Kulturní války mohou být prospěšné, dokud se nezačneme fackovat na veřejných prostranstvích. Nejdůležitější pro demokratickou společnost je přece to, že si udržujeme nějaký společný prostor, ve kterém můžeme diskutovat,“ říká sociolog Jiří Přibáň. Černobílé vidění světa je podle něj nebezpečné, ale jsou případy, kdy lze spravedlnost a bezpráví snadno rozlišit - třeba v případě války na Ukrajině.
„Válka, ve které dochází k válečným zločinům, je vždy zločinem a je dokonce zlem. Ta na Ukrajině je vlastně až trapně jednoduchá, protože tady došlo k válečné agresi a porušení mezinárodního práva. To, co se tam děje, jsou skutečně válečné zločiny,“ popisuje vedoucí právně-sociologického centra na univerzitě ve velšském Cardiffu Jiří Přibáň.
Varuje ale, že politici by měli šetřit s tím, co označují za dobro a co za zlo. „Adolf Hitler také vždycky ‚bojoval za mír‘ a rozpoutal ty nejhorší války a masakry v dějinách Evropy. Boj za mír je tedy sám o sobě velmi problematická kategorie,“ vysvětluje.
Podle Přibáně, který dlouhodobě žije ve Velké Británii, se česká společnost v posledních letech obstojně vyrovnala s řadou krizí - ať už to je válka na Ukrajině, nebo drahé energie.
„Myslím, že to vůbec nezvládáme špatně. Když se podíváte na jiné země, jako je Slovensko nebo Maďarsko, tak se s tím česká společnost zvládla vyrovnat a nějakým způsobem to vstřebat,“ naráží na to, jak v jiných zemích rostou populistické tendence.
Přiznává však, že co dalo demokracii v Česku opravdu zabrat, byla koronavirová pandemie. „To jsme bohužel dobře nezvládli. Ale reparát, který jsme mohli teď složit v souvislosti s ukrajinskou válkou, složila česká společnost na výbornou,“ chválí Přibáň fakt, že Česká republika je jednou ze zemí, která přijala v přepočtu na počet obyvatel jedno z největších množství uprchlíků.
