Andrej Babiš (ANO) nejel do Paříže za Emmanuelem Macronem náhodou – kromě toho, že věří, že odlesk prestiže francouzského prezidenta dopadne i na něj a v kampani ho nasvítí jako velkého státníka, Babiše evropská politika opravdu baví. Jestli Česko jakožto premiér v Evropské unii zastupoval dobře, je věc jiná. Ale Babiš má ambici, aby evropskou politiku Česka dělal jakožto prezident on, nikoliv vláda. Vše vysvětlujeme v našem newsletteru Ředitelé Evropy, který je o českém působení v Evropě a dění v EU. Každý čtvrtek v 7:00 vám může zdarma chodit do emailových schránek, stačí kliknout pro odběr.

Babiš u Macrona

Kdo tvrdí, že se francouzský prezident Emmanuel Macron nepřijatelně vměšuje do českých prezidentských voleb, když v Paříži přijal Andreje Babiše, nepostřehl, jaké změny se v posledních letech v Evropě udály. A Macronova motivace? Kromě toho, že jsou s Babišem v rámci EU členy jedné politické frakce, může jít i o pokus zajistit, aby šéf hnutí ANO nesklouzl k protievropské a proruské politice, což dost možná hrozí. Vysvětlujeme tady, včetně toho, proč je schůzka Macronovou chybou, i když z úplně jiného důvodu, než že by šlo o vměšování.

Andrej: Jedu já

Už několik vysoce postavených zdrojů Ředitelům Evropy řeklo, že kdyby se Babiš stal prezidentem, chtěl by Česko na summitech EU zastupovat on. Na summit, tedy na schůzky Evropské rady, přitom tradičně jezdí premiér. Je to ale jen zvyklost, nic přesně daného. Babiš jako prezident by si tedy o tuto roli klidně mohl říct a záleželo by na dohodě. Lidé z Babišova okolí říkají, že když byl jejich šéf premiérem, evropská role ho vyloženě bavila. Jak si Babiš jakožto premiér v Bruselu vedl? Zhodnotili jsme tady.

Návrat do minulosti

Česko už zažilo období, kdy na unijní summity jezdil prezident, a ne šéf vlády. Řekl si o to Václav Klaus a během jeho deseti let na Hradě si země prošla jak momenty, kdy dělba rolí fungovala hladce, tak těmi, kdy se premiér s prezidentem o zastupování země přeli (například v době Paroubkovy nebo Fischerovy vlády). Fungovalo by to pod Babišem-prezidentem? „Žádná příčetná vláda by na to neměla kvůli zájmům ČR přistoupit,“ míní politolog z Masarykovy univerzity Petr Kaniok. Proč? Vysvětlujeme tady.  

Ostře sledované: Zelenskyj do Bruselu

Evropští politici doufali, že po prosincové cestě Volodymyra Zelenského do USA ukrajinský prezident podruhé prolomí svoje rozhodnutí neopouštět zemi v době války a přijede v únoru do Bruselu na summit EU–Ukrajina. Znamenalo by to pak setkání lídrů všech 27 zemí EU s ním. Ale dopadlo to jinak, 3. února pojedou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a Charles Michel, předseda Evropské rady (tedy právě summitů EU), do Kyjeva na tradiční schůzku vedení EU s třetí zemí. Evropané sázeli na to, že společná fotka s hrdinou Zelenským by mohla dodat vzpruhu podpoře Ukrajiny mezi občany členských států unie. Zelenskyj se ale kvůli předpokládané nové ruské ofenzivě rozhodl zůstat na Ukrajině a přesun všech 27 evropských lídrů do Kyjeva bezpečnostní složky důrazně nedoporučují, řečeno kulantně.

Fiala a auta

Když se Petr Fiala (ODS) stal premiérem, prohlásil, že Česko zabrání zákazu aut se spalovacími motory. Ale prodej nových benzíňáků a nafťáků má skončit přesně tak, jak to Evropská komise navrhla, tedy od roku 2035, dohodu na tom zajistilo české předsednictví EU. A Fiala ji chválí. Co se stalo? Došlo i na zásah samotných automobilek. Jak zjistili Ředitelé Evropy, s Fialou se sešel jeden vysoce postavený manažer Škody Auto a podrobně mu vysvětlil, že elektromobilita je fakt budoucnost a že ji Škodovka nepovažuje za nějaký diktát regulace, ale sama na ni sází. Podobně intervenovalo i Hyundai. A Fiala se nechal přesvědčit. Všimněte si taky, jak ustala dřívější ostrá palba europoslanců ODS proti zákazu.

