„Téma Karabachu je nadobro uzavřené.“ Arméni se obávají etnických čistek, z oblasti prchají

Z Náhorního Karabachu, kde se minulý týden síly arménských separatistů vzdaly Ázerbájdžánu, odešlo do Arménie do dnešních 17:00 místního času (15:00 SELČ) 6650 lidí. Podle agentury TASS o tom informovala arménská vláda. Podle Jerevanu se obyvatelé Armény osídleného regionu po ázerbájdžánské vojenské operaci obávají etnických čistek.

Zpravodaj agentury Reuters v karabašské metropoli Stěpanakertu popsal, jak desítky lidí nakládají věci do autobusů a nákladních aut a chystají se k odjezdu, zatímco na silnicích vedoucích k Arménii se tvoří zácpy. Vedení etnických Arménů v Náhorním Karabachu uvedlo, že všichni, kdo budou chtít odejít do Arménie, k tomu budou mít příležitost a dostanou zadarmo pohonné hmoty. Rusko tvrdí, že členové jeho mírových jednotek působících v oblasti pomáhají s evakuací.

Otázky a odpovědi

Střet o Náhorní Karabach prohrála nejen Arménie, ale i Rusko, které ztrácí vliv v postsovětském světě

21. 9. 2023 ▪ 4 min. čtení

Uprchlíci, kteří se dostali na arménské území, řekli agentuře Reuters, že se domnívají, že s jejich separatistickým státem je konec. „Téma Karabachu je nadobro uzavřené,“ uvedla Anna Agopjanová v hraničním městě Goris.

„Byla to noční můra. Vesnice byla pod silnou palbou, skoro nikdo v ní nezůstal,“ popsala agentuře AP situaci v jisté obci v Náhorním Karabachu žena, která si nepřála zveřejnit své jméno.

V Náhorním Karabachu před začátkem nynějšího vysídlování žilo asi 120 tisíc etnických Arménů. Jejich vedení tvrdí, že lidé nyní mají strach z pronásledování a etnických čistek a nechtějí žít pod ázerbájdžánskou nadvládou.

Ázerbájdžánská bezpečnostní služba v pondělí podle agentury TASS vyzvala arménské obyvatele regionu, aby urychleně odevzdali zbraně a střelivo a vyvarovali se protiprávního jednání, jako je třeba ničení majetku nebo různých dokumentů. Zároveň ujišťuje, že „ázerbájdžánské úřady plně garantují ochranu práv a svobod lidem arménské národnosti, kteří zbraně odevzdají“.

Minulý týden v úterý Ázerbájdžán zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Ve středu bylo dojednáno příměří poté, co ázerbájdžánské jednotky prolomily arménské obranné pozice a karabašské úřady de facto kapitulovaly.

Policie v Jerevanu v pondělí zadržela více než 140 účastníků protivládní demonstrace, kteří v rámci akce občanské neposlušnosti zablokovali hlavní ulice ve městě. Od minulého týdne požadují odstoupení premiéra Nikola Pašinjana a jeho vlády, neboť přístup kabinetu ke karabašskému konfliktu považují za selhání.

V pondělí se v ázerbájdžánské oblasti Nachičevan, která se nachází mezi Arménií, Íránem a Tureckem, sešel ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Tureckého lídra Alijev ujistil, že práva Arménů v Náhorním Karabachu budou „zaručena“, uvedla agentura AFP. „Věřím v úspěch procesu reintegrace karabašských Arménů do ázerbájdžánské společnosti,“ dodal Alijev.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil.

Rusko prý vykazuje hrdinství

Moskva ujistila Arménii, že je jejím spojencem, a zůstává v kontaktu s jejím vedením, řekl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko ale odmítá snahy Jerevanu jej obviňovat kvůli situaci kolem Náhorního Karabachu. Ruské ministerstvo zahraničí současně varovalo Arménii, že prohlubování jejích vazeb se Západem by bylo vážnou chybou.

Agentura AFP napsala, že arménský premiér Nikol Pašinjan v neděli spojenecké vztahy své země, zejména ty s Ruskem, označil za „neefektivní“. Podobně se v posledních dnech vyjádřil už několikrát.

„Jsme kategoricky proti pokusům přenést odpovědnost na ruskou stranu a ruské mírové jednotky (v Náhorním Karabachu), které vykazují hrdinství,“ řekl Peskov. Dodal, že Rusko bude pracovat na tom, aby práva etnických Arménů v Náhorním Karabachu byla respektována.

Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS v ostře formulovaném vyjádření uvedlo, že Pašinjan se pomocí „nepřijatelných invektiv“ vůči Rusku snaží zbavit odpovědnosti za neúspěchy své politiky.

„Jsme přesvědčeni, že vedení v Jerevanu dělá obrovskou chybu, když se záměrně snaží zničit mnohostranné a staleté vazby Arménie s Ruskem a udělat ze země rukojmí geopolitických her Západu,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo. Zároveň odmítlo Pašinjanovo tvrzení, že Moskva podporuje současné demonstrace za premiérovo odstoupení.

Ázerbajdžán chce víc

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev po jednání se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Nachičevanu naznačil, že bude požadovat pozemní koridor spojující tuto ázerbájdžánskou exklávu se zbytkem země. Arménie tuto myšlenku odmítá, informovala agentura Reuters.

Ázerbájdžánskou autonomní oblast Nachičevan, úzký pruh území sevřený mezi Arménii, Írán a Turecko, dlouhodobě chtějí Ankara a Baku spojit s Ázerbájdžánem vytyčením pozemního koridoru, který by vedl přes jižní Arménii.

Alijev již v roce 2021 pohrozil, že takovýto koridor – který by vytvořil souvislý pozemní most mezi blízkými spojenci Tureckem a Ázerbájdžánem a připravil Arménii o pozemní hranici s Íránem – vytvoří, „ať se to Arménii líbí, nebo ne“.

Symbolická volba místa pro jednání, které následovalo jen necelý týden poté, co ázerbájdžánské síly vtrhly do Náhorního Karabachu, aby znovu převzaly kontrolu nad tímto separatistickým regionem, pravděpodobně znepokojí arménské úřady. Ty v minulosti tento pozemní koridor odmítaly. Hypoteticky připouštěly pouze možnost obnovení přerušeného silničního a železničního spojení mezi Nachičevanem a zbytkem Ázerbájdžánu.

Na společné tiskové konferenci, na níž Alijev ani Erdogan neodpovídali na otázky, ázerbájdžánský prezident vyjádřil politování nad tím, že úřady v dobách Sovětského svazu prohlásily část území, které podle něj mělo patřit Ázerbájdžánské sovětské socialistické republice, za území patřící Arménské sovětské socialistické republice. „Pozemní spojení mezi hlavní částí Ázerbájdžánu a Nachičevanem tak bylo přerušeno,“ uvedl Alijev.

Vlivný telegramový kanál Re:public of Artsakh napojený na karabašské Armény uvedl, že Alijevova slova vypadají zlověstně. „Novým cílem Ázerbájdžánu a Turecka je Sjunik (jihoarménská provincie, přes kterou by takový koridor procházel). Už to otevřeně deklarují. Probíhají aktivní přípravy na válku,“ uvedl kanál.

Program Erdogana a Alijeva zahrnoval prohlídku nově zmodernizované vojenské základny v Nachičevanu, jakož i účast na slavnostním položení základního kamene nového plynovodu z Turecka.

Rusko, které má v Arménii vojenskou základnu a obranný pakt s Jerevanem, je zaneprázdněno vedením vlastní války na Ukrajině. V současné době je navíc ve sporu se současným arménským premiérem Nikolem Pašinjanem, kterého považuje za příliš prozápadního. Chce také udržovat a rozvíjet vztahy s Baku i Ankarou.

Erdogan minulý týden na Valném shromáždění OSN řekl, že se naskytla „historická příležitost“ dosáhnout míru v oblasti jižního Kavkazu. „(Arménie) však tuto historickou šanci nevyužívá,“ řekl a dodal, že očekává, že mezi Ázerbájdžánem a Arménií bude co nejdříve uzavřena komplexní mírová dohoda a že budou „rychle splněny sliby, zejména pokud jde o otevření koridoru“.

Narážel tím na podmínky dohody o příměří z roku 2020 zprostředkované Ruskem, která ukončila 44 dní trvající válku mezi Ázerbájdžánem a Arménií a která hovořila o odblokování hospodářského a dopravního spojení mezi západním Ázerbájdžánem a Nachičevanem. Reuters připomíná, že toto ustanovení si Baku a Jerevan od té doby vykládají odlišně.