Snažili jsme se, ale nejspíš to dopadne jako vždycky. A co chybí Babišovi, aby vyjednal mír na Ukrajině?

Svolám do Prahy mírovou konferenci a dojednám mír na Ukrajině, tvrdí Andrej Babiš. Stačí k tomu prý, když ho Češi zvolí prezidentem. Snaha zprostředkovat mír v té či oné válce je ve světě celkem běžná věc – hodně aktivní je v tom Norsko. A tak jsme se zeptali odborníka přímo z Norska, jakou má Babiš šanci. Stručná odpověď – žádnou.

Proč, to se dozvíte v našem newsletteru Ředitelé Evropy, který je o českém působení v Evropě a dění v EU. Každý čtvrtek v 7:00 vám může zdarma chodit do e-mailových schránek, stačí kliknout sem pro odběr. Připomínáme v něm i to, že Babiš se už o mír v jedné válce pokusil – a dopadl neslavně. A dozvíte se také, že ohledně českého předsednictví EU dost možná bude platit okřídlené: Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky…

To bylo rychlý

Už několik lidí pohybující se ve vysokých patrech státní správy se Ředitelům Evropy svěřilo - ministři české vlády si oddechli, že mají předsednictví EU za sebou. Na to, že nějaká EU existuje, už zase zapomněli, najeli do starých kolejí, kdy je nezajímá. Neplatí to samozřejmě o všech ministrech. Ale pojďme sledovat třeba to, jestli budou nadále jezdit do Bruselu na schůzky se svými resortními kolegy z ostatních 26 zemí. Protože za předchozí Babišovy vlády na to čeští politici doslova kašlali.  

Jak se prosadit

Znalost unijní agendy i evropských kolegů je přitom naprostým základem pro to, aby mohli Češi v unii něco prosadit - a právě záměrem „prosazovat a hájit české zájmy“ se tuzemští politici často ohánějí. Od konce předsednictví se zatím konala jedna ministerská schůzka, šlo o ministry financí, a Zbyněk Stanjura (ODS) na ni dorazil. 

Měli jsme ty nejlepší úmysly…

… ale dopadlo to jako vždycky, povzdechl si jednou bývalý ruský premiér Viktor Černomyrdin. Tak jen aby to neplatilo i o tom, jak nyní stát naloží s výsledky českého předsednictví. Vezměte si příklad dopravy - pro Česko jako vnitrozemský tranzitní stát je to klíčová evropská politika. Přesto od února najíždí do starého modu a jako před předsednictvím bude mít na svém zastoupení v Bruselu na tuto oblast jen jednoho diplomata - jako jediná země EU. I maličká Malta na dopravu vyčlenila dva lidi. „Jeden člověk samozřejmě nemůže nic vyjednat, na to nemá kapacitu, může maximálně do Prahy předávat informace,“ řekl Ředitelům Evropy zdroj obeznámený se situací. „Ale ministerstvo dopravy nechce o vyslání dalšího člověka ani slyšet,“ dodal. Důvod? „Prostě je to nezajímá.“ 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Kdopak to mluví?

Zatímco Andrej Babiše nebo Karel Havlíček neustále kritizují výsledky českého předsednictví EU, jeden z europoslanců hnutí ANO prohlásil na jedné uzavřené akci za přítomnosti Ředitelů Evropy toto: „Českému předsednictví se podařilo změnit reputaci České republiky,“ samozřejmě myšleno pozitivním směrem. Tak schválně: Kdo z europoslanců ANO to byl? Tito politici (tedy až na jednu výjimku) neomílají ideologické fráze, ale pracují. 

Prosvištíme si: Mírotvorce Babiš

Andrej Babiš se v roce 2019 holedbal, že má mírový plán pro Sýrii, který vyřeší upchlickou krizi. A že prý v tom má podporu i ostatních zemí visegrádské čtyřky. „Ten plán je nesmyslný,“ odbyl to ale jeden z představitelů V4 s tím, že by Babiš způsobil nejen spousty mrtvých, ale taky další proud uprchlíků do Evropy. Přečtěte si, jaký „um“ Babiš jako tehdejší premiér na mezinárodním poli prokázal. To jen na okraj toho, když nyní tvrdí, že na Pražský hrad svolá mírový summit o ukončení války na Ukrajině, pokud se stane prezidentem. Vladimir Putin jistě uznale pokýval hlavou a začal připravovat mírovou smlouvu. Ale dost ironie, Babišovy výroky jsou dostatečně absurdní samy o sobě. Zároveň jsou ovšem hluboce racionální v tom, že mohou Babišovi přihrát voliče unavené válkou. 

Všechno vytroubit

Jsou státy, které si z mírových jednání udělaly svoji národní značku. Na prvním místě je to Norsko, které zprostředkovalo slavnou dohodu mezi Izraelem a Palestinci z roku 1993, v níž palestinští zástupci poprvé uznali právo židovského státu na existenci. Norský seznam je ale mnohem delší, nelenili jsme proto a zeptali se norského experta na mírové rozhovory, jestli má Babiš za Česko šanci v této disciplíně uspět. Kristian Berg Harpviken vysvětluje, že jen chtít dávno nestačí. A mimo jiné upozorňuje, že se snaha o mírové ujednání předem nevytrubuje v kampani, pokud to dotyčný politik myslí skutečně vážně.    

Tohle je vůdcovství

Ukrajina by ruské agresi loni dost možná podlehla, kdyby jí potřebnou munici a naftu nedodalo Bulharsko - a to tajně. Tehdejší premiér Kiril Petkov vše zachoval v tajnosti, protože jeho koaliční partner, socialisté, nebo třeba prezident republiky byli proti. Vše vyšlo najevo až nyní. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba potvrdil, že dodávky z Bulharska byly pro jeho zemi „otázkou života a smrti“, protože potřebovala munici do sovětských zbraní a tu mohli tehdy v této míře dodat jen Bulhaři. Rusko se Bulharsku, tradičně velmi proruské zemi, samozřejmě řádně „odvděčilo“. Tady jsou podrobnosti. 

Ostře sledované: Konec jednotného trhu?

Česko je díky členství v EU o třetinu bohatší, než kdyby do unie nevstoupilo, vypočetli před časem analytici Úřadu vlády. Není to primárně díky evropským dotacím, byť se o nich u nás mluví především, ale díky existenci jednotného evropského trhu, na kterém mohou české firmy volně podnikat. Ale tomuto trhu dost možná hrozí rozklad, protože velké a bohaté země si mohou dovolit v nynější mimořádné situaci své firmy podporovat mnohem štědřeji než menší a/nebo výrazně zadlužené státy. Co s tím? Sílí hlasy, že by si členské země měly opět společně půjčit jako v době covidu a udělat tuto podporu společně, taky v reakci na chování Američanů nebo Číňanů. Řada zemí včetně Česka je ale proti. Proč a jak to vše dopadne? Vysvětlujeme. 

Střídání v Bruselu

S koncem předsednictví se rozhýbala škatulata v Bruselu. Většinu lidí ze stálé mise ČR při EU čeká v tomto roce střídání, protože často přesluhovali kvůli předsednictví. Zamíří buď zpátky do Prahy, nebo budou zkoušet štěstí na nějakém evropském postu v Bruselu. Ředitelé Evropy vědí o prvních takových konkurzech, do kterých se čeští diplomaté přihlásili, a drží palce. O výsledku budeme informovat, stejně jako se ptát, jestli jim vláda Petra Fialy (ODS) dodala politickou podporu, jak veřejně slibovala.  

Tak ahoj!

Rušno je i na mediální scéně. Eva Hrnčířová, bývalá zpravodajka České televize a mluvčí druhého předsednictví v Bruselu, nastupuje od února do kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Na starosti bude mít komunikaci a mediální obraz Jourové, další agenda se podle jejích slov ještě vyjasňuje. Na konci ledna také po pěti letech odchází z Bruselu zpravodaj Českého rozhlasu Viktor Daněk, střídá ho Zdeňka Trachtová. Viktor se vrací do Prahy, a my Zdeňce držíme palce a Evě i Viktorovi posíláme písničky. 

Kultura žila 

Skoro to vypadá, že v Bruselu nezůstane český kámen na kameni. V lednu totiž dá sbohem a šáteček euroměstu také dosavadní šéfka Českého centra Jitka Pánek Jurková. V čele kulturní instituce stála od roku 2017 a nechala za sebou výraznou stopu v žánru „umění nemožného“ alias s malým rozpočtem udělala hodně muziky. Centrum pod vedením Pánek Jurkové uspořádalo mimo jiné výstavu českého designu tak, že dané objekty nainstalovalo po dohodě do výloh bruselských butiků. Během předsednictví se konala celá řada kulturních akcí, které připomíná toto video.   

