Ukrajinští vojáci v neděli znovu ovládli několikatisícové městečko Vysokopilja na severu Rusy okupované Chersonské oblasti, o které v posledních dnech sváděli těžké boje. Informaci potvrdili zástupci kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. On sám v pravidelném večerním proslovu mluvil o tom, že od vojenských velitelů a šéfa zpravodajských služeb má dobré zprávy.

„Krok po kroku,“ napsal šéf kanceláře prezidenta Zelenského Andrij Jermak na Twitteru k fotografii, na níž vojáci údajně vyvěšují vlajku na střeše nemocnice v městečku Vysokopilja. Později ji sdílel i jeho zástupce Kyrylo Tymošenko, který k ní napsal: „Vysokopilja. Chersonská oblast. Ukrajina. Svobodní.“

Také řada ruských kanálů na Telegramu věnujících se válce na Ukrajině potvrzuje, že ruské jednotky byly nuceny městečko opustit. Napsal o tom například bývalý velitel proruských separatistů v Donbasu Igor Girkin, známý též jako Strelkov. Ztrátu městečka označil za „citelný taktický neúspěch“.

Rádio Svoboda píše, že Vysokopilja byla jedním z uzlů ruské obrany na severu Chersonské oblasti. Ukrajinská armáda protiofenzivu v Chersonské oblasti zahájila 29. srpna. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč řekl, že osvobodit okupovaná území na jihu země bude dlouhý a velmi náročný proces. Chersonskou oblast ležící severně od Krymu, který Moskva anektovala před osmi lety, ruská armáda ovládla brzy po začátku nynější invaze.

Ukrajinský prezident Zelenskyj v neděli bez dalších podrobností řekl, že ukrajinští vojáci ovládli dvě místa na jižní a jedno na východní Ukrajině a ještě jedno území také na východě země. Konkrétní názvy nezmínil, ani nespecifikoval, kdy je Ukrajinci dobyli. „Ukrajinské vlajky se vracejí tam, kam patří,“ prohlásil prezident.

Na sociálních sítích se dnes objevily informace o osvobození vsi Ozerne v Doněcké oblasti. Ozerne leží na levém břehu řeky Severní Doněc, na kterém ostatní vesnice okupují ruské síly.

Prokazatelný postup

Ukrajinská armáda na jihu a východě Ukrajiny prokazatelně postupuje. Uvedl to v noci na pondělí americký Institut pro studium války (ISW). Podle ústavu Ukrajinci postupují v několika směrech na západě Chersonské oblasti a upevnili své pozice také v oblasti za řekou Severní Doněc v Doněcké oblasti. Podle britského ministerstva obrany je velmi nepravděpodobné, že by se Rusům podařilo do poloviny tohoto měsíce dobýt zbytek Doněcké oblasti, jak požaduje Kreml.

Tempo protiofenzivy na jihu Ukrajiny se podle ISW bude pravděpodobně „dramaticky měnit ze dne na den“. Ukrajinské síly zřejmě usilují o to, aby Rusům došly dodávky, o narušení jejich velení a řízení operací a o oslabení jejich morálky.

„Rusové přejdou příležitostně do protiútoku a získají zpět některá ztracená území a budou ovšem pravděpodobně provádět prudké dělostřelecké a vzdušné útoky na osvobozené obce a postupující ukrajinské jednotky,“ upozorňuje také ISW. Institut si rovněž všiml, že ukrajinský postup začal vést k „realističtějším komentářům“ ruské vojenské blogery, kteří až dosud podporovali velmi optimistickou rétoriku Kremlu.

Britské ministerstvo obrany v dnešní pravidelné zprávě opřené o informace zpravodajských služeb píše, že je „vysoce nepravděpodobné“, že by ruské síly dosáhly cíle dokončit misi na Donbase do 15. září, jak zní povel z Kremlu. „Je velmi nepravděpodobné, že toho dosáhnou, což dále zkomplikuje plány Ruska uspořádat v okupovaných oblastech referenda o připojení k Ruské federaci,“ uvedlo britské ministerstvo ve zprávě.

Hlavním úsilím Ruska podle Londýna „téměř jistě“ zůstává právě jeho ofenziva na Donbase. „Základní osy postupu na Donbase jsou nadále u Avdijivky poblíž města Doněck a 60 kilometrů severněji kolem Bachmutu,“ potvrzuje britské ministerstvo obrany. „Ačkoli Rusko zaznamenalo v tomto sektoru největší úspěch, jeho síly postupují k Bachmutu rychlostí kolem jednoto kilometru za týden,“ dodalo britské ministerstvo.

