Kdo se chce v Evropě zbavit generála Pavla, Zahradilova konečná a velký Fiala

Ještě nebylo definitivně rozhodnuto, ale koalice Spolu do dalších voleb společně nepůjde. A štěstí v nich nezkusí ani europoslanec ODS Jan Zahradil. Po 20 letech by v tom případě Evropský parlament opustil – tak dlouho v něm vydržel jako jediný Čech. O důvodech se můžete dočíst v našem newsletteru Ředitelé Evropy, stejně jako například o tom, jak se posouvá kontroverzní legislativa ohledně přísných emisních pravidel pro auta. Newsletter, který je o české roli v Evropě a o dění v EU, vám může do e-mailu chodit zdarma každý čtvrtek ráno. Odebírejte! 

Spolu? Spíš ne

Podle informací Ředitelů Evropy nejspíš ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v nadcházejících volbách nebudou kandidovat společně jako Spolu, byť definitivní rozhodnutí ještě nepadlo. Jde o volby do Evropského parlamentu, které budou napřesrok. Taky slyšíme, že Starostové nabídli společnou kandidátku topce, ale ta se zatím nevyjádřila.

Konec jedné éry

Europoslanec ODS Jan Zahradil už zřejmě nebude kandidovat v příštích eurovolbách, dozvěděli se Ředitelé Evropy. Podle několika straníků o tom nynější lídr eurobuňky ODS takto mluví. „Asi si realisticky vyhodnotil, že nemá šanci být znovu na kandidátce,“ řekl jeden z nich v narážce na to, že se Zahradil opakovaně postavil proti krokům Fialova vedení strany – nepodpořil například koalici Spolu před sněmovními volbami ani Petra Pavla na prezidenta. Zahradil, který je jako jediný Čech europoslancem nepřetržitě od našeho vstupu do EU, na otázku Ředitelů Evropy, jestli příští rok po 20 letech opravdu skončí, řekl: „Vše se včas dozvíte.“

To bude řežba

Polovina Ředitelů Evropy se potkala s několika zahraničními diplomaty působícími v Česku. A pár z nich vyjádřilo očekávání, že kampaň před evropskými volbami nejspíš bude fakt maso. Andrej Babiš pravděpodobně nasadí velmi vyhraněnou rétoriku – EU nám chce zlikvidovat průmysl, vzít nám auta, zakázat maso a podobně. Což může způsobit dilema ODS a tlačit ji směrem k většímu euroskepticismu. My můžeme říct pouze to, že cizí diplomaté čtou momentální situaci v Česku správně.

Úspěšné Češky

Dvojkou na velvyslanectví EU v ostře sledovaném Kosovu se od června stane Eva Palatová, která dosud působila na delegaci unie v Kanadě. A jiná Češka míří na ještě významnější post, brzy bude potvrzená jako velvyslankyně EU v jedné vlivné zemi arabského světa. Ředitelé Evropy její jméno znají, ale kdyby ho zveřejnili, prý by tím její jmenování mohli zhatit. Takže ho zveřejníme, jakmile to bude možné. Že by se Češka nebo Čech dostali v evropských institucích na vysoký post, je raritou. Dobře to ukazuje tento přehled.

Bez peněz nebude vliv

A když už jsme u toho, česká vláda opakovaně říká, že podporuje větší zastoupení Čechů a Češek v unijních institucích, protože je to jedna z cest, jak si země může včas zajistit důležité informace o dění v EU. Slouží k tomu i vysílání takzvaných národních expertů do strategických oddělení Evropské komise. Momentálně jich má Česko v komisi 25 a Úřad vlády žádá peníze na jejich navýšení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale řekl ne. Píšeme tady. 

Ostře sledované: Kámoši

Vztah Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga kdysi upevnil dort a panáky vodky. Teď Si přijel za Putinem do Moskvy – šlo už o čtyřicáté osobní setkání obou mužů. Čína se tváří neutrálně, ale ve skutečnosti je ve válce na straně Ruska – ovšem nikoliv bezpodmínečně. Proč jí velmi záleží na tom, aby Rusko neutrpělo naprostou porážku a Putin nepadl? Ale na druhou stranu, proč jí je, s výjimkou tohoto extrémního výsledku, vlastně jedno, jak válka skončí? Tady je vysvětlení. Jo, a Si poslal do ruských novin článek s chybami, který si tamní novináři ze strachu nedovolili upravit.

Dvojí posun u aut

Německá vláda se předběžně dohodla s Evropskou komisí na používání syntetických paliv do aut po roce 2035, což by umožnilo zachování technologie spalovacích motorů v EU i po tomto roce. Jde zatím o neformální dohodu, kterou musí ještě schválit členské státy. Švédské předsednictví zároveň předložilo první upravený návrh nové emisní normy Euro 7 a její kritici to považují za alespoň částečný posun dobrým směrem. Česku, které lobbovalo za záchranu spalovacích motorů a organizovalo odboj proti Euru 7 na půdě EU, obojí vyhovuje.

Víc zbraní

Evropská komise skutečně nemá moc vlivnějších členů, než je francouzský eurokomisař Thierry Breton. Má na starosti jednotný unijní trh, pro Česko klíčovou věc. Řeší tak třeba automobilový průmysl, ale i to, aby evropské zbrojovky měly víc kapacit na výrobu zbraní a munice, kterou nutně potřebují Ukrajinci. Jaká v tom může být role českých firem? Breton o tom mluví v rozhovoru s HN.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Padá banka, něco si přej

Nastane po pádu obří banky Credit Suisse klid, nebo ještě další krachy přijdou, a to dokonce i v EU? HN udělaly anketu mezi odborníky, jejich předpovědi jsou tady. A Jan Bureš z Patria Finance upozorňuje na jedno velké riziko - na centrální banky čeká dilema, jak skloubit boj s inflací a zachování finanční stability. Roste nebezpečí, že udělají chybu a přijde hospodářská krize.