Ursula se zbavila Michela!

Nedávno jsme v tomto newsletteru psali, jak se ODS pochválila za předsednictví, pochválila se ale na špatném místě, přesněji řečeno ve špatné instituci. Strana totiž na Facebook napsala, že Češi měli předsednictví v Evropské radě, kdežto ono bylo ve skutečnosti v Radě EU (jde o dvě různé instituce, které se často pletou). Teď tu stejnou chybu udělal sám mistr tesař, totiž mediální tým šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Na síť LinkedIn napsal, že se Ursula těší na nynější švédské předsednictví v „Evropské radě“. Této instituci předsedá Charles Michel a vzhledem ke špatným osobním vztahům mezi ním a von der Leyenovou k tomu satirický twitterový účet DG MEME trefně napsal: „Stačil jeden týden a Švédové se zbavili Michela!“ 

Co si přečíst

• Proč tak málo Rusů protestuje proti Putinovi a zločinům své armády na Ukrajině? Protože jsou stejní jako my. 

• Italská vláda přišla s originálním nápadem, jak snížit vysoké ceny benzinu a nafty. Otázkou je, jestli bude fungovat… 

• V Německu musela skončit ministryně obrany. Byla skutečně nekompetentní. 

Evropa podle…

Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum AMO

Jestlipak se vládě podaří k EU přistupovat s takovou energií a jednotou jako během úspěšného českého předsednictví? Koaliční strany mají na některé otázky EU zásadně rozdílné názory, které v zájmu předsednictví (naštěstí) potlačily. Ale teď můžou vyplout na povrch. Kromě azylové politiky či eura jde třeba o nedodržování pravidel právního státu. České předsednictví zvládlo zprostředkovat relativně rázný postup vůči Maďarsku, ale tím, že jsme předsedali, se od nás nečekal jasný vlastní názor. Teď to bude jinak a sankce kvůli ohýbání právního státu přitom mohou vedle Maďarska dopadnout i na Polsko, jednoho z nejdůležitějších českých spojenců. Příští rok navíc budou volby do Evropského parlamentu – a lze očekávat, že právě zájem získat pro sebe co nejvíce europoslaneckých křesel povede koaliční strany k tomu, aby se vůči sobě tvrdě vymezily, jednota nejednota. 

Co si poslechnout

• Komentátor Petr Honzejk uspořádal za účasti poloviny Ředitelů Evropy debatu o tom, jak dopadnou prezidentské volby a co v nich rozhodne. A proběhla taky hromadná tipovačka. Pusťte si debatu ze záznamu a podívejte se, kdo byl nejblíž. 

• Česku se předsednictví EU povedlo a mělo by toho využít – ale jak konkrétně? Zeptejte se zajímavých hostů v debatě z cyklu Café Evropa. 

• Jak invaze na Ukrajinu změnila svět a schyluje se k válce mezi USA a Čínou? O tom mluví ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych. 

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Tipovačka číslo dvě. Od prosince otřásá Evropským parlamentem korupční skandál, v němž měli poslanci přijímat dary a úplatky od vlád Kataru a Maroka za to, že jim při hlasování budou naklonění. V síti belgických kriminalistů uvázlo několik socialistů a „Katargate“ vypadala docela ohraničeně. Tento týden ale hlavní postava skandálu, bývalý italský europoslanec Pier Antonio Panzeri, slíbil belgické prokuratuře, že bude spolupracovat s justicí výměnou za snížení trestu (z pěti na jeden rok za mřížemi) a odtajní všechna jména lidí zapojených do schématu. Panzeriho rozhodnutí přišlo toto úterý ve chvíli, kdy probíhalo zasedání europarlamentu a podle několika hlasů zevnitř řada členů sedmisethlavého sboru viditelně znervózněla. Připomeňme, že na žádného z 21 Čechů a Češek zatím nepadl stín podezření. Připomeňme ale i to, že když před pár lety jedna severská televize natáčela europoslance, jak se jdou do parlamentu podepsat na prezenční listinu, aby dostali tehdy 200 eur denních diet, a vzápětí budovu opouštějí, chytili jednoho Čecha. Vzpomenou si pamětníci, kterého?