Mezinárodní vesmírná stanice bez Rusů? Roskosmos potvrdil, že po roce 2024 stáhne své kosmonauty z ISS, ve hře je její rozdělení

Rusko se po roce 2024 stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to potvrdil nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Navázal tak na svého předchůdce Dmitrije Rogozina, který koncem února po uvalení sankcí na Rusko pohrozil odchodem ruských kosmonautů z této stanice a jejím pádem.

„Pokud s námi ukončíte spolupráci, kdo zachrání ISS před nekontrolovaným opuštěním oběžné dráhy a pádem na Spojené státy nebo Evropu?“ ptal se tehdy Rogozin ve svém příspěvku na Twitteru. Podle odborníka na kosmonautiku Milana Halouska jsou ale tyto hrozby přehnané a vesmírná stanice, jejíž provoz společně zajišťují kromě Ruska taky USA, Evropa, Japonsko a Kanada, se obejde i bez ruské účasti. Jejich modul sice svými tryskami obstarává pohyb stanice, aby neklesla do atmosféry, to ale bude možné zajistit i alternativním způsobem pomocí amerických zásobovacích lodí.

„Američané už to vyzkoušeli s lodí Cygnus a fungovalo to. Bylo to sice složitější než pomocí motorů ruského modulu, ale realizovatelné. Bez Ruska se tedy stanice na oběžné dráze skutečně udrží,“ řekl HN Halousek.

Borisov na setkání s Putinem uvedl, že Rusko po roce 2024 vybuduje vlastní orbitální stanici (ROSS). To se má podle něj stát hlavní prioritou Roskosmosu v oblasti pilotované kosmonautiky.

Podle Halouska ale není vznik samostatné ruské vesmírné stanice příliš reálný. „Mluví o tom už mnoho let a stále je to jen na papíře,“ poznamenal. Osobně odchodu Rusů hned po roce 2024 příliš nevěří. „Je otázka, co vlastně to ‚po roce 2024‘ znamená. Klidně to může být v roce 2030, kdy ISS skončí tak jako tak, protože už bude příliš stará,“ uvedl Halousek.

Ruská invaze ukázala, že války začínají ve vesmíru. A budou u toho Muskovy i jiné firmy

8. 7. 2022 ▪ 5 min. čtení

V té době už by USA měly mít základy stanice na Měsíci a Rusko nebudou potřebovat. První moduly k ní by mohly vypravit už v roce 2025. V úvahu podle Halouska nepřipadá ani spolupráce Ruska s Čínou, která rovněž připravuje vlastní vesmírnou stanici. „Čína je už ve svém vesmírném programu mnohem dál než Rusko. Rusy tedy vůbec nepotřebuje. Pokud na jejich vesmírnou stanici Rusové někdy poletí, tak tam budou jen jako návštěva,“ popisuje Halousek.

Rozhodnutí Ruska odejít z ISS přichází v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Navzdory rozkolu se však americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos začátkem měsíce dohodly na pokračování společných letů na stanici. Mezinárodní vesmírná stanice v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem, který na Rusko uvalil sankce.

Navzdory vypjaté situaci na Zemi sedm obyvatel ISS opakovaně tvrdilo, že spolu na orbitě vycházejí dobře, stejně jako řídící týmy v americkém Houstonu a Moskvě, poznamenala už dříve AP. Současné osazenstvo stanice tvoří tři Američané, tři Rusové a Italka.

V případě fatální roztržky mezi partnery vidí Halousek jako nejpravděpodobnější variantu rozdělení ISS na dvě samostatné menší orbitální stanice. Funkčnost dvou samostatných stanic by ale byla podle něj hodně komplikovaná, a to zejména pro samostatnou ruskou část. V té mezinárodní je totiž drtivá většina energetických zdrojů stanice – jako jsou solární panely, baterie a veškerá elektronika potřebná k fungování energetického systému. Navíc jsou v mezinárodním segmentu i silové setrvačníky sloužící ke stabilizaci stanice v prostoru. Oproti tomu ruský segment slouží především k udržování ISS na oběžné dráze pomocí motorů.

S přispěním ČTK