Co bude dělat Jiří Ovčáček? Kdyby žil nejslavnější český mluvčí na Kypru, možná by byl příštím prezidentem on. Ale proč se hned strašit tak úděsnými představami, že ano. V newsletteru Ředitelé Evropy se dozvíte i veselejší věci, třeba to, že ruský prezident Vladimir Putin má vlastně jen jednu naději na úspěch. Pozitivní ale nejsou zprávy o tom, že se Česko po úspěšném předsednictví Evropské unie svým chováním v EU opět vrací do starých, neúspěšných kolejí. Newsletter vám může do e-mailu chodit zdarma každé čtvrteční ráno. Odebírejte!

Na co sází Putin

V pátek to bude přesně rok od začátku ruské invaze a Putin dobře ví, že Rusko válku samo o sobě vyhrát nemůže. Ale je ochoten bojovat ještě roky, protože sází na to, že se Západ unaví a jeho podpora Ukrajině ochabne. Je tedy na nás samotných, jak tato válka dopadne, vysvětluje v rozhovoru s HN profesor Mark Galeotti, kterého Financial Times označily za „jednoho z nejbystřejších komentátorů Putina a moderního Ruska“. Galeotti zároveň odsuzuje výroky některých politiků, že válka musí skončit postavením Putina před soud. Považuje to za naprostý nesmysl - konflikt skončí mírovou dohodou, přičemž o její podobě rozhodne spíše Západ než Ukrajinci. Ti se podle něj nakonec vzdají Krymu. Čtěte!

Cože?

Rozmohl se nám tady takový nešvar - srovnávání hrdinného ukrajinského odporu proti Rusům s tím, že Československo v roce 1938 nebojovalo a kapitulovalo před mnichovským verdiktem velmocí. Je to srovnání hloupé, které svědčí o tom, že ti, kteří ho dělají, historii neznají - situace naší země byla v roce 1938 úplně opačná než ta ukrajinská, jak vysvětlujeme. 

Ostře sledované: Sankce

Země EU daly dohromady už deset balíčků sankcí, kterými se snaží ochromit ruskou ekonomiku a zlomit tamní vládnoucí elitu. Podle různých analýz sankce plní svůj účel. Funguje hlavně kombinace ropného embarga, které nutí Rusko prodávat svoji ropu pod cenou, čímž přichází o část příjmů do státního rozpočtu, a sektorových sankcí. Ty zakazují vyvážet do Ruska mimo jiné technologie a zboží, které samo Rusko neumí vyrobit. Sankce by ale byly účinnější, kdyby se zaplnily stávající „díry“, například nadále trvající dovoz ruských diamantů do EU. A také kdyby byly členské země důslednější ve vymáhání embarg vůči svým firmám, protože to se liší stát od státu. Nizozemci teď přišli s ideou „sankční policie“ EU, která by na dodržování zákazů dohlížela.

Na Brusel!

A jsme tam, kde jsme byli před předsednictvím. Vláda zase vytáhla do boje s Bruselem, tentokrát o normu Euro 7 - jde o návrh Evropské komise na zpřísnění pravidel pro emise z aut. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) mluví o naprosto katastrofálních dopadech na Česko a vyhlašuje, jak zařídí změnu. Jenže Česko zatím ani nemá analýzu toho, jak konkrétně by nová pravidla na české firmy a zaměstnance dopadla, pokud by skutečně vstoupila v platnost. Varujeme málem před koncem světa, ale nemáme pro to data.

Takhle ne

Návrh na Euro 7 je nejspíš opravdu nerealistický. Ale normální země se nezaklíná celkovou nepřijatelností, ale dá jasně najevo, co konkrétně chce změnit. A shání pro to spojence. Poté, co se politici vykřičeli, tak české Stálé zastoupení při EU svolalo schůzku 10 zemí, které by s návrhem také mohly mít problém. Jde třeba o Francii, Itálii, Polsko nebo Slovensko. A, jak zjistili Ředitelé Evropy, řada z těchto zemí si sice taky myslí, že norma je až moc přísná, ale mnohé z nich zároveň chtějí, aby návrh prošel, byť v mírnější verzi. A Česku rovnou řekly, že se chtějí „vyvarovat extrémních pozic“, rozuměj těch českých. Takže pro svůj krajní postoj Česko prostě spojence nemá a mělo si dobře rozmyslet, než ho začalo - bez zmíněných jasných dat o dopadech! - vykřikovat nahlas. Čtěte podrobnosti.

