureckem. Jenže zájmy těchto zemí vzhledem k Blízkému východu jsou velmi rozdílné a Maďaři si nechtějí žádnou z nich rozházet – a tak jsou raději zticha. Je to ukázka toho, že politika „všech azimutů“ nutně narazí na limity, když na přetřes přijde kontroverzní věc, na které není shoda.

To nikdy neřekl

„Komu mám zavolat, když chci mluvit s Evropou?“ řekl prý jednou Henry Kissinger. Tento výrok se roky používá jako vyjádření pro to, že EU nemá jednotnou zahraniční politiku – a že by se to mělo změnit. Jestli by to bylo žádoucí, nebo ne, teď nechme stranou. Faktem je, že Kissinger, někdejší americký ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost, nic takového nikdy neřekl. Jde o výrok, který vstoupil do dějin, aniž kdy zazněl. Kissingerovi, který na konci listopadu zemřel ve věku 100 let, ve skutečnosti vyhovovalo, že mohl vyjednávat s jednotlivými evropskými státy zvlášť. Každopádně platí, že Kissinger uspěl v tom, co považoval za své hlavní poslání – zabránit další světové válce. Byť byl kontroverzní osobností, svět změnil k lepšímu.

Co si přečíst

• Dokáže EU dodat Ukrajině tolik zbraní, kolik potřebuje na úspěch ve válce s Ruskem? Stručně odpovídá zhruba desítka různých odborníků.

• Každý stát v Evropě bojuje s vysokým schodkem a snaží se šetřit. Takže by měla začít šetřit i Evropská komise, vyzývá v rozhovoru s HN vzhledem k současnému evropskému rozpočtu švédská ministryně pro EU Jessika Roswallová. Výjimkou jsou podle ní jen peníze pro Ukrajinu.

• Amerického prezidenta volit mohou, ale evropské poslance ne. Studie ukázala ústrky lidí s mentálním postižením v Evropě, Česko patří k horším zemím.

Evropa podle…

Luuk van Middelaar, profesor, zakladatel institutu BIG

Bude Geert Wilders příštím nizozemským premiérem? Z čistě domácího pohledu by to dávalo smysl. Wilders, vítěz voleb, se teď snaží ke spolupráci přesvědčit dvě největší pravicové strany. Hodně Nizozemců, a to včetně voličů levice, by to považovalo za legitimní vyústění, byť by s tím osobně měli velký problém. Ale potenciální koaliční partneři váhají, a to částečně kvůli evropským důvodům. Premiér reprezentuje celou zemi navenek. Mluví jejím jménem na Evropské radě, tedy summitech lídrů 27 zemí EU. Aby to byl zrovna Wilders, tomu by se chtěla velká část politické a byznysové elity vyhnout. Wilders by v rámci EU zkomplikoval nizozemské vztahy s Německem či Francií a dalšími. Jeho přítomnost ve funkci by ještě více normalizovala krajní pravici v dalších zemích a zvýšila její šance - od AfD v Německu po Marine Le Penovou ve Francii. Z Nizozemska by se stal vývozce nestability - což je něco, co Wildersovi potenciální koaliční partneři nyní berou v úvahu. Jak to dopadne je mimořádně nejisté.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Koho volit a proč by politici udělali dobře, kdyby lákali na německý supermarket? Poslouchejte bonusový díl podcastu Bruselský diktát, který vznikl živě s publikem.

• Francie je pro vstup Ukrajiny do EU i NATO, zásadně tak změnila svou dosavadní politiku. Proč a co to znamená pro Česko a další země střední a východní Evropy? Zeptejte se odborníka.

• Na Fakultě sociálních věd UK měl nedávno dvě veřejné přednášky profesor Hanns Maull – o tom, jak by měla Evropa zareagovat na fakt, že se rozpadá mezinárodní řád, a o tom, jak reálná je německá otočka směrem k vyšším výdajům na obranu. Můžete se podívat ze záznamu.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Na současné španělské předsednictví EU nadávají úplně všichni. Diplomaté, úředníci, politici. Španělé předsedají toto pololetí a řada lidí se už nemůže dočkat, až odbije letošní poslední půlnoc. „Španělsko dává pozdě návrhy legislativy a i veškeré podklady pro jednání, takže není čas najít řešení v rámci sedmadvacítky,“ popsal to diplomatický zdroj. „A nepokrytě tlačí svoje priority, navzdory tomu, že by mělo být nestranným rozhodčím.“ Jde jednak o pokus prosadit katalánštinu mezi oficiální jazyky EU, část států ale také nelibě nesla, když se Španělé přidali k Čechům a dalším v boji proti emisní normě na auta Euro 7, místo aby drželi neutrální postoj. Španělé jsou v unii o osmnáct let déle než Češi, mají robustnější státní správu a předsedali už vícekrát. Zjevně to ale není zárukou ničeho, pokud zemi chybí vůle uspět v předsednické roli (španělská vláda se topí ve vnitropolitické krizi). „O to víc vynikne, že vy Češi jste tu vůli loni měli a podle toho jste postupovali,“ řekl mi během hovoru zástupce jedné vlivné starší země v Bruselu.