Od pondělí se vzdalo téměř 1000 ukrajinských vojáků, kteří zůstávali v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal, uvedl ve středu mluvčí ruského ministerstva obrany podle tiskových agentur. Za posledních 24 hodin se vzdalo 694 bojovníků, z nichž 29 bylo zraněno, tvrdí mluvčí Igor Konašenkov. Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nepotvrdily a údaje o tom, kolik bojovníků za uplynulý den opustilo hutní komplex, nesdělily.

Kyjev v noci na úterý oznámil evakuaci 264 ukrajinských vojáků z Azovstalu. Zamířili do města Novoazovsk na území samozvané proruské separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Dalších 211 evakuovaných bylo podle něj převezeno do Olenivky, která se nachází u Doněcka, na území pod kontrolou proruských sil. Podle Konašenkova se od pondělí vzdalo celkem 959 ukrajinských vojáků z Azovstalu, osm desítek z nich bylo zraněných, přičemž 51 jich potřebovalo nemocniční ošetření a jsou v Novoazovsku. Informace nelze nezávisle ověřit.

Zatímco Rusko označuje odchod ukrajinských bojovníků z Azovstalu za jejich kapitulaci, Ukrajina se tomuto termínu vyhýbá, poznamenala agentura AP. Kyjev už dříve uvedl, že vojáci splnili svou bojovou misi, když na sebe po řadu dní v Mariupolu vázali množství ruských invazních sil, a nyní mají rozkaz chránit životy personálu.

Osud těchto ukrajinských vojáků je však nejasný, poznamenala ruská služba stanice BBC.

Kyjev chce všechny evakuované obránce Mariupolu - mezi nimiž jsou podle ukrajinských úřadů kromě členů pluku Azov, také příslušníci národní gardy, námořní pěchoty, teritoriální obrany, pohraničníci, policisté a dobrovolníci - dostat zpět v rámci výměny zajatců.

Několik ruských poslanců však podle BBC v úterý prohlásilo že bojovníci pluku Azov jsou „nacističtí zločinci“, kteří by měli být souzeni a nikoliv vyměněni. Podle agentury AP se parlament v Moskvě plánuje zabývat legislativou, která by výměně bojovníků pluku Azov zabránila. Vůdce separatistické proruské Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin dnes podle agentury Reuters prohlásil, že o osudu ukrajinských vojáků z Azovstalu rozhodne soud. Pušilin zároveň tvrdí, že z Azovstalu dosud neodešli nejvýše postavení ukrajinští velitelé.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko v rozhovoru pro BBC nicméně vyjádřil naději, že Moskva dodrží dřívější dohody a výměnu umožní.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Později se uskupení rozrostlo na pluk. Popírá, že by bylo fašistické nebo neonacistické. Ukrajina tvrdí, že bylo reformováno a začleněno do národní gardy.

Část ukrajinských bojovníků z Azovstalu skončila v bývalé trestanecké kolonii v Olenivce, kterou mají už od roku 2014 pod kontrolou proruští separatisté, upozornila AP. Jejich celkový počet, ani právní status, podle ní nebylo zatím možné potvrdit. Tamní věznice podle ní ještě před převzetím moci separatisty sloužila jako trestanecká kolonie s vysokou ostrahou, kde si tresty odpykávali vězni odsouzení za vážné trestné činy.

Mariupol je po ruském obléhání do značné míry zničený a podle ukrajinských úřadů boje nepřežily desítky tisíc obyvatel. Azovstal představuje poslední baštu ukrajinského odporu v Mariupolu. Už dříve se z něj podařilo evakuovat ženy, děti a starší lidi. Zbývající ukrajinští bojovníci se nechtěli vzdát a volali po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů. Odchodem bojovníků se Mariupol ocitl na pokraji toho, že bude plně pod ruskou kontrolou, podotkla AP. Bylo by to největší město, které se podařilo ruským invazním silám na Ukrajině dobýt.

Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO

Švédsko a Finsko dnes učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.

„Jste naši nejbližší partneři a vaše členství posílí naši společnou bezpečnost," řekl Stoltenberg, podle něhož bude nyní aliance rychle pracovat na dokončení přijímacího procesu. Ten může zabrat několik měsíců.

Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Česká vláda na dnešním zasedání vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance už odsouhlasila.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek zavítají do Bílého domu, aby s americkým prezidentem Joem Bidenem probrali snahu svých zemí vstoupit do NATO či podporu Ukrajiny. V prohlášení to v úterý oznámila americká prezidentská kancelář.

„Prezident Biden ve čtvrtek v Bílém domě přivítá premiérku Magdalenu Anderssonovou ze Švédska a prezidenta Sauliho Niinistö z Finska. Lídři proberou švédskou a finskou přihlášku do NATO a evropskou bezpečnost, jakož i posílení našich blízkých partnerství napříč různými globálními otázkami a podporu pro Ukrajinu,“ píše se ve stručném komuniké Bílého domu. Avizované setkání přijde necelý týden po společném telefonátu tří lídrů.

Washington podobně jako vlády v Německu, Francii, Británii nebo Česku podporuje přijetí obou severských zemí do NATO. Finsko a Švédsko po desetiletích neutrality usilují o členství ve světle útoku ruské armády na Ukrajinu. Největší překážkou pro jejich přijetí se nyní zdá být postoj Turecka. To avizuje, že bude žádosti blokovat, zatímco adresuje požadavky dvojici skandinávských zemí, které obviňuje z podpory některých skupin považovaných Ankarou za teroristické.