Pracujete pro stát, nic za to nechcete – a stát se na vás vykašle. Kdyby aspoň z nějakého dobrého důvodu, třeba kvůli úsporám. Ale ministerstvo zahraničí prokázalo, že česká byrokracie dokáže být opravdu nablblá. Ovšem není v tom sama, což dokazuje Evropská komise svou chystanou reklamní kampaní v Česku, která je poněkud zvláštní. „Co je to za klauni?“ řečeno jazykem českých fotbalových funkcionářů z divadelní hry Ivánku, kamaráde… V newsletteru Ředitelé Evropy se ale dozvíte i to, proč není pravda, že by stoupl český vliv v Evropské unii, nebo jaké zbraně teď Ukrajina naléhavě potřebuje. Newsletter vám může do e-mailu chodit zdarma každé čtvrteční ráno. Odebírejte!

Neeeeeeee!

Taky jste už raději zapomněli na plakáty, kterými nechala Evropská komise na podzim v Česku oblepit zastávky MHD nebo prostory v metru? Tak vězte, že přihlouplá a do českých poměrů se naprosto nehodící reklamní kampaň, která měla propagovat EU, je zpět! Uvidíme, jestli opět půjde o podobně sexy slogany jako minule, tedy například „Demokracie, diverzita a ochrana klimatu“. Ředitelé Evropy zjistili, že kampaň nanovo začne v březnu. Samotní čeští zaměstnanci Evropské komise, s kterými jsme mluvili, nad touto kampaní lomili rukama.

My máme vliv?

Vliv v Evropě se přesouvá do zemí, jako je Česko – a to díky tomu, že státy střední a východní Evropy měly pravdu, když dlouho varovaly před Ruskem. Tohle tvrdí někteří analytici, naznačují to politici a otevřeně to napsal třeba i prestižní deník New York Times. V tomhle článku vysvětlujeme, proč to není pravda a co bychom my Češi museli udělat, aby to pravda byla.

Hvězda na Hrad

Jaroslav Zajíček, jeden z velvyslanců při EU a nejdůležitější postava nedávného českého předsednictví EU, bude u prezidenta Petra Pavla šéfem zahraničního odboru. Zajíčkovu roli v Bruselu převezme jeho zástupkyně Lucie Šestáková a posléze proběhne výběrové řízení na definitivní obsazení této funkce. Zajíček je pro Pavla určitě skvělá volba. Na druhou stranu, právě on měl velkou šanci, že časem získá vysoký post v některé evropské instituci – a v jeho osobě tedy i Česko. Tip Ředitelů Evropy: Zajíček na Hradě nebude celých pět let, ale dříve či později se bude chtít vrátit do Bruselu. Například zhruba za dva roky bude volná ještě vyšší velvyslanecká pozice, než kterou Zajíček zastával, post šéfa Stálého zastoupení Česka při EU…

Stážisty nechceme

Český výkon během předsednictví podržely mimo jiné desítky stážistů, tedy vysokoškolských studentů, kteří za stipendium nebo peníze rodičů žili v Bruselu a byli k ruce diplomatům na Stálém zastoupení při EU. Část z nich chtěla využít nabytých zkušeností a přihlásit se do Diplomatické akademie na ministerstvu zahraničí v Praze. Protože v době podávání přihlášky byli v Bruselu a belgická pošta je známá tím, že si u ní nemůžete být ničím jisti, na zastoupení jim navrhli, ať příslušné dokumenty na MZV do Prahy pošlou diplomatickou poštou. Stalo se – a MZV dotčené stážisty vyřadilo! Úředníci v Praze došli k tomu, že se stážisté snažili zajistit pro sebe výhody oproti ostatním (!) a vůbec, diplomatická pošta že není pošta. Dotyční Češi mezitím získali stáže v Bruselu. Ředitelé Evropy tak „tleskají“ MZV, jak efektivně se zbavuje nadšených zájemců o službu pro stát. 

Řeč těla

Ředitelé Evropy byli při tom, když se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden v Bruselu sešel s lídry 27 zemí EU. Nechceme něco nadměrně vyvozovat z jedné fotografie. Ale tahle fotka, která zobrazuje Zelenského spolu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a šéfem summitů evropských lídrů Charlesem Michelem, je podle nás ohledně rozdílných názorů na podporu Ukrajiny celkem vypovídající. Orbán pak sám zveřejnil fotku ze setkání se Zelenským, z níž je vidět, že mu bylo zhruba tak příjemné jako trhání zubů.

Prosvištíme si: Zbraně

Prakticky všechny země EU (Maďarsko samozřejmě ne) Zelenskému v Bruselu slíbily další dodávky zbraní a munice, sdělil Ředitelům Evropy vysoce postavený zdroj. A právě o to Zelenskyj žádal. Nejvíce se nyní mluví o tom, jestli některá země Ukrajině dodá bojová letadla. Jde ale spíše o symbol, Ukrajina mnohem naléhavěji potřebuje systémy protivzdušné obrany a munici. Pro představu, ukrajinská armáda denně vypálí víc než pět tisíc dělostřeleckých granátů (ruská čtyřikrát tolik). U dělostřelectva už je patrné, že Ukrajina přechází na západní výzbroj z té postsovětské. K témuž bude muset dojít i u dalších zbraní, například tanků. A to s tím, jak se budou tenčit zásoby strojů a munice sovětské výroby. Moderní západní zbraně jsou ovšem také kvalitnější než ty ze sovětských časů.

Mikina a Zelenskyj

Stále je ve hře dražba mikiny osobně podepsaná ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jak jsme informovali, právě o tenhle „úlovek“ Česko stojí nejvíc. Zelenského podpis na mikinu se měl na summitu v Bruselu pokusit získat Tomáš Pojar, klíčový muž premiéra Petra Fialy pro EU. Ale, jak řekl Ředitelům Evropy, nebyla k tomu příležitost, nechtěl prezidenta s touto záležitostí obtěžovat v době důležitých jednání s lídry zemí unie. Tak třeba příště. Jde o mikinu, kterou nechal vyrobit ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) v upomínce na dramatická jednání za českého předsednictví. Můžete si ji koupit i bez Zelenského podpisu a přispět tak na obnovu ukrajinské infrastruktury.

Berlusconi radí: Kraď!

Podle Silvia Berlusconiho, šéfa italské vládní strany Forza Italia, může za válku na Ukrajině Zelenskyj, protože Putina vyprovokoval k útoku. Šlo by nad tím mávnout rukou, nebýt toho, že Forza Italia je členem nejsilnější panevropské platformy, evropských lidovců (EPP). Několik členských stran teď pohrozilo bojkotem chystaného sjezdu EPP v Neapoli, a to včetně Čechů. „Berlusconi říká, že kdo si co v Evropě ukradne, je jeho. Je to nepřijatelné a v dané situaci důvod neúčastnit se schůzky v Neapoli,“ řekl Ředitelům Evropy šéf českých europoslanců v EPP Luděk Niedermayer (TOP 09).

Co čeká Fialu

Premiér v Bruselu na summitu lídrů zemí EU zcela správně dotáhl to, co vyjednali jeho úředníci a diplomaté, a odmítl snahy zásadně rozvolnit pravidla pro státní pomoc firmám. Jenže jen s tím Česko nevystačí – je jasné, že duch doby se mění. Američané, Číňané a řada dalších zemí budou masivně podporovat zelené a inovativní investice u sebe doma. A Evropa se bude muset tak či onak připojit. Jak konkrétně a co by mělo podpořit Česko? Čtěte v analýze.

Ostře sledované: Jaký vodík?

Při snaze o snížení emisí bude naprosto klíčový vodík – ať už bude pohánět vlaky nebo kamiony nebo najde využití při výrobě oceli, hnojiv a podobně. Ale jaký vodík? Lze ho vyrobit za pomoci elektřiny získané z obnovitelných zdrojů – a část zemí unie chce připustit právě jen tento „zelený“ vodík. Česko spolu s osmi dalšími státy, například Francií, Slovenskem nebo Polskem, protestovalo. Ředitelé Evropy mají k dispozici společný dopis těchto zemí současnému švédskému předsednictví EU. Česko spolu s partnery chtělo uznat i další nízkoemisní typy vodíku, například z jádra. Evropská komise tento týden přišla se svým návrhem – čeští úředníci Ředitelům Evropy sdělili, že ho stále studují, nejsou si ještě jistí, ale že se české jádro do nových pravidel snad „vejde“.  Jde o další verzi starého střetu mezi státy, které chtějí být v zelené agendě co nejvíc ambiciózní a někdy přitom nehledí vlevo vpravo, a mezi opatrnějšími zeměmi. Je dobře, pokud vyhrál přístup ohlížející se na realitu.

Zpátky do minulosti

Evropský parlament poměrem 340 ku 279 definitivně odhlasoval soumrak spalovacích motorů do nových aut v EU po roce 2035. Připomeňme, že základní dohodu schválily země EU loni a úpravy, které vycházely vstříc výrobcům tradičních vozů včetně Česka, dojednali právě Češi za svého předsednictví. Čeští europoslanci se nyní většinově postavili proti dohodě. Z 21 jich hlasovalo proti 13, a to včetně europoslanců za koaliční strany (pro byli jen čtyři). S koncem předsednictví se tak vrací situace dvou českých „vlád“. Té skutečné v Praze a druhé, často s úplně jiným názorem, v europarlamentu. Samy automobilky zpravidla říkají, že EU schválila, s čím ony dávno počítají. Víc je vzrušuje přísný návrh nových emisních norem Euro 7.

