Válka na Ukrajině se dostala na další křižovatku a bojovníci na obou stranách se připravují na třetí dějství bojů, které by mohlo zvrátit rovnováhu konfliktu. Na svém webu to píše stanice CNN, která se v analytickém článku zamýšlí nad dalším možným vývojem ruské invaze na Ukrajině. "Je to velmi opotřebovávací boj," míní Justin Bronk z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). "Je to boj mezi dvěma armádami, z nichž obě utrpěly obrovské ztráty a jsou blízko vyčerpání," poznamenal.

Ruský prezident Vladimir Putin před třemi měsíci přeorientoval svou válku, kterou vede na Ukrajině od 24. února, na východ země. Učinil tak po prvotním neúspěšném pokusu dobýt ze severu i Kyjev. Poté, co nedávno ruská invazní vojska završila pomalý a krvavý postup Luhanskou oblastí dobytím města Lysyčansk, může se šéf Kremlu cítit být v půli cesty, píše CNN s odkazem na region, jenž společně s Doněckou oblastí tvoří průmyslový Donbas.

Očekává se, že dalším Putinovým krokem bude právě Doněcká oblast, jejíž dobytí by splnilo hlavní cíl Kremlu: ovládnutí celého Donbasu, jehož část od roku 2014 ovládají Moskvou podporovaní separatisté. Kdy a jak k tomu dojde, je však nejasné, upozorňuje stanice. Rusko pokračuje v intenzivních vzdušných úderech, ale podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské pozemní síly uprostřed operační pauzy, aby si odpočinuly a přeskupily se.

To by mohlo dát ukrajinské armádě čas na přípravu obrany částí Doněcké oblasti, které má stále pod kontrolou. Zároveň se hovoří o ukrajinské protiofenzivě na jiných místech fronty, zejména s ohledem na jihoukrajinské město Cherson, které Rusové okupují od začátku invaze.

Až vypukne další fáze plného boje, nemusí to být bitvy poslední, ale mohou podle analytiků do značné míry ovlivnit výsledek války. "Jsou tam dvě města, která se bohužel stanou velmi známými," domnívá se Samir Puri z londýnského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS). Klíčové bitvy armády podle něj svedou o Slovjansk a Kramatorsk na severu Doněcké oblasti. "Mám podezření, že to bude další Severodoněck a Mariupol," dodal s odkazem na města zdevastovaná při ruském postupu. Získání Slovjansku a Kramatorsku by pro Kreml znamenalo podle CNN zásadní průlom.

Pokud se však ukrajinským obráncům podaří získat zpět Cherson, pro Rusko by to podle analytiků znamenalo poměrně závažný problém. Narušilo by to ruské zásobovací linie, přerušilo jeho pozemní most na Krym a představovalo by to výrazné posílení morálky na ukrajinské straně.

Další vývoj bude do značné míry záviset na palebné síle a výzbroji, kterou může každá strana ještě využít. Někteří analytici spekulují, že Rusko stále častěji sahá po starších a méně přesných raketách, což podle nich naznačuje, že se jeho rezervy vyčerpávají. Ukrajina čelí opačnému problému, upozorňuje americká zpravodajská stanice. Do země míří množství špičkové západní výzbroje, přičemž jde o různé nesourodé systémy, které podle Bronka vyžadují různou logistiku či údržbu, a Ukrajinci se s nimi navíc musejí učit zacházet.

Ukrajinská armáda a Západ se soustředí na odražení dalšího ruského útoku na východě země, pokračuje CNN a dodává, že pokud se tempo ruského postupu Luhanskou oblastí bude opakovat i v sousedním regionu, válka se protáhne do podzimu a zimy.

Zároveň není jasné, zda Putin ukončí svou invazi, pokud získá celý Donbas. "Nemyslím si, že by se ambice Rusů (mimo východ Ukrajiny) zcela rozplynuly," míní Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). "Jsou skutečně odhodlaní kontrolovat Donbas, ale pokud mohou dosáhnout dalších zisků, budou se o to snažit," dodává.

Pokud se Putin rozhodne pokračovat za hranice Donbasu, mohl bych chtít postoupit k řece Dněpr, která půlí Ukrajinu od severu k jihu. To by znamenalo pokusit se ovládnout polovinu země, což by vyvolalo zděšení na Západě a značně prodloužilo válku, píše CNN.

Rusku hrozí ztráta Dynamiky

V uplynulých 72 hodinách ruské síly nedosáhly na ukrajinském Donbasu žádných významných územních úspěchů, uvedlo britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině. Ruské armádě tak podle Londýna hrozí, že ztratí dynamiku, kterou měla po dobytí Lysyčansku. Moskva obvinila USA, že asistují Kyjevu při používání dodaných raketometů HIMARS tím, že mu poskytují zpravodajské informace a výcvik.

Zastaralá vozidla a zbraně a taktika z dob Sovětského svazu by ruské straně umožnily znovunabýt dynamiku jen v případě, že by byly použity v obrovském množství. To však nyní není Rusko schopno zajistit, podotklo britské ministerstvo. Ruské síly ale nadále na Donbasu pokračují v dělostřeleckých úderech a na některých místech zkoušejí prorazit ukrajinskou obranu pomocí útoků malých útvarů, doplnil Londýn.

Místo toho, aby Rusko vyhlásilo úplnou nebo i jen částečnou mobilizaci, Kreml pravděpodobně nařídil jednotlivým ruským regionům, aby vytvořily takzvané dobrovolnické prapory. Ve své zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Podle zpráv z médií jednotlivé regiony nabírají muže do 50 či 60 let na šestiměsíční smlouvu a nabízejí jim odměnu pohybující se v rozmezí od 220.000 do 350.000 rublů měsíčně (přibližně od 92.000 do 146.000 korun), doplnil institut. Pokud by každý subjekt Ruské federace vytvořil alespoň jednu jednotku o 400 mužích, získala by ruská strana 34.000 "dobrovolníků".

Ruské ministerstvo zahraničních věcí dnes obvinilo USA, že poskytly Kyjevu zpravodajské informace a vyslaly na Ukrajinu instruktory, aby dopomohly k útokům z raketometů HIMARS proti obyvatelům ukrajinského Donbasu. V Doněcké a Luhanské oblasti podle ruského ministerstva ukrajinská palba záměrně cílí na rezidenční oblasti, trhy nebo zdravotnická zařízení.

"Ukrajinské ozbrojené síly používají na celém území země raketomety HIMARS, které obdržely z USA, a činí tak za přímé pomoci Spojených států," řekla podle agentury TASS mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.

Ukrajinská armáda opět zaútočila na město Nova Kachovka, které leží na jihu Ukrajiny a od začátku války je pod kontrolou ruských sil, informovalo podle agentury Unian Jižní velitelství ukrajinských sil. Při úderu ruská strana přišla o 13 vojáků a šest obrněnců a armádních vozidel, sdělilo velitelství. Ukrajinská armáda na město útočila také v pondělí.

Představitel proruských separatistů na východní Ukrajině Denis Pušilin pak podle TASS oznámil, že síly bojující na straně Moskvy obkličují město Siversk v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury TASS informovalo, že ruským silám se podařilo sestřelit na Ukrajině bombardér Su-24 a stíhačku MiG-29 a u Charkova zlikvidovat několik amerických houfnic M-777 a že ukrajinská strana přišla následkem "vysoce přesných" úderů ruských sil až o 1000 vojáků. Ukrajinská armáda naopak ohlásila, že ruská strana přišla v uplynulých 24 hodinách o 300 vojáků. Tvrzení ani jedné z válčících stran není možné nezávisle ověřit.

Při ostřelování města Bachmutu v Doněcké oblasti z raketometů zemřel jeden člověk a pět dalších utrpělo zranění, sdělil podle zpravodajského serveru Ukrajinska pravda oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko. Rusové znovu ostřelovali také Mykolajiv na jihu Ukrajiny, upozornil starosta města Oleksandr Sjenkevyč, podle kterého byly ve městě zasaženy civilní cíle. Útokům z raketových systémů čelily také například vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě země.

Protiútok na jihu je nejistý

Případný protiútok Ukrajiny, o kterém v posledních dnech padaly zmínky vysokých ukrajinských činitelů, se dá očekávat na jihu země. ČTK to řekl Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. V předchozích dnech zaznělo, že ukrajinská armáda zahájí vojenskou operaci, aby nad územím obsazeném ruskými vojsky získala zpět kontrolu. Podle Stojara je ale otázkou, zda je v silách ukrajinské armády rozsáhlou útočnou operaci úspěšně uskutečnit. Podle něj poslední bojové operace na východě Ukrajiny silně vyčerpaly obě bojující strany a dodávky vyspělých západních zbraňových systémů na Ukrajinu putují stále jen v relativně malých počtech.

"V oblasti Chersonu se již v minulých dnech pokusila ukrajinská strana převzít iniciativu a přistoupila k lokálním protiútokům, prozatím však bez větších úspěchů. Proklamovaná ofenzíva na jihu země se má stát v nadcházejícím období pro ukrajinskou armádu prioritou, aktuálně je však velmi nejisté, zda je v jejích silách takto rozsáhlou útočnou operaci úspěšně realizovat," uvedl Stojar.

Podle něj poslední bojové operace na východě Ukrajiny silně vyčerpaly obě bojující strany. "Zásadní koncentrace ukrajinských ozbrojených sil na jedné frontě by pak logicky vedla k jejímu oslabení v jiných regionech a riziku, že toho ruský protivník bude schopen využít. Jižní směr je ze strategického hlediska nicméně zcela logickou volbou a pokud k ukrajinskému protiútoku ve větším či menším rozsahu dojde, dá se očekávat především v tomto prostoru," uvedl Stojar.

Z vojenského hlediska je jižní frontová linie pro ruskou stranu podle odborníka komplikovanější než východní linie, respektive region Donbasu, kde se v posledních týdnech koncentrovalo válečné úsilí obou stran. Možnost plynulého zásobování ruských jednotek je zde obtížnější, a to vzhledem k větší vzdálenosti od vlastního ruského teritoria, poškozené dopravní infrastruktuře i schopnostem ukrajinské strany narušovat na tomto směru efektivněji komunikační linie či logistické zázemí ruských sil. "Přerušení pozemního koridoru mezi Krymem a Donbasem by zde ruskou situaci výrazně zhoršilo a vystavilo ruské jednotky rozmístěné severně a západně od Krymu ohrožení z více směrů. Oproti východnímu bojišti zde tedy chybí ruské straně výrazná hloubka zázemí a možnost relativně spolehlivého doplňování nasazených jednotek z teritoria Ruské federace," poukázal Stojar.

Dalším faktorem, který by preferoval ukrajinské operace na jižním směru, je podle něj aktuální ruská snaha upevnit plnou kontrolu nad obsazeným teritoriem Chersonské a Záporožské oblasti a pravděpodobný záměr je anektovat. Ukrajinskými představiteli oznámená mohutná ofenzíva či výzvy obyvatelstvu k evakuaci před touto nadcházející vojenskou operací mohou mít podle Stojara mimo jiné za cíl narušit tyto ruské snahy. Respektive přesvědčit i tu část místní populace, která by snad byla ochotna akceptovat trvalou ruskou přítomnost, aby vnímala současný stav pouze jako dočasné provizorium a nadále odmítala rusifikaci místní správy. "Obdobný proces sice probíhá i na východě v obsazených částech Luhanské a Doněcké oblasti, tam je však patrně pozice ruské okupační správy pevnější a její kontrola teritoria efektivnější," uvedl Stojar.

Jih Ukrajiny, respektive její černomořské pobřeží a zdejší přístavy, je také velmi významným prostorem pro ukrajinskou ekonomiku a její možnosti zajistit vývoz domácí produkce. Tento význam aktuálně nejvíce zdůrazňují komplikace s exportem ukrajinského obilí, týká se to však i dalších komodit.

Značnou roli v ukrajinských úvahách o větší ofenzívě mají podle Stojara však i politické motivy. "Úspěšná ofenzíva a znovudobytí části ztraceného teritoria by nepochybně výrazně posílila morálku ukrajinských vojáků i celé společnosti a zároveň podpořila ochotu jejích západních partnerů v dalším poskytování ekonomické i vojenské pomoci," uvedl Stojar.