Jižní velení ukrajinské armády dnes tvrdí, že 127. pluk ruského 1. armádního sboru odmítl plnit své povinnosti kvůli nedostatečné podpoře a špatným podmínkám, včetně nedostatku vody. Podle ukrajinské armády ruské speciální síly podnikly opatření proti těmto vojákům a zbavily je funkcí. Podobné informace nelze spolehlivě ověřit.

Útoky o víkendu pokračovaly i v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Místní gubernátor Dmytro Žyvyckyj informoval, že v neděli region ostřelování zasáhlo čtyřicetkrát. Nejvíce utrpěla oblast kolem obce Znob-Novgorodske, kde během dne zahřmělo 15 explozí. Rusko údajně oblast ostřelovalo dělostřeleckými granáty a poničilo elektrickou přenosovou soustavu.

Ukrajina potřebuje zbraně

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal během nedělní návštěvy Berlína žádal vrcholné německé představitele o další dodávky těžkých zbraní pro jeho zemi čelící ruské agresi. Kancléři Olafu Scholzovi předložil konkrétní návrhy k dodávkám německých tanků Leopard-2, uvedl Šmyhal po jednání. Původně plánovaná společná tisková konference obou šéfů vlád se kvůli dalšímu pracovnímu programu Olafa Scholze nekonala.

Na schůzce s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem Šmyhal řekl, že Ukrajina doufá, že Německo bude hrát hlavní roli při vzdušné obraně ve válce proti ruskému útočníkovi. Pochvaloval si, že na „bojišti se osvědčily“ samohybné houfnice PzH 2000 a raketomety Mars II. „Doufáme, že dodávky těžkých zbraní bude možné navýšit,“ řekl Šmyhal.

V rozhovoru, který Šmyhal poskytl agentuře DPA ještě před odjezdem do Berlína, řekl, že jeho země by potřebovala také moderní tanky, německé leopardy 2 a ze Spojených států tanky typu Abrams.

„Mluvili jsme o tomto tématu. Navrhli jsme dokonce, jakým způsobem by Německo Ukrajině mohlo tyto tanky (Leopard 2) poskytnout,“ řekl dnes po jednání bez dalších podrobností Šmyhal.

Agentura DPA píše, že německá vláda doposud přislíbila Ukrajině zbraně v hodnotě 700 milionů eur (přes 17 miliard korun), většinu z nich již Kyjevu poslala. Mezi těžkými zbraněmi je například deset samohybných houfnic, 15 protiletadlových tanků, tři raketomety Mars II a tři vyprošťovací tanky. K možným dodávkám bojových tanků se doposud vyjadřovala skepticky. Také žádný další stát Severoatlantické aliance Ukrajině neposkytl bojové tanky vyrobené na Západě. Kancléř Scholz trvá na tom, že Německo v této věci nebude jednat na vlastní pěst.

Šmyhal měl v plánu mluvit dnes v Berlíně a v pondělí také v Bruselu o exportu ukrajinské elektrické energie vyrobené z jádra. Ukrajina ji nyní dodává do Polska, Moldavska, Rumunska a na Slovensko, denně jde o 400 až 700 megawatthodin. Šmyhal chce toto množství výrazně zvýšit, protože „Evropská unie by získala více energie a my bychom získali devizy, které nutně potřebujeme“. Elektřina z jádra představuje více než polovinu elektrické energie vyrobené na Ukrajině. Její spotřeba po začátku ruské invaze kvůli bojům, migraci obyvatel i ekonomickému propadu výrazně klesla, a země má proto kapacity na vývoz.

Šmyhal je nejvýše postavený ukrajinský představitel, který do Berlína přicestoval od začátku ruské invaze trvající už déle než půl roku. Krátce před jeho příjezdem prezident Steinmeier odsouhlasil nominaci Oleksije Makejeva na post ukrajinského velvyslance v Berlíně. Doposud působí jako pověřenec vlády v Kyjevě pro sankce. Makejev v říjnu ve funkci vystřídá Andrije Melnykova. Ten vzbuzuje kontroverze kvůli svým nediplomatickým výrokům. Po vypuknutí nynějšího rusko-ukrajinského konfliktu otevřeně kritizoval politiku vlády Olafa Scholze vůči Kyjevu, kancléře označil za urážlivku.