Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vyrazil do boje za auta – ať jde o jejich emise, nebo o to, jestli bude muset skutečně zaniknout spalovací motor. Jenže si počíná takovým způsobem, že už Česko stihl připravit o několik potenciálních spojenců. O co jde? A co znamená zdůrazňování, že Ukrajina musí zvítězit – potřebuje v zájmu vítězství dobýt nazpět všechna ztracená území? Dočtete se v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v EU. Může vám do e-mailu chodit zdarma každý čtvrtek ráno. Odebírejte!  

Co je vítězství

Ukrajina musí nad Ruskem zvítězit, opakují západní politici (a samozřejmě i ti ukrajinští). Na otázku, co to znamená, většinou odpovídají - obnovu Ukrajiny v jejích hranicích, to znamená včetně Krymu. Jsou tu ale i vlivné názory, že to není nutné, pokud to nebude realistické - vždyť kdyby Ukrajina sice nedobyla zpět vše, ale stala se členem EU a, s pomocí Západu, prosperující zemí, tak by to přece bylo velké vítězství. Inspirací tady samozřejmě je Jižní Korea. Ovšem i tento přístup má svá úskalí. Čtěte!

Nemíchej

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nejdřív vystoupil proti emisní normě Euro 7 a zároveň za to, aby automobilky mohly po roce 2035 dál prodávat vozy se spalovacím motorem, pokud budou na syntetická paliva. Ale po schůzce, kterou kvůli tomu svolal do Štrasburku, najednou mluví jen o Euru 7 a o syntetických palivech mlčí. Důvod? Kupka to sehrál špatně. Fakt, že obě záležitosti spojil, způsobil, že na schůzku s ním přišlo jen osm zemí místo 12 pozvaných. Odmítli se dostavit Francouzi, Finové nebo Španělé. „To, že jsme to smíchali, byla chyba,“ připustil pro Ředitele Evropy vysoce postavený český zdroj. Česko se tak svým postupem, aspoň pro tuto chvíli, samo připravilo o část spojenců proti normě Euro 7. Čtěte podrobnosti.

Spor ve vládě

O co jde? Kupka se nejdřív razantně postavil za nečekaný německý požadavek na rehabilitaci aut na syntetická paliva, přestože tím otevřeně vystoupil proti té podobě dohody, kterou samo Česko uzavřelo za svého předsednictví EU - a kterou tehdy prezentovalo jako velké vítězství. Zapojení do této bitvy tak nepůsobí věrohodně. Navíc Němci, kteří spoustu zemí naštvali, nakonec výjimku pro syntetická paliva nejspíš s pár dalšími státy vybojují, český hlas k tomu ani nepotřebují. V české vládě Kupkův tak postoj nevzbudil všeobecné nadšení - podle informací Ředitelů Evropy se proti němu postavili ministři Jozef Síkela (za STAN), Petr Hladík (KDU-ČSL) či Mikuláš Bek (za STAN). A šéf Volkswagenu Thomas Schäfer vzkazuje, že syntetická paliva se v masovém měřítku neprosadí.

Prosvištíme si: Záhadné výbuchy

Teorií, kdo v září vyhodil do vzduchu plynovod Nord Stream 1 a 2, už je spousta. Tu poslední, tedy že vše spáchala blíže nespecifikovaná ukrajinská skupina, popřeli nejen Ukrajinci, ale dokonce i Rusové. Jak to? Protože podle Ruska spáchali tuto sabotáž Američané. Objevila se už ale i tvrzení, že pachatelem je Velká Británie a, ovšem, Rusko. Všechny dosavadní teorie shrnujeme zde.

