Země Evropské unie tvoří nejbohatší ekonomický blok světa, mají ale malý společný rozpočet, který se navíc na pozadí ruské války proti Ukrajině rychle vyprázdnil. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová proto volá o pomoc – žádá členské státy, aby do Bruselu poslaly desítky miliard eur navíc.

Von der Leyenová vyčíslila nutnou dodatečnou pomoc Ukrajině na 50 miliard eur, což je v přepočtu téměř 1,2 bilionu korun. Ty mají do roku 2027 putovat jak na okamžitou poválečnou obnovu země, tak na projekty, které Ukrajinu přiblíží EU. Podobnou finanční pomoc dostávalo rovněž Česko, a to během několika let před vstupem do unie.

„Použili jsme veškeré dostupné prostředky, které jsme měli, na Ukrajinu. Přehodnotili jsme všechny priority, kde to šlo,“ prohlásila šéfka komise v úterý při zveřejnění návrhu. „To, co nyní požadujeme, je nutnost dostát naší pomoci Ukrajině,“ dodala von der Leyenová.

Na Ukrajinu během uplynulých šestnácti měsíců od invaze už doputovaly z Bruselu desítky miliard eur. Další peníze poslaly samy jednotlivé státy. Evropa je největším dárcem finanční pomoci pro Ukrajinu, USA zase dodávají přes 90 procent zbraní. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Země EU pracují s rozpočtem na sedm let. Ten současný platí od roku 2021 do 2027 a sestavoval se v roce 2020, tedy ještě před ruskou invazí. Odráží dlouhodobé priority EU jako dotace farmářům, chudším regionům, „zelenou“ politiku i snahu vzpamatovat se z pandemie covidu-19.

Celkově rozpočet přesahuje dva biliony eur, v přepočtu tedy zhruba 48 bilionů korun. Jakkoli jde nominálně o obrovské číslo, je to jen zlomek z celkového bohatství sedmadvacítky – státní rozpočty jsou podílem na ekonomice mnohem vyšší.

Většinu společné peněženky tvoří příspěvky od členských států. Proto jednotlivé národní kasy budou muset dodat požadovaných 50 miliard eur pro Ukrajinu. Na navýšení rozpočtu je přitom potřebný souhlas od všech zemí – platí tu jednomyslnost.

Přispět na Ukrajinu tak bude muset i Česko, pokud nemá Praha pomoc pro Kyjev zablokovat. „Naše podpora Ukrajiny se nemění, mění se ale stav státního rozpočtu,“ reagoval na to pro HN ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

„Doufám však, že podpora Ukrajiny bude silnější než motiv šetřit. Kolik přesně máme platit, ještě nikdo neví, ten mechanismus ještě nebyl určen,“ dodal Dvořák. Český podíl na financování rozpočtu EU dosahuje 1,7 procenta a lze tak předpokládat, že i dodatečné peníze pro Ukrajinu z české státní kasy se budou pohybovat okolo podobného procenta. 

O navýšení rozpočtu se nyní očekávají tvrdá vyjednávání zejména ze strany čistých plátců do unijního rozpočtu (mezi ně Česko nepatří, stále dostává z Bruselu víc, než tam posílá). Řada zemí se jednak snaží vyrovnat s dluhem z covidových let a šetří. Evropská komise navíc žádá o navýšení nejen pro Ukrajinu, ale další dvě priority.

Jde konkrétně o 15 miliard eur na posílení ostrahy vnějších hranic EU a 10 miliard eur na vybrané ekonomické projekty typu těžba vzácných kovů v Evropě, které mají posilovat konkurenceschopnost unijních firem ve světě. Dohromady by tak státní rozpočty zemí EU měly do Bruselu poslat vysoké desítky miliard eur.

„V řadě zemí teď čelíme velmi složité rozpočtové situaci. Teď není nejlepší čas na to žádat členské státy o další peníze navíc,“ uvedl k tomu ještě před zveřejněním požadavku komise německý ministr financí Christian Lindner.

Obecně se ale předpokládá, že pomoc Ukrajině nebude tím nejspornějším bodem. „V případě Kyjeva je to i podpora bezpečnosti celého našeho kontinentu. A pro tu je mezi námi široká shoda,“ konstatovala nizozemská šéfka státní kasy Sigrida Kaagová pro server Politico.

Hádky se mohou spíše strhnout o další obálky, tedy migraci nebo dotace evropskému průmyslu. V prvním případě země severu tvrdí, že ostraha evropských břehů Středozemního moře je na zodpovědnosti každé jednotlivé vlády.

Za dotacemi pro evropské firmy zase chudší země EU vidí snahu Německa a Francie podpořit svoje národní šampióny. Protože se ale bude navýšení rozpočtu EU řešit v následujících týdnech jako balíček, čeká se, že v zájmu kompromisu každý trochu ustoupí.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.