Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl v rozhovoru s agenturou AP Volodymyr Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků. Ukrajinský prezident zdůraznil, že Ukrajina se ale nehodlá vzdát. Vyzval také spojence ke zvýšení zbrojní produkce.

„Chtěli jsme rychlejší výsledky. Z tohoto pohledu jsme bohužel nedosáhli požadovaných výsledků. A to je fakt,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru publikovaném v pátek. Ukrajina podle něj nedostala od spojenců všechny zbraně, které potřebovala, přičemž rychlý postup na frontě znemožňuje také omezená velikost její armády.

„K rychlejšímu dosažení požadovaných výsledků není dostatek síly. To ale neznamená, že bychom se měli vzdát, že se musíme vzdát,“ řekl Zelenskyj. „Jsme si jisti svými kroky. Bojujeme za to, co nám patří,“ dodal.

Jako možnou cestu k úspěchu jmenoval Zelenskyj zvýšení zbrojní produkce na Ukrajině, a to především ve spolupráci se západními firmami. „To je cesta ven,“ řekl s tím, že nic neděsí Rusko více než vojensky soběstačná Ukrajina. „Dejte nám tyto příležitosti a my budeme vyrábět,“ dodal.

Ukrajina zahájila na začátku června svou dlouho očekávanou ofenzivu, která se soustředila na jižní a jihovýchodní část fronty s cílem přerušit ruský pozemní most mezi anektovaným poloostrovem Krym a okupovaným východem Ukrajiny. Frontovou linii, kterou Rusko v měsících před zahájením útoku důkladně opevnilo, dokázali ukrajinští vojáci posunout místy jen o jednotky kilometrů, a to za cenu velkých ztrát na obou stranách.

Obchází Zelenskyj velitele armády?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při komunikaci s některými veliteli ozbrojených sil obchází náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného. To Zalužnému ztěžuje řízení celé armády, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje. O napětí mezi politickým vedením a vojenským velením země, která 649. den čelí ruské agresi, se spekuluje již přinejmenším několik týdnů, na pozadí nenaplněných očekávání ukrajinské protiofenzivy, která byla zahájena na počátku léta.

"Občas vzniká dojem, že Zelenskyj má dva druhy ozbrojených sil: 'dobré', kterým velí (velitel pozemních sil generál Oleksandr) Syrskyj a další favorité, a 'špatné', podřízené Zalužnému. To je pro hlavního velitele (Zalužného) velmi demotivující a hlavně to překáží velení celé armádě," citoval deník svůj zdroj "z blízkého okolí Zalužného".

Zelenskyj, který je z titulu funkce šéfa státu současně vrchním velitelem ozbrojených sil, podle zdrojů deníku vytvořil paralelní cesty pro jednání s veliteli různých druhů ozbrojených sil, které obcházejí náčelníka generálního štábu. Týká se to podle listu například komunikace s velitelem pozemních sil Syrským či velitelem letectva Mykolou Oleščukem.

"Přímý kontakt s veliteli urychluje prezidentovi práci, ale destabilizuje práci hlavního velitele ozbrojených sil (Zalužného), který se dozvídá část informací od svých podřízených na poradách vrchního velení, pokud se je vůbec dozví," píše Ukrajinska pravda.

Dalším příkladem chování Zelenského se podle deníku stala mediálně známá historka s propuštěním komisařů oblastních vojenských správ. Poté, co Ukrajinska pravda odhalila neslýchané obohacování komisaře oděské správy za války, prezident požadoval propustit všechny náčelníky oblastních mobilizačních center a prověřit stav jejich majetku.

Na poradě vrchního velení náčelník vyšetřovatelů Oleksij Suchačov podle anonymního zdroje, účastníka porady, podal hlášení, jak vyhodili velitele vojenských správ. A poté předali slovo Zalužnému, který poznamenal, že gratuluje strážcům zákona a že problém korupce je důležitý. Ale také chce poukázat na nejnovější údaje o stavu mobilizace, kdy nábor nových vojáků ve všech oblastech prudce poklesl. Čili to, co se z politického hlediska jevilo rychlým a rozhodným naplněním poptávky veřejnosti, mělo z vojenského hlediska špatné důsledky.

Podobný efekt mají podle deníku i kádrové změny v ozbrojených silách, které postihují Zalužného spolupracovníky a destabilizují velení. Zvláštní kapitolu představuje vyšetřování selhání jižního uskupení sil na počátku války, které se zdá být zaměřeného proti Zalužnému.

Zelenského nevoli může také vzbuzoval rostoucí Zalužného popularita v průzkumech veřejného mínění, naznačující, že stávající prezident by nemusel uspět v případě, že by se ucházel o znovuzvolení a za soupeře by měl Zalužného.

Napětí mezi oběma klíčovými muži se podle deníku ještě zvýšilo během ukrajinské protiofenzivy. Minulý měsíc Zalužnyj v interview připustil, že se situace na bojišti dostala do slepé uličky. Zelenskyj v reakci na to v médiích prohlásil, že nepokládá situaci za patovou a že vojáci, kteří se chystají vstoupit do politiky, by neměli současně vést válku. Časopis The Economist koncem listopadu napsal, že Zelenskyj vidí v Zalužném soupeře a že politické hašteření škodí Ukrajině.