„Mohli nás zabít vlastní lidé.“ Ruští kosmonauté na ISS měli pohotovost kvůli zkoušce ruské rakety

V pondělí v noci kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici dostali příkaz okamžitě vyhlásit pohotovost a zaujmout místa v modulech Sojuz a Crew Dragon. Ke stanici se totiž blížil oblak kosmického odpadu a pokud by úlomky stanici zasáhly, mohlo by to vést k úniku vzduchu a nutnosti stanici evakuovat. Nakonec vše dopadlo dobře, oblak úlomků stanici minul. „V současné době posádka Mezinárodní vesmírné stanice pracuje podle rozpisu. Oběžná dráha objektu, kvůli kterému kosmonauté podle standardních bezpečnostních procedur museli přejít do kosmických lodí, se vzdálila. Nyní je stanice v zelené, bezpečné zóně,“ zveřejnila v úterý prohlášení státní agentura Roskosmos.

Ta ale neřekla, odkud se kosmický odpad vzal. Když to vyšlo najevo, hlavně ruští kosmonauté se museli cítit před svými americkými a evropskými kolegy poněkud v rozpacích. Jak se totiž ukázalo, kosmický odpad vznikl jen pár hodin předtím, když Rusko otestovalo novou protidružicovou raketu, která úspěšně zasáhla starou sovětskou družici Kosmos 1408, jež původně sloužila pro účely radiotechnické rozvědky. Tato družice byla vypuštěna na oběžnou dráhu ještě v roce 1982 a již několik desetiletí nefungovala.

Vyplývá to ze zprávy americké společnosti Saradata, která se specializuje na pozorování objektů na oběžné dráze. „Po zásahu došlo k výbuchu a následnému vzniku oblaku kosmického odpadu. To vedlo ke spuštění bezpečnostních protokolů na Mezinárodní kosmické stanici,“ píše se ve zprávě společnosti. Následně to potvrdilo i kosmické velitelství Spojených států. Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí Neda Pricea se tak na oběžné dráze objevilo 1,5 tisíc úlomků, které jsou dostatečně velké na to, aby šlo jejich dráhu vypočítat, a statisíce menších objektů, které nyní představují nebezpečí pro jakékoliv družice na oběžné dráze. Podle odhadů by při nepříznivých okolnostech mohl Mezinárodní vesmírnou stanici zničit i úlomek o velikosti pouhých dvou centimetrů.

„Nebezpečné a nezodpovědné chování Ruska ohrožuje dlouhodobě stabilitu kosmu a jasně ukazuje, že ruská prohlášení o demilitarizaci kosmu jsou pokrytecká a neupřímná,“ prohlásil Price. Moskva vypuštění protidružicové rakety oficiálně nepotvrdila. Agentura TASS jen oznámila, že v úterý šéf Roskosmosu bude jednat s představiteli NASA v Moskvě mimo jiné o „přiblížení oblaku kosmického odpadu, ke kterému došlo v pondělí“.

V létě 2020 Spojené státy a Velká Británie již obvinily Rusko, že otestovalo protidružicovou zbraň. V červenci 2020 krátce po dosažení oběžné dráhy družice 2543 se od ní oddělil menší předmět a zamířil k jiné starší ruské družici. Podle Američanů šlo o střelu, Rusové tvrdili, že to byl přístroj, který kontroloval práci jiné družice. V roce 2017 zase Pentagon tvrdil, že ruská družice manévrovala v blízkosti amerického přístroje.

Komentář Petra Brože

Vesmírný prostor nebyl nikdy dostupnější. Cena za vynesený kilogram klesla ke třem tisícům dolarů

12. 11. 2021 ▪ 5 min. čtení

Ovšem Rusko zdaleka není jediné, kdo testuje podobné zbraně. Ostatně Spojené státy otestovaly první protidružicovou zbraň ještě v dalekém roce 1959. Indie otestovala raketu proti vlastní starší družici v roce 2019. Stranou přirozeně nezůstala ani Čína. Ta v roce 2007 zasáhla svou meteorologickou družici a výsledkem byl oblak více než dvou tisíc úlomků, který bylo možné sledovat. Tehdy Čínu kvůli ohrožení kosmického provozu kromě USA kritizovalo i Rusko. „Zkoušky protidružicových zbraní jsou šílenství. Vznikají tisíce úlomků. Část z nich směřuje k Zemi a nepředstavuje hrozbu. Ale jiné stoupají na vyšší oběžnou dráhu, kde ještě dlouhé roky budou představovat hrozbu kosmickým aparátům všech zemí, včetně té, která tuto zkoušku provedla. 64 let dobývání kosmu vedlo k tomu, že na oběžné dráze se pohybuje zhruba milion těles o velikosti od jednoho do deseti centimetrů. Co si asi mysleli ruští kosmonauti, když se museli uchýlit do únikových modulů,“ pokládá rétorickou otázku vědecký analytik stanice BBC Jonathan Amos.