Den dvoustý čtyřicátý třetí, 24. října 

Ukrajinský básník Serhij Žadan po udělení německé Mírové ceny knihkupců prohlásil, že před každým z nás je teď těžký úkol – najít jazyk a popsat, co se děje. Jazyk mírových časů, významy mírových časů se ukázaly pro dobu války jako nevhodné. Neboli válka odhalila takovou hloubku bytí, která vyžaduje nové metody popisu – alespoň tak jsem ho pochopil já.

Je vůbec možné psát poezii po událostech v Buči? Žadan si myslí, že je to nejen možné, ale i nutné. Musíme přinejmenším nějak systematizovat a uspořádat realitu smrti, absurdity, utrpení – vysvětlení a definice, které dřív fungovaly, jsou bezmocné. Po dvou týdnech strávených ve sklepě kvůli ostřelování se váš obraz světa změní. A tento nový obraz musí být zformulován, musí sám sebe chápat novým způsobem, restartovat se s novým programem vědomí, korigovaným válkou. Poezie, deníky, náboženské nebo psychologické texty teď plní právě tuto funkci – alespoň nějakým způsobem vnášejí řád do nelidského chaosu.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se