Takhle ano

Minule jsme upozornili, že ministerstvo zahraničí vyjednává o zapojení Česka do vznikajícího bruselského institutu BIG, za kterým stojí nejbrilantnější mozky a nejvlivnější lidé v Evropě. Vstupem by Česko napravilo chybu, kterou loni udělali spolupracovníci premiéra Petra Fialy. Ministr Jan Lipavský (Piráti) nám nyní vzkázal, že je rozhodně pro vstup. Řeší se, v jaké formě se to stane. Už letos se přitom čeští experti budou podílet na dvou studiích institutu - k budoucnosti Evropského politického společenství, které loni vzniklo v Praze a k energetické bezpečnosti. Jak jsme zjistili, do institutu možná brzy vstoupí také Dánsko, ale stále platí, že Česko je jedinou zemí střední a východní Evropy, které má nabídku se do tohoto exkluzivního klubu zapojit. Ministerstvo zahraničí jsme minule tepali kvůli stážistům, teď chválíme a posíláme písničku.

Prosvištíme si: Co na to Češi

Rok po vypuknutí války zůstává 52 procent Čechů na straně Západu a nevěří ruskému odůvodnění agrese. A 56 procent občanů je přesvědčeno, že členství v EU ovlivňuje mezinárodní bezpečnost naší země pozitivně, opačně to vidí necelá třetina lidí, vyplývá z průzkumu ústavu STEM. Podle Martina Buchtíka, ředitele STEM, si veřejnost myslí, že EU reakci na ruskou agresi zvládla dobře.

Poslední pocta

Jakub Dürr byl jedním z nejlepších českých diplomatů, kterého Ředitelé Evropy poznali jako mimořádně milého a inteligentního člověka. Prokázal taky charakter - patřil k minimu lidí, kteří se odvážili tehdejšímu premiéru Andreji Babišovi do očí i veřejně říct, že způsob, jakým chystá české předsednictví EU, je katastrofální. Babiš si za trest vynutil Dürrovo odvolání z postu českého velvyslance při EU. A následně mu dal fakticky za pravdu, když rozpočet českého předsednictví navýšil. Jakub Dürr minulý týden v pouhých 46 letech náhle zemřel ve Varšavě, kde byl velvyslancem. Tahle píseň, o které víme, žes ji měl rád, je pro Tebe.

Rádio Svobodné Rusko

Už krátce po ruské invazi řekla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO) Ředitelům Evropy, že se zamýšlí nad evropskou podporou nezávislých ruských médií po vzoru někdejšího Hlasu Ameriky nebo Rádia Svobodná Evropa, které sídlí v Praze. Tento čtvrtek míří Jourová do západoevropského centra ruských novinářů vyhoštěných ze země, do Amsterdamu, aby s nimi probrala projekt Rádia Svobodné Rusko. Cílem není postavit novou stanici, ale podpořit stávající média ve vysílání zpravodajství oproštěného od propagandy Kremlu. Jourová chce na úvod sehnat tři miliony eur, aby se média jako TV Meduza, The Moscow Times a další propojila a začala (spolu)pracovat. 

Rusové na olympiádě

Šlo by o jednoznačnou záležitost, kdyby o ní rozhodovaly členské státy EU. Diplomaté z unijních zastoupení svých zemí v Bruselu měli o účasti ruských a běloruských sportovců debatu a z ní vyplynulo, že 24 ze 27 států je jasně proti. Váhaly dvě země, Francie a Řecko (vylučování sportovců na základě státní příslušnosti podle nich odporuje olympijské myšlence). Zástupce Maďarska neřekl tak ani tak, celou dobu diskuse mlčel, dozvěděli se Ředitelé Evropy. O věci rozhodne Mezinárodní olympijský výbor, ne EU. Ale i tak není tohle skóre bez zajímavosti.

Není to výzva?