Směr budoucnost

Opačným směrem než český protest proti konci spalovacích motorů míří další tento týden definitivně schválená dohoda. Jde o rozhodnutí států EU vybavit se novým vlastním satelitním internetem tak, aby Evropa měla za každých okolností svůj nástroj na komunikaci a přenos dat. Pro Česko jde o důležitý krok, protože řídicí centrum satelitního systému IRIS² bude sídlit v Praze. Špičkovým českým firmám se tak nabízí účast na mnohamiliardovém projektu. Ještě to ale bude chvíli trvat, než se 170 družic vznese do vesmíru. 

Kde je lepší kokain

Víte, proč se zaměstnanci evropských institucí rozčilují, že se část z nich má přestěhovat do severní, chudší části Bruselu, kde se daří organizovanému zločinu a obchoduje s drogami? Protože v evropské čtvrti úředníci seženou kokain čistší. Zhruba takhle měl glosovat nelibost euroúředníků nad stěhováním svých kanceláří náměstek bruselského primátora Pascal Smet a je z toho skandál jako Brno. Předsedu Evropské rady, tedy summitů EU, Charlese Michela to dokonce přimělo veřejně hájit, že evropští úředníci opravdu neberou pravidelně drogy. Detaily zde. 

Co si přečíst

• Věří v tanky a v Boha. Kdo je německý generál, který má Ukrajincům zásadně pomoci k vítězství.

• My že jsme brzda? Pomlouvali jste nás, ale teď sami nejste schopni Ukrajině dodat tanky, vyčítají Němci spojencům.

• EU dělá chybu, když chystá odpověď na americkou podporu zelených technologií, tvrdí odborník.

Evropa podle…

Henry Foy, bruselský zpravodaj Financial Times, autor newsletteru Europe Express

V čele NATO je muž, který vedl neúspěšnou kampaň za to, aby jeho země vstoupila do EU. Jednou z čelných postav EU je žena, která dřív byla ministryní obrany. Mají toho společného víc, než si myslí. Obě organizace, jejichž bruselská sídla dělí jen pět kilometrů, se během války na Ukrajině poučily o zásadní důležitosti té druhé a byly nuceny se zbavit dlouhodobé vzájemné zášti. Největší obětí toho všeho je samozřejmě Paříží vedený sen o strategické autonomii EU. Vojenská doktrína NATO, spočívající na převaze USA, je nyní nezpochybnitelná. Ale i NATO se přesvědčilo, že ani ono nemůže fungovat samo. Jeho představitelé s obdivem sledovali, jak unijní mašinerie chrlila balíčky sankcí proti Rusku a téměř přes noc změnila energetickou politiku. Zdá se, že obě organizace s modrou vlajkou dělají dobře, když se vydaly cestou „sdílení sady nástrojů“, jak zní jejich současná rétorika.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Česko stojí na křižovatce, teď se můžeme posunout od montovny směrem k centru nápadů.

• Česko a Ukrajina: od podpory ke strategii, tak se jmenuje debata, které se můžete zúčastnit.

• Špatná práce za špatné peníze. I po roce pracuje většina uprchlíků z Ukrajiny na nekvalifikovaných pozicích.

Tečka podle Ondřeje Housky

Vláda selhala, když odmítla nabídku na přistoupení ke vznikajícímu výzkumnému institutu BIG (jeho hlavní postavou je profesor Luuk van Middelaar, dnes asi nejrespektovanější analytik dění v EU, který v rubrice Evropa podle… přispívá i do tohoto newsletteru). Zní to jako detail, ale ve skutečnosti jde o projekt zaštítěný německým kancléřem či francouzským prezidentem, těmi vůbec nejvlivnějšími evropskými politiky. Mohl mezi nimi být i premiér Fiala, ale jeho lidé neměli zájem. Nic ale nekončí – zástupci ministerstva zahraničí s představiteli institutu BIG minulý týden jednali, zjistil jsem. Šlo jim o konkrétní informace o tom, co bude institut dělat a kolik by zapojení se do jeho činnosti Česko stálo (desítky tisíc eur ročně, bylo mi řečeno). Tak to snad nedopadne stejně jako s jiným elitním institutem Bruegel – Česko do něj před lety vstoupilo, aby záhy zase vystoupilo s tím, že analýzy, které mělo z Bruegelu k dispozici, sice byly super, ale v Praze nikdo neměl kapacitu je číst a pochopit…