Víme, kvůli komu se v Česku zdražuje. A Síkela by nakonec mohl skončit v bance v Lucemburku

Kolik bude stát přijetí Ukrajiny do Evropské unie? Odhady se různí, ale ten nejnovější má docela velké důsledky pro Česko. Ovšem hned zdůrazněme, že tahle věc rozhodně není jen o penězích. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy. Je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich emailů. Odebírejte!

Síkela do Lucemburku?

Česko od října 2025 obsadí post viceprezidenta Evropské investiční banky, největší mezistátní banky světa. Nejde o žádný automatismus, ministerstvo financí to muselo v rámci zemí EU vyjednat. Posledním českým viceprezidentem byl, už před řadou let, Ivan Pilip. Začátek října 2025, to je doba, kdy bude v Praze dosluhovat vláda Petra Fialy, viceprezidenta tedy bude ještě nominovat ona. A my víme, o kom se mluví: o ministrovi průmyslu Josefu Síkelovi (za STAN). Prý má vážný zájem, pokud by mu nevyšel úmysl stát se eurokomisařem. Přičemž jeho šance na přesun do Bruselu, jak slyšíme, klesají. Lucemburk, sídlo Evropské investiční banky, by tak byl druhou možností. Zároveň ale prý Síkela má i nabídky z londýnské City (do vlády přišel z vysokých postů v bankovnictví).

Smutek i veselí

Prezident Petr Pavel odjel v úterý zahájit akademický rok na renomované College of Europe v Bruggách a druhý den promluvil před evropskými poslanci. Bruggy byly velký smutek, za který ale Pavel nemohl. Prezident se tam potkal s těmi pár českými studenty, kteří na škole jsou, a na místě se vyslovil pro navýšení vládních stipendií. Ta jsou zatím jen dvě ročně, jak jsme psali. Ve Štrasburku bylo veseleji. Český prezident přednesl sebevědomý proevropský projev. Nestimuloval mysl podobně jako kdysi Havlův na stejném místě, ale ani se nestal zdrojem karikatur jako Zemanovo vystoupení nebo důvodem pískotu jako v Klausově případě. Svůj hlavní účel Pavlova řeč bezezbytku splnila. Víte jaký?

Pavel opatrně

Jak v Bruggách, tak před europoslanci Petr Pavel zmínil potřebu debaty o změně EU, aby se mohla dál rozšířit. V Bruggách před studenty sám od sebe mluvil o zavedení většinového hlasování místo jednomyslnosti. Až to skoro vypadalo, že je to pro něj důležitější téma než pro rovněž přítomného ministra pro evropské záležitosti. Znamená to, že prezident změnu hlasování podporuje? „Neřekl jsem slovo podporuji,“ reagoval ostře na dotaz Ředitelů Evropy. „Mluvil jsem o tom, že máme být připraveni tu debatu vést,“ dodala hlava státu. „Musíme být opatrní. Doma u nás děláme, že tahle věc neexistuje,“ dodal pak na adresu koalice prezidentův spolupracovník. Jak píšeme na jiném místě tohoto newsletteru, takový postoj vlády je dlouhodobě neudržitelný. 

Pravý Babišův důvod

Proč Andrej Babiš před slovenskými volbami tak mohutně podpořil Roberta Fica? Zapomeňte na ideologii, pravý důvod nejspíš bude úplně jiný a jde o Babišův osobní zájem. Fico mu totiž může na Slovensku pomoci vyřešit jeden nepříjemný problém. O co jde, to zjistíte v novém podcastu Bruselský diktát – připravuje ho mužská polovina Ředitelů Evropy a Michal Půr. Uslyšíte taky o tom, že prezident Pavel před slovenskými volbami nejspíš předvedl tak zvaný freestyle – a nevhodný. A jak se musí změnit Petr Fiala? Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sledujte jako video!

Ostře sledované: Startujeme

Možná si vzpomenete, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ohlásila šetření čínských elektroaut dovážených do Evropy kvůli podezření z neoprávněných dotací. Šetření už začalo, konkrétně ve středu. Evropská komise bude mít až třináct měsíců na to, aby sdělila, jestli má dostatek důkazů o nedovolené státní podpoře automobilek ze strany Číny, a navrhla protiopatření (cla nebo tarify na čínské zboží). Rozjela se hra, která nemůže dopadnout dobře. Evropa se musí bránit, případná obchodní válka s Čínou ji ale poškodí.

Kolik to bude stát?

Podle analýzy renomovaného bruselského think-tanku CEPS by vstup Ukrajiny do EU z hlediska peněz vlastně nic moc nezměnil – mírným čistým plátcem do společného evropského rozpočtu by se nově stalo jen Španělsko. Česko a další země střední a východní Evropy by nadále víc dostávaly, než by odváděly. Důvěrný dokument Rady EU, který získal deník Financial Times, ale mluví úplně jinak – náklady by byly velmi vysoké a Česka by se velmi dotkly. Jde jen o projekce na základě dnes platných pravidel, ale jako realističtější se nám na první pohled jeví pesimističtější odhad Rady EU…

Potvrzení v Granadě

Podporu Ukrajině a dalším zájemcům o členství by měli lídři států EU opět vyjádřit na pátečním summitu ve španělské Granadě. Návrh závěrů schůzky, který máme k dispozici, ovšem zdůrazňuje – rozšíření EU ano, ale unie se bude muset změnit. Přeloženo do češtiny to znamená méně práva veta nebo méně dotací chudším zemím, jako je Česko. Z Prahy zatím zní pouze toto: chceme rozšíření o Ukrajinu a další státy. Ale ono b), tedy jak by větší EU měla vypadat, to čeští politici neříkají. Jenže, jak jsme už upozorňovali, s tím si nevystačí – v tom případě mohou na rozšíření unie zapomenout. A bylo by na čase prezentovat vlastní nápady, aby debatu neovládli jiní.

Prosvištíme si: (Ne)Spolu?

Strany koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, se měly původně do konce září dohodnout, jestli půjdou na jedné kandidátce do evropských voleb příští rok, nebo zvlášť. Termín se posouvá, vyjednavači se sejdou zase příští týden. Lidovci čekali ještě na jeden výzkum preferencí mezi svými voliči a slovenské volby údajně zviklaly část dosavadních odpůrců společné kandidátky. Hlavní kritik, volební lídr ODS Alexandr Vondra, ale zůstává na svém. „Slovenské volby na mém názoru nezměnily nic,“ řekl Ředitelům Evropy. Mezi Prahou a Bruselem zní, že hlavní Vondrův důvod proti Spolu je jeho obava, že by se europoslankyně ODS Veronika Vrecionová (mimochodem, jeho někdejší partnerka, s níž má syna) nemusela na společné kandidátce dostat do parlamentu. Kvůli střídání stran by zcela jistě nebyla na čelných místech, zato samostatná kandidátka ODS by jí to umožnila. „Je to hnusný argument vůči Veronice,“ reagoval Vondra. „Ale ano, nechceme, aby naši lidé dopadli kvůli kroužkování na jedné kandidátce jako Piráti u STAN ve sněmovních volbách,“ dodal.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

K Braunovi by chtěl každý!

Pozor, pozor, odběratelé tohoto newsletteru z řad mladých lidí. Nabízí se jedna zajímavá stáž, na kterou nedosáhnou ani Ředitelé Evropy. Europoslankyně Martina Dlabajová (donedávna za ANO) už dlouho organizuje stáže pro mladé na místech, kam by se běžně nedostali. A tentokrát jde o týdenní stínování Daniela Brauna, šéfa kabinetu české eurokomisařky Věry Jourové (ANO). Braun je součástí superdiskrétního týmu, který předjednává rozhodnutí eurokomisařů. Být mu několik dní v patách může být unikátní zkušenost. „Rád podpořím mladé lidi, kteří mají zájem o evropská témata. Vnímám to i jako můj příspěvek k vyššímu zastoupení Čechů v institucích EU,“ řekl k tomu Ředitelům Evropy Braun. Europoslankyně Dlabajová hradí dopravu a pobyt vybranému zájemci v Bruselu a přihlásit se lze do příštího týdne.

Migrační pokrok

Země EU schválily poslední část reformy azylových a migračních pravidel. Jde o návrh, který upravuje postup pro případ budoucí velké migrační krize. Státy „v první linii“, typicky Itálie a Řecko, mají mít řadu povinností, například by mohly držet žadatele o azyl v detenci (fakticky v táborech) až 40 týdnů, zároveň by ale měly právo na určité úlevy týkající se třeba lhůt, během kterých musí provést azylové řízení. Česko se při hlasování zdrželo. „Návrh jsme si představovali výrazně ambicióznější v situacích, kdy je migrace využívána jako nástroj vydírání EU,“ zdůvodnil český postoj mimo záznam jeden vládní úředník. Na definitivní podobě evropských pravidel se státy EU ještě musí shodnout s europoslanci. Každopádně platí, že migraci jako téma řada politiků před nadcházejícími eurovolbami využije a zneužije.