Horší než Tálibán

Je třetí měsíc od konce českého předsednictví a schopný Čech či Češka se zatím ve vyšších patrech institucí EU neuchytili. V tomto newsletteru často píšeme o absenci vládní strategie, jak Čechy podpořit. Jenže pokud je v něčem EU skutečně pověstný moloch, pak ve výběru lidí. Dostat se tam na vyšší místo je horší než do Tálibánu, svěřil se Ředitelům Evropy jeden seniorní český úředník. „Hlásil jsem se v prosinci na vyšší místo a proces trvá už čtyři měsíce. Proběhla už čtyři kola konkurzu, každé nejméně hodinu, jedno i celé dopoledne. Je to pekelně těžké,“ popsal svoje zkušenosti. Šéfka pro lidské zdroje v Evropské komisi před časem slíbila, že se proces zjednoduší, ale zatím bez výsledku.

Alfa a omega všeho

Stane-li se něco nepěkného v USA, bývá Evropa málokdy ušetřena. Problémy vyvolané pádem americké Silicon Valley Bank začínají zasahovat i evropské banky. Momentálně jde hlavně o Credit Suisse - dění kolem ní je „alfou a omegou všeho“, jak se můžete dočíst zde. A je krach v USA předzvěstí globálních problémů? A lze na tom všem také vydělat? Přečtěte si anketu HN mezi investory.

Nemáme luxus času

Ženská polovina Ředitelů Evropy mluvila s bývalým polským prezidentem Aleksandrem Kwasniewskim. Po odchodu z prezidentské funkce v roce 2005 se Kwasniewski stáhl z domácí politiky, zůstal ale aktivní na mezinárodní scéně, konkrétně na Ukrajině. Opakovaně byl povolán jako vyjednavač tamních sporů, pracoval jako poradce exprezidenta Petra Porošenka a vede diskusní fórum Yalta European Strategy, které pomáhá zemi dostat se do EU. Při zmínce, že takový proces bude podle řady evropských politiků trvat desítky let, bez zaváhání řekl: „Je to nesmysl a obrovský hazard. Tolik času nemáme.“ Proč? Čtěte.

Ostře sledované: Trh s elektřinou

Když loni dosahovaly ceny elektřiny astronomických výšek, řada zemí EU tlačila Evropskou komisi na oddělení drahého plynu od elektřiny, protože právě plyn koncovou cenu prodražoval. Komise tento týden zveřejnila dlouho očekávaný návrh na novou podobu trhu s elektřinou - a takzvaný decoupling v něm není. Brusel došel k tomu, že technicky je to téměř neproveditelné, pokud by se neměl ohrozit stávající trh. Levnější energie v EU mají zajistit dlouhodobé kontrakty s omezenou možností výkyvů ceny. O co přesně jde, píšeme tady. Česko je mimochodem s návrhem komise spíš spokojeno.

Nový ředitel

Ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů se v květnu stane Mats Braun, švédský politolog dlouhodobě působící v Česku. K jeho jmenování už chybí jen podpis ministra zahraničí, což by měla být formalita, slyší Ředitelé Evropy. Dosavadní ředitel Ondřej Ditrych už o další mandát neusiloval. V poslední době se s ministerstvem, které je zřizovatelem ústavu, dostal do sporu kvůli tomu, že delší dobu nechtěl propustit Petra Druláka, kdysi respektovaného profesora, který ale za poslední zhruba dekádu nastoupil velmi zvláštní cestu.

Já na to mám

Minule jsme položili otázku, který středoevropský intelektuál má na to, aby pravidelně psal do nejdůležitějších světových médií a vysvětloval tak globální elitě dění v Česku, na Slovensku nebo v Polsku. Dnes to dělá hlavně Bulhar Ivan Krastev. Sešla se nám jména jako Piotr Buras nebo u nás dobře známý Jacques Rupnik. Mužská část Ředitelů Evropy minule napsala, že se o tomto tématu kdysi bavila s Milanem Ničem. A dodává, že u rozhovoru byl i jeden Čech, který na otázku, kdo má takové jméno, že by ho pravidelně tiskly Financial Times nebo New York Times, bez váhání odpověděl: „Já bych to moch dělat.“ Kdo to byl? Napovíme, že jde nejen o publicistu, ale taky o hudebníka. A nemá úplně moc vlasů.