Já že zezelenal?

České předsednictví EU rozhodně bylo „zelené“ – zasadilo se o schválení celé řady návrhů z Green Dealu. Jistě, některá opatření se v dohodě států EU a europoslanců podařilo zmírnit či obrousit, v neposlední řadě z iniciativy předsednictví. Ale bylo to i Česko, které pod vedením Fialovy vlády razantně změnilo nejen svou rétoriku, ale také postoje k „zelené“ agendě. Na tuto proměnu jsme se Fialy ptali. „To je dobrá otázka,“ reagoval, ale k žádnému českému posunu nedošlo, odpovídá v rozhovoru s HN. No, tak to rozhodně nesouhlasíme.

Miliardy proti Putinovi

Fialy jsme se ptali i na to, v čem změnil svůj dosavadní pohled na fungování EU. Něco by se našlo, jak vyjmenoval. A premiér v rozhovoru odhalil jednu zásadní věc – Česko využije nabídky a půjčí si od Evropské komise velmi levně řádově stovky miliard korun. Použije je hlavně na stavbu plynovodů, zateplování budov nebo na budování solárů a větrníků, prostě na razantní snížení energetické závislosti na Rusku. A taky na dálnice nebo vědu a výzkum. Proč o tuto půjčku stál už Andrej Babiš, když byl premiérem, ale nakonec si to rozmyslel? A jaké podmínky půjčka má? Vysvětlujeme.

EU je mír

Výrazně stoupl počet lidí, kteří si EU cení za to, že svou existencí přispívá k udržení míru v Evropě. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr pro Evropský parlament. Je z něj patrné například i to, že 74 procent Evropanů souhlasí s tím, aby EU podporovala Ukrajinu. V Česku si to myslí 68 procent lidí. Češi jsou jediní, kteří za hlavní prioritu, kterou by měl Evropský parlament řešit, označili „evropskou autonomii v průmyslu a energetice“ (spoluobčané jsou tím pádem pro prohloubení integrace v těchto oblastech…). Občané jiných zemí kladli na první místo spíše boj proti chudobě, klimatické změně nebo podporu ekonomiky.

Prosvištíme si: EU a NATO

EU a NATO podepsaly ohlášenou dohodu o vzájemné spolupráci, což nepřekvapí nikoho, protože jde o spojence a překryv členství mezi oběma organizacemi je velký. Čtenáře ale možná překvapí, že EU a NATO dlouho strategickou dohodu tohoto typu neměly. Teď tedy mají a říká se v ní v zásadě to, co lze tušit: že se i do budoucna budou NATO a EU spoléhat hlavně na americké zbraně a technologie. Evropané ale půjdou do sebe a budou do obrany víc investovat. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenové spolu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem za tím účelem ohlásili vznik speciální „task force“, která má ukázat na největší slabiny euroatlantické bezpečnosti. Tak uvidíme. (Fotografii „trojstisku“ rukou po společném podpisu deklarace označil deník Financial Times za „ultratrapnou“ a my neříkáme nic…).

Využití pro deštníky

Minule jsme napsali, že po kravatách i deštnících s logem předsednictví sice byla velká sháňka, ale že jde o nekvalitní výrobky. „Museli jsme šetřit a soutěžit jejich výrobu vyloženě podle ceny,“ reagoval jistý úředník. Chápeme, ale fakt je ten, že jde o vizitku Česka – třeba kravaty jednotlivých předsednictví často nosí i ti nejdůležitější evropští politici nebo úředníci z různých koutů Evropy klidně i řadu let. Ta česká jim tak dlouho rozhodně nevydrží. A deštníky, které skolil první ostřejší vítr, často končily v koši. Zdá se ale, že některé i přesto našly svůj nový účel, jak ukazuje fotka z bruselského metra od čtenářky, které tímto děkujeme. 

