"Posuzovat něco na základě zprávy v médiích, je hrozně nebezpečné," říká bývalý vyšetřovatel Vladimír Dzuro o možných válečných zločinech, které mohla spáchat ruská armáda na území Ukrajiny. "Ve válce se dějí strašné věci a umírá strašně moc lidí. To ještě neznamená, že ti lidé, co vidíte na obrázcích, jsou oběti válečného zločinu," varuje před tím, že nelze dělat unáhlené závěry jen na základě videí a fotek z médií.

Nejtěžší na práci vyšetřovatele válečných zločinů je podle Dzura složitý přístup k svědkům i pachatelům: "Tady v Praze, když se něco stane, tak jako policie zaklepete na dveře a ti lidé mají povinnost s vámi spolupracovat," popisuje s tím, že třeba k masovým hrobům na území bývalé Jugoslávie se vyšetřovatelé dostali až o pět let po samotných masakrech. "Získávání informací je tak komplikovanější, ale postup kriminalisty velice podobný jako u jiné násilné činnosti," dodává Dzuro.

Muž, který v posledních dvaceti letech pracoval především pro OSN, tvrdí, že s prací haagského tribunálu, který za zločiny v Jugoslávii odsoudil 90 lidí, je spokojen. Rozumí ale tomu, že pro spoustu lidí nepřinesl dostatečnou spravedlnost.

"Představte si, že sedíte doma, někdo vám vyrazí dveře, znásilní vás, zastřelí manžela, unese vaše děti a zapálí barák. Pak vás vyženou do nějaké cizí země, kde budete uprchlíkem a po deseti letech odsoudí toho, kdo to nařídil, nikoliv skutečného pachatele. Bude to pro vás dostatečná spravedlnost? To je otázka, kterou si musí každý zodpovědět sám," dodává.