Mezi nejlepšími

Česko nepatří mezi země s nejtransparentnější státní správou, ale vždycky záleží na kontextu a tom, s kým se porovnáváte. Platforma Civil Society Europe udělala srovnání stálých zastoupení členských zemí při EU v Bruselu z hlediska toho, jak zveřejňují kontakty na svoje pracovníky, jejich schůzky se zájmovými skupinami a podobně, a vyšlo jí, že Češi patří do skupiny sedmi nejotevřenějších zemí v EU. Novinářská zkušenost může být jiná, ale v každém případě gratulujeme do Bruselu!

Co si přečíst

• Taxonomie ulehčí přístup k penězům i v průmyslovém Česku, říká Martin Špolc, který nová pravidla v Bruselu psal.

• Jako konzultovat plánovanou nevěru s manželkou. Před 85 lety se vojáci a politici v Praze pokusili o (dost zvláštní) puč.

• Vladimír Dlouhý je nově šéfem největší podnikatelské lobby v Evropě Eurochambres a tvrdí, že regulaci spojenou s Green Dealem přestávají menší firmy zvládat.

Evropa podle…

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Proč je u nás dráž? Podle Eurostatu byla v Česku harmonizovaná inflace v srpnu hned po Maďarsku druhá nejvyšší v Evropě (10,1 procenta). A oproti průměru roku 2019, tedy před pandemií, jsou ceny v Česku vyšší přibližně o 38 procent (podobně jako v Polsku), zatímco evropský průměr se pohybuje okolo 21 procent (podobně jako v Německu). Paradoxně za to nemohou potraviny, ale kromě jiných faktorů zejména služby. Oproti roku 2019 jsou služby ve střední Evropě výrazně dražší než v západní – v Česku o 36 procent, zatímco průměr EU je přibližně 16 procent. Nejvíce je to vidět například v kavárnách a restauracích, které v Česku oproti roku 2019 zdražily skoro o 60 procent, zatímco v EU v průměru lehce přes 20 procent. O něco nižší (ale také vysoké) rozdíly pozorujeme u cen hotelů a penzionů. Je to možné proto, že segment služeb čelí menší konkurenci než obchodovatelné zboží jako elektronika. Vyšší ceny v restauracích ve Špindlerově Mlýně nemusí automaticky znamenat, že tam lidé během výletů přestanou jíst a pít. Ale pokud se v relativním srovnání ceny služeb odtrhnou od kvality, mohou lidé nakonec opravdu začít „hlasovat nohama“ a utíkat českým provozovatelům do zahraničí.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Kde udělali výzkumníci chybu? Poslechněte si, proč na Slovensku totálně selhaly volební exit polly.

• Rozšíření EU, to není jen Ukrajina, ale už dlouho i země západního Balkánu. Jak to s jejich nadějemi vypadá? Odpoví tento seminář.

• V Česku se tváříme, že nás elektromobilita nezajímá. Změny se ale dějí všude kolem, shodli se experti v debatě HN.

Tečka podle Ondřeje Housky

Nemáš-li dost témat, začneš zdůrazňovat hodnoty. Vydáš se na barikádu, kde bráníš ten jakoby jediný správný, morální názor. Ne že by, propána, hodnoty nebyly důležité! Ale je zajímavé, že se jich o to vehementněji chytají ti, kterým politicky teče do bot a hrozí jim katastrofa ve volbách. Třeba ta skupina KDU-ČSL přezdívaná i uvnitř strany termínem ultras. Nebo nemalá část TOP 09. Té vadí záměr ministerstva zahraničí, aby do Moskvy opět odjel český velvyslanec. Že prý je Rusko teroristický stát atd. Jasně, ale od čeho je diplomacie, od toho, abychom se bavili jen s přáteli? Česko by velvyslance (či velvyslankyni) do Moskvy poslat mělo, stejně jako ho tam má většina našich spojenců. Oni totiž chápou, k čemu diplomacie je. Je jim jasné, že když budeme jen dělat gesta a stavět sebe sama na morální piedestal, nedosáhneme ničeho.