Prosvištíme si: Zelená v Evropě

Evropská komise navrhla postup, který má zajistit, aby z Evropy nezmizely investice a pracovní místa - jde o reakci na americké lákání výrobců elektroaut nebo baterií. Komise chce například výrazně omezit byrokracii, která prodlužuje vydávání stavebních či těžebních povolení, jak vysvětlujeme. Je to dobrý návrh? „Česko má nyní šanci nakopnout výrobu klimaticky neutrálních technologií,“ uvedla Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU. Naopak bruselský výzkumný institut Bruegel je mnohem skeptičtější. Podle něj Evropská komise předkládá ambiciózní cíl, ale dává na stůl postupy, které k jeho splnění rozhodně nebudou stačit. Proč to dělá? Protože část států EU chce jednat razantně, jiná část (včetně Česka) je opatrná. A tak komise předkládá neslaný nemastný kompromis.

Velký Fiala

Česko ve čtvrtek prostřednictvím premiéra Petra Fialy v Bruselu vstoupí do výzkumného institutu BIG, zahrnující nejlepší mozky a nejvlivnější politiky v Evropě. Jak jsme psali, Fialovi lidé nabídku loni nejprve zazdili, aby se jí, naštěstí, chopilo ministerstvo zahraničí, až nakonec vláda vše schválila. Byť slyšíme, že ministerstvo školství remcalo, jestli prý by Česko raději nemělo třeba dva roky BIG pozorovat z dálky a vstoupit teprve, až se jeho činnost více vyvrbí (ještě před jednáním vlády ale námitky stáhlo). Jasně, nejlepší je nemít žádné ambice, nic nepomáhat utvářet od začátku, jen sedět v koutě a pak si stěžovat, že s nápady přicházejí jiní a my nemáme vliv! A tak na ministerstvo školství posíláme odpovídající písničku.

Svrhněte Pavla!

Finská premiérka Sanna Marinová a španělský premiér Pedro Sanchéz svolali kvůli českému prezidentovi krizovou schůzku. Proč? O tom na Twitteru píše tento satirický účet.

Co si přečíst

• Ukrajinci přísahají na 155 milimetrů. Čtěte o zbrani, která může rozhodnout válku.

• Musíme se „ušpinit“ budováním továren, jako je ta chvaletická na zpracování manganu. A když naši politici nebudou hloupí, Česku se to v Evropě vyplatí.

• Debit Suisse. Spektakulární pád banky Credit Suisse vyvolal spoustu vtipů.

Evropa podle…

Henry Foy, bruselský zpravodaj Financial Times, autor newsletteru Europe Express

EU má osvědčený způsob, jak si proklestit cestu z krize: peníze. Na finanční, dluhovou, migrační krizi, a dokonce i na pandemii Brusel reagoval tak, že problém zaplavil penězi. A víceméně to fungovalo. Ale válka na Ukrajině je krizí, na kterou peníze nejspíš samy o sobě stačit nebudou. Evropané desítky let nedostatečně investovali do továren na výrobu zbraní nebo do obstarání nutných surovin. Takže zatímco politici teď mluví o navýšení produkce, výrobci tvrdí, že nestačí prostě jen nalít do jejich firem peníze a očekávat, že začnou vyrábět víc munice. A jednotlivé armády se navíc nechtějí výměnou za peníze vzdát ve prospěch Ukrajiny všech svých zbraní. Válka se prostě bankovkami bojovat nedá. Jak to ohrožuje snahu Západu vyzbrojit Ukrajinu, jsme ve Financial Times podrobně popsali tady.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Je vývoj Ruska důsledkem Putinovy vlády tvrdé ruky? Nebo je tato země k autokratické formě vlády prostě předurčená? Odpoví debata.

• O zákulisí českého předsednictví EU mluví Alice Krutilová, osoba, která ho na Úřadu vlády fakticky připravila.

• A dvě záslužné akce o EU chystá Vysoká škola ekonomická: na jedné zhodnotí předsednictví jeho aktéři včetně třeba stážistů, druhá o tom, jak udělat kariéru v evropských institucích.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Proč se zajímat o dění v zahraničí? Protože se tam dost často děje to, co se dříve či později bude týkat nás samých. Nejde přitom jen o to sledovat „Brusel“, kde vzniká většina regulatorního rámce, který ovlivňuje život v Česku. Minulý týden zvítězila v regionálních volbách v Nizozemsku strana farmářů, která vznikla před nedávnem a usiluje v zásadě o jediné: zastavit tlak na snižování emisí v zemědělství. Podařilo se jí ale zachytit atmosféru v podstatné části společnosti, že důraz na ohleduplnost vůči životnímu prostředí, šetření plynem, obnovitelné energie a vůbec celý evropský Green Deal je prostě už moc. Čeští politici by měli tamní debatu a argumenty jedněch i druhých dobře sledovat, pokud se nechtějí jednoho dne probudit překvapení. Nizozemsko byla vždycky země, kde se objevil trend, který se pak rozšířil do dalších evropských států.