Pokusů o atentát byly desítky. Jaký má Kyjev plán pro případ smrti prezidenta Zelenského?

Ukrajina se od začátku ruské invaze musela připravovat na nejednu eventualitu. Jednou z nich je i možný atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého někteří ruští představitelé označují za nepřítele číslo jedna, píše server Politico. Ačkoliv nebezpečí už není tak bezprostřední jako v prvních týdnech invaze, Ukrajina ani západní spojenci si nemohou dovolit tento nejčernější scénář ignorovat. Plán pro tento případ, který nechtějí ukrajinští představitelé veřejně příliš rozebírat, zahrnuje šéfa parlamentu, ale nejspíš i některé známé tváře Zelenského administrativy, uvádí Politico.

Zelenskyj se v podstatě v den ruské invaze na Ukrajinu před více než 17 měsíci stal symbolem ukrajinského odporu a tváří ukrajinského dialogu se západními spojenci, které Kyjev často i nesmlouvavě žádá o pomoc. Není proto divu, že ruští zákonodárci nebo proruští blogeři hlasitě požadují, aby se stal terčem atentátu, píše Politico.

O život Zelenského usilovaly ruské síly zejména na začátku invaze, kdy jednotky Moskvy táhly na Kyjev. Poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak jen několik týdnů po vpádu ruských sil na Ukrajinu uvedl, že Rusko skrze své zpravodajské jednotky či čečenské síly a žoldnéře Wagnerovy skupiny, kteří se pokoušeli proniknout do přísně střežené vládní čtvrti, provedlo nejméně desítku vážných pokusů o atentát. Ukrajinský prezident také údajně krátce po invazi prostřednictvím videa hovořil s americkými senátory a řekl jim, že je to dost možná naposledy, co ho vidí živého.

Ačkoliv je hrozba atentátu nyní méně závažná než na začátku války, Ukrajina tuto možnost stále nebere na lehkou váhu. Přísně utajované jsou Zelenského cesty do zahraničí a ukrajinští představitelé kritizují veškeré úniky informací – jako se stalo například minulý měsíc při Zelenského cestě do Bruselu nebo do Bulharska, odkud pod o něco větším utajením vyrazil do Prahy.

O plánu postupu v případě, že by přece jenom Zelenskyj přišel o život, Kyjev diskutuje jen nerad, píše s odkazem na rozhovory s ukrajinskými úředníky i zákonodárci Politico. Formálně je nástupnictví jasné, uvádí Mykola Kňažyckyj, opoziční zákonodárce ze západoukrajinského Lvova. „Když prezident nemůže vykonávat své povinnosti, přebírá jeho pravomoci předseda ukrajinského parlamentu,“ říká Kňažyckyj.

Šéfem ukrajinského parlamentu je nyní Ruslan Stefančuk, člen Zelenského strany Sluha národa. V průzkumech veřejného mínění ale ani zdaleka nedosahuje důvěry, jakou Ukrajinci vkládají do Zelenského. Současnému prezidentovi věří okolo 80 procent voličů, Stefančukovi okolo 40 procent. Oblíbený není ani u opozičních zákonodárců, píše Politico.

Vládní tým by podle všeho v případě Zelenského indispozice nebo smrti tvořil Stefančuk, šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak, bývalý právník a filmový producent, šéf diplomacie Dmytro Kuleba a ministr obrany Oleksij Reznikov. Šéfem generálního štábu by zůstal Valerij Zalužnyj.

Ukrajina od začátku války utvořila „dobře sehraný“ administrativní, vojenský a diplomatický stroj, domnívá se Adrian Karatnycky z amerického institutu Atlantická rada (Atlantic Council). „Nechci říkat, že je pro to Zelenskyj nepodstatný. Ale myslím si, že tím nepostradatelným faktorem je jednota země,“ uvádí odborník.

Slabý článek bude v případě atentátu třeba hledat nikoliv na Ukrajině, ale mezi jejími spojenci, uvádí Politico. Zatímco Ukrajinci vnímají jak silné, tak slabé stránky svého vedoucího představitele, Západ naopak okouzlilo Zelenského charisma i představa boje malého Davida proti papírově mnohonásobně silnějšímu a lépe vybavenému ruskému Goliášovi.