Prezidenty či prezidentkami se stávají různí lidé. Ale mluvčí? Ne, nejznámější český mluvčí Jiří Ovčáček snad kandidovat nebude. Ale na Kypru si občané bývalého mluvčího prezidentem zvolili. Nikos Christodoulides, který do funkce nastoupí v úterý, byl v roce 2012 mluvčím kyperského předsednictví EU a v té době ho v Bruselu i přímo v Nikósii zažila mužská polovina Ředitelů Evropy. Byl to schopný a ceněný profesionál. Tak že by se v jeho stopách jednou vydali mluvčí jednoho ze dvou dosavadních českých předsednictví? Co, Evo Hrnčířová, Dmitriji Černikove, Jane Slívo nebo Radku Honzáku?

Kdo si hraje…

Od začátku března si můžete zdarma zahrát strategickou hru Beecarbonize, v níž budou vaším protivníkem uhlíkové emise a klimatická změna. Zvládnete změnit průmysl nebo upravit zákony? Hru vyvinulo studio Charles Games ve spolupráci s Člověkem v tísni. 

Co si přečíst

• Vážně nám hrozí, že kvůli tomu, co dělají USA, zchudneme.

• Opravdu chceme mít v EU větší vliv? Tak se musíme vyvarovat triumfalismu, být schopni kompromisů nebo budovat vazby méně závislé na momentální stranické konstelaci, vysvětlují Daniel Šintera a Jakub Eberle.

• Jaké české firmy by se mohly podílet na novém kosmickém projektu EU, kterému pomohlo na svět české předsednictví? Čtěte rozhovor s Ondřejem Švábem, který schvalování finální podoby programu za Čechy řídil.

Evropa podle…

Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum AMO

Jeden z otců evropské integrace Jean Monnet ve svých pamětech poznamenal, že „Evropa bude utvářena v krizi a bude součtem řešení přijatých pro tyto krize.“ V posledních 13 letech se EU nachází v krizi permanentní – od finanční a dluhové přes uprchlickou po covidovou. Integrace se v daném období posouvala, často ale formou různých ad hoc řešení. Zatímco kdysi docházelo ke změnám unijních smluv každých pár let, po frustrující anabázi s Ústavou pro Evropu a následně Lisabonskou smlouvou se lídři členských států do dlouholetého vyjednávání nehrnuli. Zdá se ale, že současná polykrize, zarámovaná ruskou agresí na Ukrajině, přivedla EU ke shodě na tom, že je smluvní revize nevyhnutelná – a to i s ohledem na plánované rozšíření. Začátek komplikovaného a dozajista dlouholetého procesu údajně může přijít už během nadcházejícího španělského či následného belgického předsednictví EU.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Že mají Francouzi slabost pro Putina a málo podporují Ukrajinu? Nesmysl, ale lidé milují klišé, nikoliv fakta.

• Sledujte debatu se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem a dalšími hosty - o válce na Ukrajině nebo o názorech Pavla na EU. 

• Je možné, že se Británie rozhodne vrátit do EU?

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Už jsme vysvětlovali, že zvýšení vlivu států východní Evropy v EU jako vedlejší produkt jejich „pravdy o Putinovi“ je spíš přání otcem myšlenky, konkrétně reportérů The New York Times, než realita. Ilustruje to i změna na postu generálního ředitele Evropské komise pro rozšíření. Tím se před pár týdny stal Nizozemec, navzdory tomu, že se o post ucházeli Slovenka (Katarína Mathernová) a Polák (Maciej Popowski). Výběrové řízení ale bylo po šestnácti měsících zrušeno a generálním ředitelem jmenovaný Gert Koopman, do té doby působící na vrcholné pozici v generálním ředitelství pro rozpočet. Důvody zrušení konkurzu byly zástupné; tím hlavním bylo, že eurokomisař pro rozšíření, orbánovec Olivér Várhelyi, nechtěl mít pod sebou Poláka ani Slovenku, ale někoho rezervovanějšího, pokud jde o rozšíření EU o Ukrajinu a další věci. Polák a Slovenka tedy odskákali rozhodnutí jiného Východoevropana. Stane se. Podstatné je, že zbytku vedení Evropské komise to nevadilo - že top Poláky nebo Slováky ve vrcholných pozicích nepostrádá. Až je tam bude mít, nebo je bude alespoň postrádat, budou mít The New York Times pravdu.