Švédská pobřežní hlídka objevila již dříve tento týden čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Podle EU i evropských politiků jsou za poškozením plynovodů úmyslné útoky. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo. Rusko odmítá, že by bylo za škody zodpovědné, a naopak zmiňuje Spojené státy.

Kdo mohl mít na poškození plynovodů zájem? A jak to ovlivní situaci s plynem v Česku? Přinášíme nejčastější otázky a odpovědi na ně. 

Co se stalo?

Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1. Skandinávští seismologové informovali, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře výbuchy.

Premiérky Dánska a Švédska prohlásily, že problémy s únikem plynu jsou pravděpodobně výsledkem sabotáže. Země EU se ve středu vyslovily, že za poškozením plynovodů Nord Stream stojí úmyslné útoky.

Kde byly úniky zaznamenány?

Plyn uniká ve velkém množství na čtyřech různých místech poblíž dánského ostrova Bornholm, a to v dánských i švédských vodách. Toto území je podle expertů desítky let střeženo: „V minulosti tam byly na dně moře umístěny speciální sovětské ponorky,“ vzpomínal podle agentury APF námořní expert HI Sutton. „Baltské moře je ohraničené a mělké a téměř každý pohyb v něm monitorují a hlídají pobřežní státy a jejich lodě,“ upozorňuje Julian Pawlak z Univerzity Helmuta Schmidta v Hamburku. Lodě a ponorky jsou tam podle něj schopny nasadit potápěče a dálkově naváděná podvodní vozidla. Ale pro armádu, dobře vycvičenou v tajných operacích, není podle něj nic nemožné.

Co mohlo poškození plynovodů způsobit?

To zatím není jasné, ale většina politiků i expertů se kloní k verzi sabotáže. Ta by se musela odehrát v hloubce 70 až 80 metrů pod hladinou moře. „To je velmi náročné. Poškodit dva plynovody na dně moře je akce, která by se musela odehrát spíše v režii celé armády než samotného jedince,“ uvedl německý profesor Lion Hirth, který tak spíše vylučuje teroristický či násilný čin.

Oblast je „vyhovující pro miniponorky“, řekl agentuře AFP francouzský vojenský činitel: „Z miniponorky, která se může zdržovat několik námořních mil od stanového cíle, vystartuje dron. Shodí minu, která se potom plaví k cíli poblíž dna,“ vysvětluje. „Cíl je zaměřený, takže to není příliš složité.“ Exploze podle něj „odpovídá několika stům kilogramů TNT“. Norský seismologický ústav NORSAR, který se specializuje na zaměřování zemětřesení a jaderných explozí, odhadl sílu druhé exploze na 700 kilogramů.

Dánský ministr energetiky Dan Jörgensen uvedl, že velikost děr v poškozených plynovodech je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva.

„Vypadá to na akci miniponorky,“ uvedl v dnešních Lidových novinách energetický expert Vratislav Ludvík. „Třeba z nedalekého Kaliningradu, kde má Rusko ponorkovou základnu. Je to jediné místo, odkud by bylo možné takovou miniponorku vyslat.“

„Vypadá to na velmi dobře připravenou a zorganizovanou akci,“ shrnul francouzský vojenský expert.

Kdo mohl mít na poškození plynovodů zájem?

Většina evropských politiků podezírá z útoků Rusko, které nevylučuje „žádnou hypotézu“, ale současně připomíná, že plyn uniká z potrubí, které patří jemu. Podle francouzského vojenského činitele měly i „jiné státy zájem, aby tento plynovod už nikdy nefungoval“.

Projekt plynovodu Nord Stream čelil kritice mnoho let, nejhlasitější byly v tomto směru Spojené státy. Americký prezident Joe Biden letos 7. února uvedl, že pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, bude to znamenat konec plynovodu Nord Stream 2. Když byl pak tázán, jak přesně se to stane, odpověděl jen: „Slibuji vám, že to zvládneme.“ V úterý byl navíc slavnostně uveden do provozu nový plynovod Baltic Pipe, společný projekt Polska a Dánska, který sníží závislost těchto zemí na ruském plynu. „Éra dominance ruského plynu skončila,“ uvedl při slavnostním spuštění polský premiér Mateusz Morawiecki.

Podle bývalého polského ministra zahraničí a nynějšího europoslance Radoslawa Sikorského stojí za útokem na Nord Stream Spojené státy. Europoslanec dokonce Washingtonu na Twitteru explicitně poděkoval, čímž rozvířil spekulace o zákulisní hře Západu. Polsko také patřilo k hlavním odpůrcům Nord Streamu 2, na jehož zprovoznění tlačil především Berlín.

„Ruské námořnictvo má nyní nejpočetnější flotilu špionážních ponorek na světě. Nacházejí se v arktickém moři. Dokázaly by poškodit plynovod v Baltském moři,“ řekl námořní expert HI Sutton. Ale současně tuto hypotézu označil za nepravděpodobnou.

EU již dříve obviňovala Rusko, že používá zásoby plynu jako zbraň proti Západu za jeho podporu Ukrajině.

Hrozí nedostatek plynu pro ČR?

Nedostatek plynu po útocích na plynovody aktuálně v České republice nehrozí. Výbuchy zvýšily cenu plynu na burze, českých domácností se toto zdražení teď bezprostředně nedotkne. Shodli se na tom analytici, které ve středu oslovila ČTK. „Do ČR nyní putuje naprostá většina plynu z Norska a také formou LNG (zkapalněného zemního plynu) z terminálů v Belgii a Nizozemsku,“ řekl ČTK analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.

Od konce srpna do Evropy neproudí skrze Nord Stream žádný plyn. „Ruský plyn nyní do Evropy proudí přes plynovod Turk Stream (přes Turecko na Balkán) a také přes plynovody procházející Ukrajinou (tento plyn se dostává hlavně na Slovensko, do Rakouska a do Itálie). Zavření kohoutků u těchto plynovodů by pak představovalo pro Evropu velký problém,“ řekl analytik.

Co je už nyní jisté?

Podle agentury AFP tato událost zcela jistě souvisí s válkou na Ukrajině. A také rozhodně zvýší nestabilitu evropské ekonomiky.

„Tato událost ukázala na zranitelnost naší energetické infrastruktury,“ uvedl německý expert Lion Hirth, který se osobně také kloní k ruské stopě. „Je to velmi znepokojivé. Přinejmenším tím Rusko vysílá jasný signál, že už v budoucnosti nebude dodávat žádný plyn do Evropy.“

Ať už Nord Stream poškodil kdokoliv, vyslal tak podle AFP jasný signál, že by podobným způsobem mohl poškodit další energické soustavy v Evropě.