Nejméně dva lidé přišli o život při pátečním ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny z ruských raketometů, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na tamní radnici a oblastní prokuraturu. Ta ostřelování vyšetřuje jako válečný zločin. Palba poškodila také obytné domy a kritickou infrastrukturu.

Ukrajinská armáda osvobodila Cherson minulý měsíc, a od té doby je prakticky ustavičně pod palbou. Cherson byl jediným oblastním střediskem, kterého se ruská vojska dokázala zmocnit během války proti sousední zemi, trvající již deset měsíců.

Ukrajinské jednotky během uplynulého dne odrazily útok ruských sil v Sumské oblasti, kde se nebojovalo od jara letošního roku. S odkazem na ukrajinský generální štáb to napsal ruskojazyčný server BBC.

Boje se podle ukrajinského velení odehrávají u vesnice Vysoke na východě Sumské oblasti, nedaleko hranic s ruskou Belgorodskou oblastí. Ukrajinci a Rusové na obou stranách hranice se navzájem obviňují z ostřelování, armádní jednotky se tam ale neúčastnily operací od jarního stažení ruských vojáků ze severu Ukrajiny - Sumské, Černihivské a Kyjevské oblasti.

BBC podotýká, že ukrajinský generální štáb situaci v Sumské oblasti podrobněji nevysvětluje. Oblastní úřady o bojích neinformovaly.

Situace na frontě se jinak od čtvrtka příliš nezměnila. Rusové se dál snaží postoupit na Bachmut, v okolí Doněcku a podél linie měst Svatove a Kreminna na severu Luhanské oblasti.

V Kyjevě byl opět vyhlášen letecký poplach. Rusko od 10. října podniká rozsáhlé útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, které mají Kyjev přimět k jednáním s Moskvou a přijetí ruských požadavků.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vysvětlil čtvrteční vyjádření prezidenta Vladimira Putina ohledně ruské tužby brzy ukončit válku na Ukrajině slovy, že "jde o brzké ukončení speciální vojenské operace cestou dosažení cílů, které si Rusko klade".

Speciální vojenská operace je výraz, který Kreml používá pro válku proti sousední zemi, ale západní i ruské pozorovatele zaujalo, že Putin ve čtvrtek použil výraz "válka". Opoziční politici usoudili, že za to by úřady měly Putina hnát k odpovědnosti stejně jako jiné Rusy, kterým za odchylku od oficiální linie hrozí pokuty či vězení.

"Naším cílem není roztáčet setrvačník konfliktu, ale naopak tuto válku ukončit. Usilujeme o to a budeme v tom pokračovat," prohlásil Putin podle agentury TASS.

Ruský prezident ovšem dříve hovořil i o tom, že Rusko bylo "donuceno" ke vpádu do sousední země. Kyjev a Západ naopak označují ruskou invazi, nařízenou Putinem, za ničím nevyprovokovanou agresi.

Patrioty se Rusku nelíbí

Dodávka systému protiraketové obrany Patriot Ukrajině, která byla oznámena ve středu v USA, nepřispěje k urovnání konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem, reagoval podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Systém Patriot podle Peskova rovněž nezabrání Rusku v dosažení jeho cílů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil ve středu na překvapivou návštěvu Washingtonu, kde jednal s prezident Joem Bidenem a vystoupil v Kongresu. Biden před novináři zdůraznil, že Patriot je obranný systém a jeho poskytnutí Ukrajině tedy neznamená eskalaci konfliktu.

Podle vyjádření mluvčího Kremlu před novináři nepřinesla Zelenského návštěva žádné náznaky připravenosti na mírová jednání. Je to prý důkaz, že Spojené státy vedou "zástupnou válku" s Ruskem "do posledního Ukrajince".

Peskov zopakoval, že systém protivzdušné obrany i další zbraně dodávané Ukrajině se stanou legitimním cílem ruské armády.

Bílý dům ve středu informoval o poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,85 miliardy dolarů (42 miliard korun). Nový balíček pomoci oznámený těsně předtím, než ukrajinský prezident přistál ve Washingtonu, zahrnuje právě i systém protivzdušné obrany Patriot. Ukrajina potřebuje zlepšit možnosti své obrany proti rozsáhlým ruským raketovým útokům na svou energetickou infrastrukturu. Systémy protivzdušné obrany už Kyjevu poskytlo například Německo.

Podle expertů nicméně zatím není jasné, kdy americký systém na Ukrajinu dorazí, Američané budou totiž muset nejdříve vycvičit ukrajinské vojáky pro jeho obsluhu. Výcvik by přitom mohl trvat několik týdnů a očekává se, že se uskuteční v Německu.

Obří ruské ztráty

Rusko od únorového vpádu na Ukrajinu přišlo už o více než 100 000 vojáků, tři tisícovky tanků a asi 6000 dalších obrněných vozidel, tvrdí ukrajinský generální štáb ve čtvrtečním ranním přehledu situace na bojišti v 302. den války. Ukrajinští vojáci podle velení odrazili ruské útoky u 16 obcí v Donbasu na východě země.

Z armádního komuniké není zcela jasné, zda jde jen o zabité vojáky, anebo o ztráty zahrnující zabité, těžce zraněné a pohřešované vojáky, upozornila ruská redakce BBC. Dodala, že jiné odhady ruských ztrát bývají skromnější.

Sama BBC odhaduje, že ruská armáda a národní garda mohly na Ukrajině přijít o více než 20 000 zabitých mužů a celkové nenávratné ztráty Ruska mohou činit přinejmenším 90 000 lidí.

V grafice, provázející komuniké, se píše o 100 400 „zlikvidovaných“ nepřátelích, což je o 660 více než předchozí den. Za uplynulých 24 hodin ukrajinští vojáci také podle armádního velení zničili jeden nepřátelský tank (celkem 3003), dvě obrněná vozidla (celkem 5981), šest děl (celkem 1978), jeden raketomet (celkem 413), jedno letadlo (283) a pět dronů (celkem 1693).

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) poukazují na ohlášený záměr Ruska zvýšit velikost ozbrojených sil, ale předpovídají, že tyto plány se pravděpodobně nenaplní. „Ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že rozšíření Severoatlantické aliance poblíž ruských hranic, včetně přání Finska a Švédska stát se členy aliance, vyžaduje ‚správnou‘ ruskou reakci,“ uvádí zpráva.

Ministr Šojgu navrhl tento týden zvýšit velikost armády na 1,5 milionu vojáků, z toho 695 000 vojáků s profesionálním kontraktem. „Je však velmi nepravděpodobné, že Kreml vytvoří tak velkou konvenční sílu v časovém rámci relevantním pro válku Ruska proti Ukrajině. Koneckonců, Moskva nebyla schopna plně doplnit brigády a pluky před invazí ani vybudovat novou divizi, jejíž vznik byl oznámen již v roce 2020,“ upozornili experti.

ISW zdůraznil, že ruská ekonomika je v recesi a její zdroje byly po rozsáhlé invazi výrazně omezeny. Po invazi z 24. února se také snížila výcviková kapacita i kvůli tomu, že do bojových akcí na Ukrajině byly nasazeny výcvikové prvky a důstojnický sbor oslabily válečné ztráty. Ministrovy návrhy tak mohou být pouze snahou uklidnit komunitu proruských vojenských blogerů, obviňujících Kreml z lehkomyslnosti při vedení války. Rovněž nastavují informační podmínky pro budoucí mobilizační vlny.

Podobně jako ISW i britské ministerstvo obrany poukazuje na zapojení běloruských instruktorů do výcviku tisíců nedávno mobilizovaných ruských záložníků, což pravděpodobně má částečně napravit nedostatek ruských instruktorů; ti jsou totiž nasazeni na Ukrajině anebo se již stali oběťmi války. Přestože je mezi Ruskem a Běloruskem rozsáhlá vojenská spolupráce, výcvik mobilizovaných Rusů běloruskými instruktory představuje obrácení rolí, protože běloruské síly Rusko tradičně považovalo za méně hodnotné než ruské. Nasazení Bělorusů v roli instruktorů se tak jeví jako známka vyčerpání sil v rámci ruského vojenského systému.

 

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.