Bayraktar zdarma. Turecký výrobce věnuje Litvě bojový dron pro Ukrajinu, za peníze ze sbírky bude munice

Turecká firma Baykar a turecká agentura obranného průmyslu věnují bezpilotní bojový letoun Bayraktar TB2 Litvě, aby ho mohla předat Ukrajině. Ve čtvrtek o tom informovalo litevské ministerstvo obrany, píše agentura Reuters. Na nákup dronu se v internetové sbírce složili obyvatelé Litvy – vybrali skoro šest milionů eur (přes 148 milionů korun) potřebných k jeho pořízení. Za tyto peníze bude nakonec nakoupena výzbroj pro Bayraktar a rovněž odeslána humanitární pomoc pro Ukrajinu.

Baykar dron dodá během několika týdnů. Podle ministerstva obrany ve Vilniusu bude vyveden v barvách litevské a ukrajinské vlajky. Resort minulý týden oznámil, že nákup Bayraktaru TB2 zařídí.

„Přijeli jsme do Turecka, abychom dohodli podmínky nákupu dronu, ale připravili pro nás to nejmilejší překvapení,“ uvedl náměstek litevského ministra obrany Vilius Semaška. Společnost Baykar dar potvrdila. Uvedla, že požádá, aby peníze, které lidé v Litvě v internetové sbírce vybrali, byly na Ukrajině použity na humanitární účely.

Podle internetové televize Laisvés TV, která sbírku vyhlásila, lidé během pěti a půl dne vybrali celkem 5,9 milionu eur na nákup bezpilotního letounu. Většinou přispívali po malých částkách. Ministerstvo obrany uvedlo, že až za asi 1,5 milionu eur nakoupí výzbroj pro tento stroj, zbytek bude určen na pomoc pro Ukrajinu čelící ruské agresi.

Litevci pociťují s Ukrajinou silnou solidaritu. Jejich země byla dříve součástí Sovětského svazu a nynější ruská invaze na Ukrajinu v nich vzbudila obavy z dalšího možného postupu Moskvy.

Dron Bayraktar se v posledních letech osvědčil v bojích proti ruským silám a jejich spojencům v konfliktech v Sýrii a Libyi.

Ukrajina v posledních letech pořídila více než 20 těchto bezpilotních letounů a 27. ledna objednala dalších 16 kusů. Tato várka byla dodána počátkem března, tedy už po začátku ruské invaze z 24. února. Také Litva uvažuje o nákupu Bayraktaru nebo podobného dronu pro svoji armádu, řekl Semaška agentuře Reuters. „Přemýšlíme o TB2, ale mohl by to být také TB3 nebo jiný dron vybavený raketami,“ řekl náměstek.

EU schválila šestý protiruský balík sankcí

Velvyslanci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Novinářům to sdělily diplomatické zdroje, podle nichž ostatní země v zájmu konečného schválení opět ustoupily Maďarsku. Budapešť si nejprve vymohla několik ústupků u ropného embarga – na její popud EU z navrhovaného sankčního seznamu odstranila ruského patriarchu Kirilla. Unijní země by měly sankce formálně potvrdit do pátečního rána, platit by mohly začít ještě téhož dne.

Novou sadu sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla Evropská komise už začátkem května. Její zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku, po maďarském tlaku však dostala časově neupřesněnou výjimku ropa přepravovaná ropovodem Družba, která se týká i Česka. Premiér Viktor Orbán navíc na unijním summitu začátkem tohoto týdne vyjednal pro svou zemi možnost dovézt ropu tankery v případě výpadku potrubí.

EU by na základě embarga měla koncem roku přestat dovážet 90 procent ruské ropy, časově nespecifikovanou výjimku bude mít jižní větev Družby zásobující Česko, Slovensko a Maďarsko. Praha má navíc osmnáctiměsíční výjimku na dovoz produktů z rafinerií používajících ruskou ropu.

Sankce se kromě toho vztahují také na tři ruské banky včetně té největší, Sberbank, trojici médií šířících válečnou propagandu Kremlu či pět desítek činitelů, oligarchů a subjektů. Orbán odmítl, aby mezi nimi byla i hlava ruské pravoslavné církve.

Další várka raketometů a střel pro Ukrajinu

Británie chce poslat na Ukrajinu samohybné salvové raketomety M270. Oznámil to její ministr obrany Ben Wallace bez upřesnění počtu. Londýn podle severu Politico toto rozhodnutí koordinuje s Washingtonem.

Ve středu o dodávce raketometů telefonicky hovořili britský premiér Boris Johnson a americký prezident Joe Biden. USA Ukrajině tento týden přislíbily podobný raketový systém HIMARS vybavený raketami s dostřelem do 80 kilometrů. Ještě ve čtvrtek mají o věci mluvit podle serveru Politico ministři zahraničí obou zemí Liz Trussová a Antony Blinken. M270 se vyrábějí v USA – a Spojené státy musí dodávku systému povolit s ohledem na exportní předpisy. Očekává se, že ji Bidenova administrativa schválí.

Komentář V. Inozemceva

Má Ukrajina postoupit část svého území Putinovi, aby byl mír? Ne, to by bylo horší než Mnichov

2. 6. 2022 ▪ 5 min. čtení

Oba systémy se podobají, přičemž HIMARS se pohybuje na kolech, M270 na pásech. Podle informace agentury AP se budou Ukrajinci učit s M270 zacházet v Británii.

Americké rozhodnutí o dodávkách systému HIMARS vyvolalo nevoli v Rusku, podle nějž to přilévá olej do ohně současného konfliktu na Ukrajině. USA ovšem od Kyjeva získaly záruku, že tyto systémy nebudou použity k útokům na území Ruska.

Británie už pro Ukrajinu nakoupila lehké protitankové střely, obrněná vozidla, protilodní střely a protiletadlové obranné systémy. Další peníze pak vyčlenila na radarové systémy, rušičky GPS nebo přístroje pro noční vidění.

Také Švédsko pošle na Ukrajinu další zbraně a navýší finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun (1,4 miliardy korun). Oznámili to ministři financí a obrany Mikael Damberg a Peter Hultqvist. Na Ukrajinu zamíří dodávka s 5000 protitankovými střelami, poloautomatickými puškami, municí a protilodní zbraní Robot 17.

Další peníze mají podle Stockholmu „v kritické chvíli posílit schopnost Ukrajiny vzdorovat ruské agresi“, uvedla vláda v prohlášení.

Podle ministra obrany Švédsko posílá zbraně, o které Ukrajina požádala. Už dříve skandinávská země dodala na Ukrajinu například 10 tisíc protitankových střel.

Kreml: Americké drony na „speciální operaci“ nic nemění

Plány Spojených států dodat Ukrajině bezpilotní letadla MQ-1C Gray Eagle na ruské operaci na Ukrajině nic nezmění. Řekl to ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Tento typ dronů může nést střely Hellfire, které mohou Ukrajinci použít proti ruské armádě.

„Vyzbrojování Ukrajiny (západními) zbraněmi na rozsahu speciální operace nic nezmění,“ tvrdil dnes Peskov.

Dodal, že Rusko nakonec dosáhne cílů, jaké si pro operaci na Ukrajině stanovilo, a příliv zbraní od spojenců Ukrajině způsobí jen další utrpení.

Ruská armáda zahájila útok proti Ukrajině 24. února. Postupně ale změnila své cíle a nyní se soustřeďuje na vojenské operace v Donbasu na východě Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek v projevu k lucemburskému parlamentu řekl, že Rusko nyní okupuje zhruba pětinu ukrajinského území. Frontová linie je podle něj dlouhá přes 1000 kilometrů.