„Obtížná rozhodnutí“ ruské armády u Chersonu. Tři scénáře od neslavného stažení po použití jaderné zbraně

Třísettisícový Cherson dobyla ruská armáda během prvního týdnu války jako první velké ukrajinské město. Ruské tanky se přes město převalily a pokračovaly na nedaleký Mykolajiv s cílem dál obsadit Oděsu, aby tak odřízly zbytek Ukrajiny od Černého moře.

Tehdy si zajisté nikdo z generálního štábu v Moskvě nepředstavoval, že se o osm měsíců později ruské jednotky budou ze všech sil bránit na přístupech k Chersonu, zatímco je Ukrajinci vytlačují z ostatních okupovaných oblastí. Vrchní velitel ruských ozbrojených sil na Ukrajině Sergej Surovikin neskrývá kvůli nynějšímu dění obavy. „Na tomto úseku fronty je situace velice složitá. Budeme postupovat obezřetně a včas jednat. Nevylučujeme ani obtížná rozhodnutí,“ pravil generál v rozhovoru pro ruskou státní televizi.

Vůbec poprvé během války se tak stalo, že takto vysoko postavený ruský vojenský činitel veřejně vykreslil špatnou situaci, v níž se jeho armáda na celé jižní Ukrajině ocitla. Co se stalo? Proč je situace tak složitá? 

Co všechno se Rusům u Chersonu pokazilo

Hlavním důvodem ruských neúspěchů je geografie. Město Cherson a několik dalších okresů této oblasti se nacházejí na pravém břehu Dněpru, zatímco většina zbývajících okresů leží na levém břehu – stejně jako všechny sklady zbraní a dalších materiálních potřeb ruské armády. Na počátku března se to přitom nezdálo jako problém.