Rusové uzavřeli v Chersonu strategický most přes Dněpr. Ukrajinci na něj útočí raketomety HIMARS

Úřady v Ruskem kontrolovaném ukrajinském městě Cherson uzavřely jediný a velmi strategický most přes řeku Dněpr. Přimělo je k tomu ostřelování vysoce přesnými raketovými systémy HIMARS, které ukrajinské armádě dodaly Spojené státy. O uzavření mostu informoval Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov, napsala dnes agentura Interfax.

Raketový útok se odehrál v noci na středu, v době ostřelování byly v Chersonu slyšet výbuchy, uvedl zpravodaj Interfaxu z místa. Podle regionální správy ruská protivzdušná obrana několik raket vypálených na most zneškodnila.

„Chci mnohé uklidnit – most stojí,“ napsal Stremousov na sociální síti Telegram.

Mosty mají ve válce na Ukrajině zásadní strategický význam. Ruské invazní jednotky v ukrajinské Charkovské oblasti staví pontonové mosty. Snaží se tak zajistit zásobování a logistickou podporu svých jednotek v oblasti oddělené vodním tokem. Ve své pravidelné ranní zprávě o tom dnes informoval ukrajinský generální štáb.

Ostřelování na celé frontě pokračuje bez výraznějších územních zisků ve prospěch kterékoliv ze stran. Rusové podle Kyjeva zejména v Charkovské a Sumské oblasti monitorují situaci na bojišti ze vzduchu. U Kramatorsku a v oblasti řeky Jižní Bug, tedy na sever od přístavu Oděsa, Rusové použili bezpilotní letouny, píše štáb.

Léčba Ukrajinců v Německu

Americký ministr obrany Lloyd Austin koncem června oficiálně schválil plán, díky kterému se zranění ukrajinští vojáci budou moci léčit ve vojenské nemocnici na americké základně v Landstuhlu na západě Německa. Informuje o tom televize CNN na svých internetových stránkách.

Nemocnice je schopná se postarat o 18 zraněných ukrajinských vojáků najednou. Jde o největší zařízení tohoto druhu mimo kontinentální území Spojených států. Zdroj, na který se odvolává CNN, uvedl, že účelem instrukcí vydaných šéfem Pentagonu je odstranit byrokracii, která by mohla bránit přijetí zraněných do nemocnice. Péče se jim v ní dostane, pokud je nepřijme nějaké jiné zařízení na Ukrajině nebo v nějaké bližší zemi. Landstuhl leží asi 1000 kilometrů od ukrajinských hranic. Agentura Reuters uvádí, že americká armáda nebude pro zraněné ukrajinské vojáky posílat své příslušníky přímo na Ukrajinu. Z Ukrajiny by je zdravotníci museli odvézt za hranice, odkud by je pak Američané letecky převezli na základnu v Ramsteinu.

Dohoda o obilí? Rusům se nedá věřit, říká Krogman. Raketami poslanými na Oděsu to potvrdili

25. 7. 2022 ▪ 6 min. čtení

Reuters podotýká, že není jasné, kolik ukrajinských vojáků bránících svoji zemi před ruskou invazí utrpělo zranění. Vláda v Kyjevě v červnu uvedla, že v bojích každý den padne 100 až 200 vojáků. Během nynějšího konfliktu, trvajícího přes pět měsíců, přišly o život tisíce civilistů, miliony jich musely utéct z domova.

Polské ministerstvo zdravotnictví v polovině července informovalo, že do Přemyšlu nedaleko hranice s Ukrajinou dorazil vlak se třemi desítkami zraněných ukrajinských vojáků. Umístěni pak byli do jedenácti různých nemocnic v různých částech Polska.

Ruský tribunál

Šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin uvedl, že Moskva obvinila 92 členů ukrajinských ozbrojených sil ze zločinů proti lidskosti a navrhuje vznik nového mezinárodního tribunálu. OSN podle něj „ovládá Západ“, jenž podporuje Ukrajinu, a proto chce na vytvoření soudu spolupracovat s ruskými partnery v organizacích, jako je postsovětské Společenství nezávislých států (SNS) nebo Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Podílet by se na něm měly i země jako Sýrie, Írán nebo Bolívie, řekl Bastrykin vládnímu deníku Rossijskaja gazeta.

Rusko, které sousední zemi vojensky napadlo 24. února, podle Bastrykina v souvislosti s „událostmi na Ukrajině“ zahájilo přes 1300 trestních řízení, ve kterých vyšetřuje více než 400 lidí.

„Během předběžného vyšetřování už byla zjištěna účast více než 220 lidí na zločinech proti míru a bezpečnosti lidstva, které nemají promlčecí lhůtu. A to včetně představitelů vrchního velení ukrajinských ozbrojených sil a také velitelů vojenských jednotek, které ostřelovaly civilisty,“ prohlásil Bastrykin.

„Celkem bylo obviněno 92 velitelů a jejich podřízených. Na seznamu hledaných osob je 96 lidí, konkrétně 51 velitelů ukrajinských ozbrojených sil,“ dodal šéf ruského vyšetřovacího výboru, který se v zemi zabývá závažnými zločiny. Ruské úřady podle něj vyšetřují rovněž zaměstnance ukrajinského ministerstva zdravotnictví, které bez předložení důkazů obvinil z vývoje zbraní hromadného ničení, podotkla agentura Reuters.

Rusové podle něj vyšetřují také občany Británie, Spojených států, Kanady, Nizozemska a Gruzie, které zmínil v souvislosti s výroky o žoldnéřích. „Kromě toho bylo zahájeno osm trestních řízení v souvislosti s útoky na ruská velvyslanectví a diplomatické představitele v Nizozemsku, Irsku, Litvě, České republice, Polsku a Rumunsku,“ prohlásil Bastrykin.

Agentura Reuters v souvislosti s jeho výroky poznamenala, že jeho obvinění nebylo možné nezávisle ověřit a ukrajinské úřady se k nim zatím nevyjádřily.

Ukrajinská generální prokuratura v pátek podle agentury Ukrinform oznámila, že registruje hlášení téměř o 25 000 případech agrese a válečných zločinech ruských invazních sil v zemi a dalších téměř 12 000 hlášení o trestných činech proti národní bezpečnosti Ukrajiny.

Ruské invazní síly ve své vojenské agresi bombardují ukrajinská města a v ulicích obcí a měst, jež se dostaly pod ruskou okupaci, zůstali ležet mrtví lidé, připomíná Reuters. Podle ukrajinských úřadů už zahynuly desítky tisíc civilistů. Moskva dlouhodobě odpovědnost za jejich smrt odmítá.

Potenciálními válečnými zločiny ruských sil na Ukrajině se zabývá mimo jiné Mezinárodní trestní soud (ICC). Tento měsíc se dohodlo přes 40 zemí včetně Spojených států na koordinaci vyšetřování podezření z válečných zločinů na Ukrajině.

Reuters zároveň připomíná, že se objevily rovněž zprávy o špatném zacházení Ukrajinců s ruskými zajatci, ačkoli naprostá většina obvinění zdokumentovaných organizacemi, jako je OSN, se týká potenciálních zvěrstev páchaných ruskými a proruskými útočníky.

Soud v samozvané proruské Doněcké lidové republice (DNR) v červnu odsoudil k trestu smrti dva britské občany a jednoho Maročana. Podle rozsudku bojovali na Ukrajině jako žoldnéři, a nevztahují se na ně proto ženevské konvence zakazující popravy válečných zajatců. Krok vyvolal pobouření Británie i dalších západních zemí, které separatistické útvary na východě Ukrajiny ani jejich soudy neuznávají.