Deštíky rozdávané českým předsednictvím EU jsou nekvalitní, ale v tomto případě posloužily.

Ponožky, bravo!

Chválíme ovšem ministerstvo průmyslu a obchodu, které nechalo vyrobit ponožky s logem předsednictví – trochu partyzánsky, protože, jak jsme informovali, předsednické ponožky s odkazem na Václava Havla původně měly být, ale nakonec si to Úřad vlády rozmyslel. Ty, které vyrobilo ministerstvo průmyslu, vypadají skvěle.

Mikina podepsaná Zelenským

Chcete pomoci Ukrajině a ještě mít doma originální mikinu? Úplně stejné kousky, které ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) rozdal svým evropským kolegům v upomínce na složitá jednání o zastropování cen plynu, jdou do dražby. Můžete získat tu s podpisem Dany Drábové, Petra Fialy nebo Dominika Haška. A, jak slyší Ředitelé Evropy, Síkela má slíbeno, že několik mikin osobně podepíše i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj! I ty půjdou do dražby. Výtěžek slouží k obnově ukrajinské energetické infrastruktury bombardované Ruskem.

Co si přečíst

• Několik známých Čechů dalo dohromady petici za mír na Ukrajině a za zastavení dodávek zbraní této zemi. Přečtete si, proč je to nesmysl. 

• Rusko prý na Ukrajině chystá další mobilizaci a velkou ofenzivu. Nejspíš i proto Západ Ukrajincům dost možná už brzy dodá špičkové tanky.

• Otázka za 300 miliard dolarů: Jak je možné přinutit Rusko, aby zaplatilo za svou agresi proti Ukrajině.

Evropa podle…

Henry Foy, zpravodaj Financial Times v Bruselu

Myslíte si, že loňský rok byl náročný? Spousta lidí v Bruselu si vzájemně klepe na rameno, jak EU rok 2022 zvládla. Ale tahle samochvála je předčasná. Raději se připravme, že letošek bude horší. Válka na Ukrajině hned tak neskončí, stejně jako ekonomické potíže, které přinesla. A aby toho nebylo málo, EU musí někde najít zhruba 30 miliard metrů krychlových zemního plynu, které loni odebrala z Ruska, ale letos už je nedostane. Většina zasvěcených lidí navíc očekává další velkou migrační krizi a těžkou bitvu mezi členskými státy ohledně toho, jak moc bude možné podporovat domácí firmy, nebo o pravidla týkající se rozpočtových deficitů. A to není všechno: Brusel na podzim prakticky přestane fungovat, protože všichni už začnou myslet na volby do Evropského parlamentu, které budou v roce 2024. Jak mi tento týden řekl jeden vysoce postavený úředník: „Víme, čemu letos budeme muset čelit, ale plán, jak tomu čelit, zatím nemáme.“

Co si poslechnout/Kam zajít

• Česko i další státy visegrádské čtyřky dohánějí západní Evropu v budování zelené či udržitelné ekonomiky, říká expert

• Je vůbec možné za stávající situace ve světě obnovit mezinárodní spolupráci? Odpoví tento seminář.

• Evropu a USA významně sblížila ruská agrese proti Ukrajině. Rozdělí je současné obchodní spory?

Tečka podle Ondřeje Housky

Prý není koho volit prezidentem, všichni kandidáti mají nějaké chyby nebo škraloupy z daleké či blízké minulosti. Kdo uvažuje takto, pro stromy nevidí les. Musíme být schopni odlišit podstatné od méně podstatného. Pokud bychom toho schopni nebyli, nikdy bychom nemohli volit ani Havla, Churchilla, Masaryka… I ty největší osobnosti dějin měly spoustu chyb. Ale důležité je to, jak se zachovaly a co hájily v klíčových věcech. Pro mě je u českého prezidenta klíčové, aby dodržoval ústavu a jasně stál za aktivním českým členstvím v EU a v NATO. Prakticky vše ostatní je druhořadé. Viděno touto optikou není výběr, který máme, vůbec špatný. Dvě zásadní kritéria (snad) splňuje i Andrej Babiš, jak píšu tady.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.