Protiváleční aktivisté vyzvali v Rusku k celonárodnímu protestu proti částečné mobilizaci, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Policie při nich zadržela přes 1000 lidí, uvádí portál OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. List The Guardian píše, že rozhodnutí Kremlu vyvolalo v Rusku šok. Podle agentury Reuters se rychle vyprodávají jednosměrné letenky z Ruska.
„Tisíce ruských mužů – našich otců, bratrů a manželů – budou vrženy do válečného mlýnku na maso. Za co budou umírat? Proč budou matky a děti prolévat slzy?“ uvádí hnutí Vesna v prohlášení, kde vyzývá Rusy, aby ve středu v 19:00 hodin vyšli do center svých měst. Rusko má několik časových pásem, například v Moskvě je o hodinu více než v Praze.
„Nyní válka přijde do každého domu a každé rodiny,“ varuje dále uskupení, které je podle agentury Reuters protiválečným sdružením. Vesna dále viní režim ruského prezidenta Putina z toho, že „uvrhl Rusko do strašlivého krveprolití, izolace a chudoby“. Podle serveru Meduza vyzvalo toto sdružení o den dříve ruské vojáky, aby se odmítli účastnit invaze na Ukrajině a vzdali se dříve, než vstoupí v platnost chystaný zákon, který v těchto dnech schvaluje ruský parlament a podle něhož se takový krok stane trestným činem.
Kde vezme Kreml 300 tisíc vojáků? Nemá záložníky, důstojníky ani vybavení
Agentura AP píše, že částečná mobilizace pravděpodobně zvýší znepokojení Rusů z války, nicméně není podle ní jasné, kolik lidí se odváží skutečně protestovat, jelikož úřady opozici a kritiku invaze na Ukrajině potírají. Po jejím únorovém začátku bezpečnostní složky pozatýkaly v Rusku během protestů nejméně 16 tisíc demonstrantů, vyplývá z informací projektu OVD-Info, jenž monitoruje policejní zásahy v Rusku.
Putinovo rozhodnutí vyhlásit částečnou mobilizaci vyvolalo ve středu ráno v Rusku šok, píše list The Guardian a poznamenává, že Kreml se od začátku invaze na Ukrajině snaží zakrývat před Rusy chmurnou realitu a ve městech pěstovat pocit normálnosti. S částečnou mobilizací a povoláním 300 tisíc většinou mladých mužů do služby nyní válka vstoupí do domácností mnoha ruských rodin, podotkl britský deník.
Putinovo ranní prohlášení vyvolalo v Rusku obavy, že někteří muži nebudou moci ze země odjet, píše Reuters. Šéf Kremlu a ministr obrany Sergej Šojgu sice ujišťovali, že povolání do služby se týká rezervistů se zkušeností v ozbrojených silách, nicméně data na serveru Google Trends podle Reuters ukázala nárůst vyhledávání na Aviasales, což je nejoblíbenější ruská webová stránka pro nákup letenek.
Oh no, what happened? pic.twitter.com/dEh8btEpaY
— Saint Javelin (@saintjavelin) September 20, 2022
Podle údajů Aviasales byly ve středu vyprodány přímé lety z Moskvy do tureckého Istanbulu a arménského Jerevanu, což jsou destinace, kam mohou Rusové cestovat bez víz. Některé další spoje, kde je zapotřebí přestup – například do gruzínského Tbilisi, také nebyly dostupné, píše agentura, podle níž se nejlevnější letenky z Ruska do Dubaje ve Spojených arabských emirátech vyšplhaly na více než 300 tisíc rublů (přes 120 tisíc korun).
Mladí ruští muži, kteří se nedávno přestěhovali do Istanbulu, řekli deníku The Moscow Times, že se obávají, že by branci mohli být nelegálně vysláni do bojů na Ukrajině, nebo že by dokonce mohlo dojít ke změně ruských zákonů, která by umožnila širší mobilizaci nebo nasazení branců v zahraničí.
Aby měli jistotu, že nebudou muset narukovat, nemají jinou možnost než zůstat v zahraničí až do svých 27. narozenin, kdy povinnost vojenské služby končí. V rámci částečné mobilizace však nyní mohou dostat povolávací rozkaz i osoby starší 27 let.
Několik Rusů v branném věku v Istanbulu odmítlo s listem The Moscow Times hovořit z obavy, že by na sebe upoutali pozornost ruských úřadů. Jeden z nedávno příchozích z jihoruského města Rostov na Donu řekl, že dva jeho známí na Ukrajině zemřeli. „Ani jeden z nich nebyl profesionální voják,“ řekl muž, který odmítl uvést své jméno.
Ačkoli se zdálo, že mobilizační výnos zveřejněný po Putinově televizním projevu dává úřadům pravomoc povolat miliony způsobilých mužů ve věku od 18 do 60 let, ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že do boje bude povoláno pouze 300 000 mužů z ruských vojenských rezerv.
„Povolání do vojenské služby se bude týkat pouze těch občanů, kteří jsou v současné době v záloze, především těch, kteří sloužili v řadách ozbrojených sil,“ řekl Putin v předem natočeném záznamu. Pozorovatelé však upozornili, že dekret o částečné mobilizaci byl napsaný tak, aby byl co nejmlhavější.
„Ve skutečnosti bude ruské ministerstvo obrany rozhodovat, které muže, kam a v jakém množství pošle do války,“ napsal na Telegramu obhájce lidských práv Pavel Čikov.
Zákon, který v úterý schválil ruský parlament, zavedl právní pojmy „mobilizace, válečný stav a válka“ a nařídil dlouhé tresty vězení pro dezertéry a ty, kteří se vzdali „dobrovolně“.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ve středu při tiskové konferenci odmítl komentovat možnost uzavření ruských hranic pro Rusy, jichž se mobilizace týká a které by jim zabránilo se případně odchodem ze země vyhnout povolání do služby. „Vyjasnění v této věci bude následovat,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, který je v současné době ve vězení, uvedl, že částečná mobilizace povede k obrovské tragédii. „Už teď je jasné, že tahle zločinná válka se zhoršuje, prohlubuje a Putin se do ní snaží zapojit co nejvíce lidí. To samozřejmě povede k obrovským tragédiím, obrovskému počtu mrtvých,“ uvedl Navalnyj v prohlášení, které zveřejnili jeho advokáti.
Naopak prováleční blogeři a ruští ultranacionalisté rozhodnutí o částečné mobilizaci přivítají, poznamenal The Guardian.
Americký prezident Joe Biden ve svém středečním projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil, že Rusko svou „brutální a zbytečnou válkou“ na Ukrajině „bezostyšně porušilo základní principy“ Charty OSN. Podle šéfa Bílého domu je válka na Ukrajině válkou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho cílem je vymazat Ukrajinu z mapy, přičemž bezohledně Evropě vyhrožuje jadernými zbraněmi. Biden se také vyslovil pro rozšíření Rady bezpečnosti OSN. Ta by se podle něj měla zdržet používání veta.
„Stálý člen Rady bezpečnosti OSN napadl svého souseda a pokusil se vymazat suverénní stát z mapy. Rusko bezostyšně porušilo základní principy Charty OSN,“ řekl Biden.
V projevu k mezinárodnímu společenství prezident USA také řekl, že ze zpráv o ruských útocích na ukrajinské civilisty mrazí. Putinovy nové jaderné hrozby vůči Evropě podle Bidena ukázaly „bezohledné ignorování“ odpovědnosti Ruska jakožto signatáře Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist