Brusel navrhuje zastropovat cenu elektřiny v celé unii. Chce to ale udělat přes jádro a obnovitelné zdroje

Evropská komise má hotový dlouho očekávaný návrh, jak zkrotit astronomické ceny energií v Evropě. A podpořila v něm zastropování elektřiny ve všech zemích unie. Právě po tomto kroku začali volat v posledních týdnech politici z mnoha států včetně Česka.

Na rozdíl od většiny dosud zvažovaných scénářů ale komise podle návrhu, který mají HN k dispozici a první na něj upozornil server Politico, doporučuje jít cestou stanovení maximální ceny u elektřiny z levnějších elektráren, než jsou ty nejdražší plynové, které ženou konečnou cenu nahoru. Konkrétně jde o jaderné, hnědouhelné nebo větrné, vodní a další elektrárny na obnovitelné zdroje.

Brusel podle pracovního dokumentu argumentuje tím, že zmíněné elektrárny mají nižší výrobní náklady než zařízení na plyn a mají při současných cenách nejvyšší zisky. Tyto výdělky by se proto podle EK měly jaderkám a dalším levnějším zdrojům vzít. Částka nad regulovanou cenu elektřiny se pak má rozdělit jako dotace pro ohrožené domácnosti a firmy v členských státech.

Češi kvůli dramaticky rostoucím cenám energií, které už ohrožují klíčové podniky na kontinentě, svolali do Bruselu na příští pátek mimořádnou schůzku ministrů energetiku, na které chtějí dosáhnout shody na celoevropském řešení. Návrh komise tuto debatu otvírá.

Coby předsedové EU teď budou Češi zjišťovat, jestli a případně jaké jiné řešení může získat podporu většiny států. Na základě toho by pak měla komise 14. září představit konkrétní opatření.   

České vládě se dosud zamlouvala zejména takzvaná španělská cesta, tedy zastropování ceny plynu do elektráren, tak jak ji v červenci zavedly Španělsko a Portugalsko. „Španělský scénář je určitě něco, co může fungovat i pro ostatní. Budeme se o něm chtít bavit na Radě pro energetiku,“ potvrdil HN a Aktuálně vysoce postavený zástupce české státní správy.

Španělsko s Portugalskem stanovily cenu plynu pro výrobu elektrické energie na 40 eur za jednu megawatthodinu (MWh). Stát za ni výrobcům vyplácí dotaci, která pokrývá zbytek do tržní ceny. Náklady na to by měla kompenzovat speciální daň, kterou platí firmy i domácnosti.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Podle prvních závěrů se systém lidem vyplácí. V srpnu například platili Španělé i po započítání kompenzačního poplatku 282 eur za MWh, což bylo o více než třetinu méně než ve většině zemí EU, jak popsaly HN. Tento čtvrtek stála elektřina na spotovém (krátkodobém) trhu v Německu 520 eur za jednu MWh, poté, co začátkem týdne prorazila strop 1000 eur.

Výhodou španělské cesty je, že ji lze poměrně snadno zavést, aniž by došlo k destrukci trhu. Nevýhodou jihoevropského scénáře je, že dotovanou elektřinu musí někdo zaplatit.

Podle Evropské komise, která režim Španělsku a Portugalsku schválila jako mimořádnou státní pomoc na rok, dosáhnou náklady v obou zemích 8,4 miliardy eur. Pokud by se měl stejný systém rozšířit na celou sedmadvacítku, evropští úředníci odhadují, že by náklady dosáhly až 100 miliard eur v prvních osmi, devíti měsících podle současných cen.

Španělská vláda chce podle deníku El País ministrům svůj systém příští pátek oficiálně představit a navrhnout, aby ho ostatní země převzaly. Madrid chce zároveň usilovat o zastropování hodnoty emisních povolenek, které ovlivňují koncovou cenu elektřiny a v současné době se pohybují mezi 80 a 100 eury za jednu tunu CO₂ vypuštěnou do ovzduší. Také tento požadavek má podporu více zemí včetně Česka, většina států je ale proti zasahování do povolenkového trhu.

Ani komise nechce podle uniklého dokumentu zasahovat do povolenek. Zastropování cen elektřiny pro levnější elektrárny chce doplnit ještě úsporami energie všude tam, kde to jde. Kombinací obojího se podle Bruselu na energetický trh vrátí rovnováha.