Činíme ostatní šťastnými

Bývalé mluvčí českého předsednictví v Bruselu Evě Hrnčířové poslali Ředitelé Evropy před jejím odchodem do Evropské komise písničku od oblíbené Suzanne Vega. Věc se probírala v novinářském baru a radost Hrnčířové natolik inspirovala jejího kolegu Dmitrije Černikova ze Stálého zastoupení, že se rozhodl jako osobní poděkování koupit jí - dva lístky na koncert Suzanne Vega! Hrnčířová byla dojatá, koncert si užila a Ředitelé Evropy jsou rádi, že přispívají k tomu, aby byli lidé okolo šťastnější.

Co si přečíst

• Rusové připouštějí, že jejich země má problém, ale neviní z něj Putina. Proč a jaké problémy přiznávají?

• Přichází čas globálního odpojování, v němž bude Evropa bojovat o své místo na slunci jen velmi obtížně, tvrdí Michal Kořan.

• Česko navyšuje výrobu dělostřelecké munice. Za jak dlouho vypálí Ukrajinci to, co vyrobíme za rok?

Evropa podle…

David Klimeš, novinář

Česko se pošavlovalo o vládní akční plán proti dezinformacím, aniž by větší debatu vzbudilo zavádění mnohem zásadnější regulace – a to unijního Aktu o digitálních službách (DSA). Ten je aktualizací 20 let starých unijních pravidel pro digitální prostředí. Právě teď Evropská komise určuje velké platformy, pro které budou platit přísná pravidla pro odstraňování nelegálního obsahu, používání algoritmů či moderaci obsahu. Elon Musk už dostal výzvu k najmutí více moderátorů závadného obsahu na Twitteru právě kvůli nabíhajícímu DSA. Teď bude ale také hodně záležet na chytré národní implementaci, protože je třeba určit národního regulátora (DSC). Bude to u nás Český telekomunikační úřad či snad někdo jiný? A s jakými pravomocemi? Tohle je teď ten nejdůležitější akční plán proti dezinformacím a je na něm ještě spousta práce.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Účast na debatě o výhodách a nevýhodách přijetí eura, kterou moderuje polovina Ředitelů Evropy, bude možná jak fyzicky, tak i online.

• Češi mají rádi stromy a v úterý proběhne další ročník soutěže o Nejkrásnější evropský strom (český kandidát vyhrál před třemi lety). Soutěž lze živě sledovat.

• Polovina Ředitelů Evropy se spolu s premiérovým poradcem Tomášem Pojarem, politologem Vítem Dostálem a dalšími věnovala v pořadu ČRo Souvislosti Plus postavení Východoevropanů v EU.

Tečka podle Ondřeje Housky

Vladimir Putin napadl Ukrajinu, George W. Bush zase Irák. Mezi obě invaze klade rovnítko dezinformační scéna nebo ti, kteří kritizují USA vždy a za všech okolností, jako filozof Noam Chomsky. V neděli 19. března uplyne od začátku americké invaze přesně 20 let. Stejně jako ruská agrese proti Ukrajině i tento útok byl porušením mezinárodního práva. Ale důvody obou invazí byly nesrovnatelné. Američané byli vedeni upřímným přesvědčením, že svržením Saddáma Husajna učiní svou zemi bezpečnější. Netvrdili, že Iráčané nejsou národem a že jejich stát nemá právo na existenci, jak soudí Putin o Ukrajincích. Americká invaze byla katastrofální chybou, důsledkem špatné a nedostatečné analýzy. Ta ruská je dobyvačnou válkou popírající nejen právo jednoho národa a státu na samostatnou existenci, ale mající za cíl otevřít okno příležitosti pro další ruskou expanzi i mimo Ukrajinu. Chcete vědět víc nejen o tom všem, ale i o nové knize, která zatím nejlépe osvětluje, proč se Američané nakonec rozhodli na Irák zaútočit? Píšu tady.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist