Německé vládní strany se přou, zda zakázat Alternativu pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k tomu ale dál skeptičtí.

Sociální demokracie na víkendovém sjezdu přijala usnesení, kterým podpořila další kroky ke zjištění toho, zda cíle AfD jsou v rozporu s německou ústavou. Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o ní Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje „agresivně bojovným“ způsobem proti ústavě.

SPD je sice vládní stranou, její koaliční partner, konzervativní unie CDU/CSU, je ale k zákazu AfD dlouhodobě skeptický. Zákaz není podle konzervativců správným řešením. Bojovat s extremistickou stranou by se podle nich mělo politickými prostředky, zejména řešením problémů, kvůli nimž lidé AfD volí.

Ministr vnitra Dobrindt (CSU) v reakci na usnesení SPD zopakoval, že je k zákazu strany skeptický. Přidala se k němu předsedkyně Spolkového sněmu Julia Klöcknerová (CDU). Podle ní je třeba, aby si ten, kdo podá žádost o zákaz strany, „byl zcela jistý, že se to podaří, protože jinak dosáhne pravého opaku“. Pochybnosti o správnosti snah zakázat AfD dlouhodobě vyjadřuje i kancléř Friedrich Merz.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní kontrarozvědky, v květnu označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana to odmítá a obrátila se kvůli tomu na soud. BfV pak uvedl, že do vynesení verdiktu nebude AfD za prokazatelně pravicově extremistickou označovat a nadále ji povede jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Při podobném procesu v minulosti daly ale soudy nakonec civilní kontrarozvědce za pravdu.

V únorových předčasných parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu. V průzkumech z posledních týdnů dosahuje 23 až 24 procent. Sociální demokraté se na víkendovém sjezdu mimo jiné usnesli, že budou usilovat o to, aby se k nim vrátili voliči, kteří v uplynulých volbách místo SPD dali hlas AfD. SPD dostala v únoru 16,4 procenta hlasů.

V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v padesátých letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Loni v lednu ale NPD, která mezitím změnila název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně vzhledem ke slabým volebním výsledkům už od roku 2021 žádné peníze od státu nepobírala.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam