Rusko směřuje k nevyhnutelné porážce. Mělo by platit reparace, myslí si Navalnyj

Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj v pondělním prohlášení důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno. Moskva podle něj směřuje k nevyhnutelné porážce, po níž by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.

Navalnyj uvedl, že „nespravedlivou agresivní válku proti Ukrajině“ zahájil ruský prezident Vladimir Putin pod směšnými záminkami, s cílem udržet se u moci a zapsat se do dějin jako „dobyvatel“ a „sběratel zemí“. „Konečná vojenská porážka může být odložena za cenu životů dalších statisíců mobilizovaných vojáků, ale je obecně nevyhnutelná,“ míní.

„Rusko musí nechat Ukrajinu na pokoji a umožnit jí, aby se rozvíjela tak, jak chtějí její obyvatelé. Zastavit agresi, ukončit válku a stáhnout všechna svá vojska z Ukrajiny,“ uvedl Navalnyj. Ukrajinu by mělo podle Navalného Rusko uznat v hranicích z roku 1991, tedy včetně anektovaného poloostrova Krym a nyní okupovaných území na východě a jihu země.

Vyzval také, aby Rusko po dosažení příměří a zrušení západních sankcí začalo Ukrajině platit reparace za způsobené škody, na něž by získávalo prostředky z prodeje ropy a zemního plynu. Ve spolupráci s mezinárodními institucemi by měly být rovněž vyšetřeny válečné zločiny, kterých se podle Navalného Rusko na Ukrajině dopustilo.

Čipy z praček do tanků a vynucená sleva z ropy. Sankce Západu ochromují ruskou ekonomiku, i když to Kreml popírá

21. 2. 2023 ▪ 5 min. čtení

„Narazili jsme na dno, a abychom se znovu vynořili, musíme se od něj odrazit. Bylo by to eticky správné, racionální i výhodné,“ napsal opozičník. „Musíme odstranit Putinův režim a jeho diktaturu. Ideálně prostřednictvím všeobecných svobodných voleb a svolání ústavodárného shromáždění,“ dodal s tím, že Rusko by se mělo vydat „evropskou cestou“ rozvoje.

Šestačtyřicetiletý Navalnyj byl loni v březnu odsouzen k devítiletému trestu za pohrdání soudem a za údajnou krádež peněz, které shromáždil na svou prezidentskou kampaň. Ještě dříve mu justice vyměřila 2,5 roku vězení kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku, když se vzhledem k hospitalizaci v Německu nedostavoval na povinné kontroly. Opoziční vůdce tvrdí, že obvinění proti němu jsou vykonstruovaná s cílem udržet nejhlasitějšího kritika Kremlu za mřížemi.

Deník Ukrajinska pravda v souvislosti s Navalného výzvou k návratu do hranic z roku 1991 poukazuje na předchozí vyjádření opozičníka ohledně ruské anexe Krymu v roce 2014. Tehdy řekl, že ačkoliv byl Krym obsazen Ruskem v „hrubém rozporu se všemi mezinárodními normami, skutečnost je taková, že Krym je nyní součástí Ruské federace“. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Krym součástí Ruska také zůstane, a Ukrajincům doporučil, aby si „nic nenalhávali“.

Později Navalnyj postoj korigoval a prohlásil, že by v případě svého zvolení ruským prezidentem provedl „normální referendum“. Rusko argumentuje, že na Krymu se v březnu 2014 – pod dohledem ruských vojáků – konalo referendum, v němž se pro připojení k Rusku vyslovilo údajně 96,8 procenta hlasujících. Ukrajina jeho výsledek neuznala, stejně jako EU, Spojené státy a drtivá většina zemí světa.