Německo se odstřihává od Ruska. Zaměřte se ještě víc na nás, lobboval Fiala u byznysmenů v Berlíně

Ještě v lednu vedení Východního výboru německého hospodářství – vlivné organizace sdružující na 350 firem od menších rodinných podniků až po obří koncerny jako Siemens nebo Henkel – připravovalo online rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o hospodářské spolupráci. Ale po ruské agresi vůči Ukrajině je vše jinak.

Rusko je nyní tabu. A německý byznys řeší, kterými cestami se vydat. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu večer v Berlíně německým firmám doporučil Česko jako zemi, se kterou mohou po zpřetrhání vazeb s Ruskem prohloubit spolupráci. 

Šéf německého byznys uskupení Micheal Harms tvrdí, že východní výbor se nikdy nezaměřoval jenom na Rusko, ale byl aktivní vůči 29 zemím, kde podporuje přítomnost německých firem. Mezi nimi je i Česko. „Žijeme v neklidné době a musíme diskutovat o naší budoucnosti,“ burcuje Harms. Mnohým německým firmám výbor pomohl při obchodování s Ruskem. Nyní sdružení ale hledá novou roli.

Fiala coby hlavní host výroční konference ve středu lobboval za upření pozornosti k České republice. „Vy znáte naše firmy, víte, co dokážou, a víte, že je na ně spolehnutí. Za posledních 30 let se také výrazně změnila struktura českých společností. Z levné pracovní síly se změnily na high-tech firmy,“ uvedl.

 V červnu bude nejen o ekonomice jednat se saským, v červenci pak s bavorským premiérem. Český export do Německa dosahuje ročně 60 miliard eur, import z Německa necelých 40 miliard. „Jde mi o to, abychom tu měli čím dál víc firem, které dokážou věc vymyslet, dovést až do konce, a pak ji na světových trzích prodat, ale prostor pro spolupráci je tu obrovský,“ vysvětlil Fiala.

Podle premiéra je českou slabinou to, že nemáme tolik obchodních vazeb mimo Evropskou unii, což je naopak doménou německých firem. „Toto naše partnerství výborně funguje a bylo by pro všechny přínosné ho ještě více posílit. Podle odhadů je až 40 procent českého importu do Německa dále zpracováváno a vyváženo do třetích zemí,“ řekl. Vláda hodlá podporovat inovativní technologické projekty. Fiala výslovně zmínil plánovaný projekt na továrnu na baterie do aut, tzv. gigafactory. Česko usiluje o to ji „získat“. 

V projevu nechyběla ani zmínka o dosavadní závislosti na ruské ropě a plynu. Jedním ze způsobů, jakým s námi putinovské Rusko podle něj bojuje, je zneužívání dominantního postavení v dodávkách energetických surovin. „Bylo ale naší chybou, že jsme takovou závislost připustili,“ uvedl premiér. Česko by rádo získalo podíl na terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu, Polsku či Nizozemsku.

Rusové svou invazí boří globalizaci. Česko její případný kolaps zasáhne méně než další vyspělé země

18. 5. 2022 ▪ 4 min. čtení

Zástupci německých firem po projevu oceňovali při neformálních debatách Fialův racionální přístup. Očekávání mají i k českému předsednictví EU - například v otázce digitalizace, na kterou po projevu padl jeden z dotazů. Český premiér nastínil i pět priorit českého předsednictví: zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

Hlavním cílem Východního výboru německého hospodářství je podporovat všestranné hospodářské vztahy (obchod, investice, vytváření podmínek pro podnikání) ve střední a východní Evropě, dále ve Střední Asii i v kavkazských republikách. Tedy nejen v Rusku a na Ukrajině, nýbrž také v Kazachstánu, Uzbekistánu, Ázerbájdžánu, Arménii, Gruzii a dalších zemích na území bývalého Sovětského svazu.

Za výborem, který se krátce označuje „OA“, stojí šest významných odvětvových svazů, mimo jiné Spolkový svaz německého průmyslu či Svaz bank. Počet členů po ruské agresi vůči Ukrajině zůstal přibližně stejný. Šéf Michael Harms doufá, že jednou bude možné hospodářské vztahy s Ruskem obnovit. „Nezbytnou podmínkou ale je stabilní, poctivé mírové řešení, pouhý klid zbraní rozhodně nestačí,“ uvedl dříve pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). 

Východní výbor německého hospodářství byl založen z iniciativy západoněmeckých firem v prosinci 1952, kdy se už postupně rozvíjely jejich obchodní vztahy s USA a západní Evropou. Ale současně sílily hlasy nabádající k navazování spolupráce „za oponou“. K záměru podnikatelů pustit se na Východ se kriticky stavěl tehdejší kancléř Konrad Adenauer (CDU), naopak ho podporoval ministr hospodářství Ludwig Erhard. Firmy si nakonec prosadily svoje a výbor zahájil svoji činnost.

S přispěním Václava Lavičky