Otázky a odpovědi: Co je bezletová zóna, kterou nad Ukrajinou požaduje Zelenskyj? A proč ji NATO odmítá zřídit?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně vyzývá Západ, aby nad Ukrajinou zřídil bezletovou zónu. Bílý dům i NATO to však odmítají. Obávají se, že podobný krok by nevyhnutelně vedl k širšímu konfliktu s Ruskem. „Nemůžete jen tak říct: Tohle je bezletová zóna. Musíte ji prosadit. A to znamená, že musíte být ochotni použít sílu proti tomu, kdo ji poruší,“ varoval Philip Breedlove, bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě. V praxi by to znamenalo, že letadla Severoatlantické aliance by v případě nutnosti mohla sestřelit ruské stíhačky. Podobný krok by ale ruský prezident Vladimir Putin vnímal jako útok, jak uvedl o víkendu. 

Co je to bezletová zóna?

Bezletová zóna je část vzdušného prostoru, který je pro letadla uzavřen. V době míru je trvalá „no fly“ zóna například u významných míst, jako jsou třeba královské paláce nebo chrámy. Mohou vzniknout ale i dočasné, třeba v místě velkých sportovních akcí, popisuje server BBC.

V případě vojenských konfliktů brání bezletové zóny vstupu vojenským letadlům, která by mohla například sbírat informace, převážet zbraně nebo vojáky, či přímo útočit. Pokud někdo zřídí bezletovou zónu, tak ji musí bránit a dohlédnout na to, aby ji nikdo nenarušoval. V případě nutnosti tak musí i vojensky zasáhnout proti nepřátelským letadlům, tedy buď je „vyprovodit“ ze vzdušného prostoru, donutit k přistání, nebo dokonce sestřelit.

Co by znamenalo zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou pro NATO?

Vojenské síly, tedy v tomto případě NATO, by se mohly dostat do přímého střetu s ruskými letadly. „V podstatě by to znamenalo, že americká armáda by sestřelovala ruská letadla,“ varoval Bílý dům ve svém prohlášení z konce února s tím, že se jedná o krok, který by mohl vést k eskalaci konfliktu.

Co všechno to v praxi přináší, vysvětlil Philip Breedlove, bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě. „Nemůžete jen tak říct: Tohle je bezletová zóna. Musíte ji prosadit. A to znamená, že musíte být ochotni použít sílu proti tomu, kdo ji poruší,“ zdůraznil Breedlove. „Když zřídíte bezletovou zónu třeba nad východní Ukrajinou, tak tam budou létat letadla NATO, takže musíte odstranit vše, co může vystřelit do naší bezletové zóny a poškodit tak naše letadla. A to znamená bombardovat nepřátelské radary a raketové systémy na druhé straně hranice. A víte co by to znamenalo? To se rovná válce,“ dodal.

Připravme se na nejhorší scénář. Když Putin obsadí Pobaltí, těžko ho vyženeme, říká americký generál ve výslužbě

8. 3. 2022 ▪ 7 min. čtení

Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že pokud by Rusové sestřelili letadlo NATO v bezletové zóně, tak by to zřejmě spustilo článek pět Severoatlantické smlouvy o společné obraně, kdy útok na jednoho člena se považuje za útok na všechny členy NATO.

Zajistit neustálou kontrolu bezletové zóny by bylo také organizačně a logisticky náročné.

Proč Ukrajina prosazuje bezletovou zónu?

Zřízení „no fly“ zóny nad Ukrajinou prosazují její představitelé v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je hlavní tváří odporu proti ruské invazi. Podle něj by to ochránilo civilisty i ukrajinské území před útoky ruských vojenských letadel.

Ukrajinský prezident kritizuje postoj NATO, které tento krok odmítá. „S vědomím, že nové údery a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO záměrně rozhodlo neuzavřít oblohu nad Ukrajinou,“ uvedl Zelenskyj. „Vedení aliance tak dalo zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic tím, že odmítlo vytvořit bezletovou zónu,“ řekl. Prezident svoji výzvu několikrát zopakoval. Nechal se slyšet, že pokud NATO nechce zřídit „no fly“ zónu, tak by mělo Ukrajině alespoň zajistit letadla, aby se Ukrajinci mohli sami bránit.

Jaké jsou další možnosti?

Hovoří se také o možnosti zřídit bezletovou zónu jen nad určitou částí ukrajinského území. Ve hře je také vybudování bezletové zóny nad humanitárními koridory. Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis je nedávno označil za „naprostou nezbytnost“.

Jaký postoj mají USA, EU a NATO?

Spojené státy zatím oficiální zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou odmítají. Hájí se tím, že by to v praxi vedlo k eskalaci konfliktu a ani by to příliš nepomohlo civilistům, protože je to neochrání před dělostřelectvem a pozemní armádou.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varuje, že zřízení bezletové zóny by vedlo k širšímu konfliktu v Evropě. „Jsem pevně přesvědčen, že když by NATO zasáhlo do konfliktu, bylo by více obětí a lidského utrpení,“ prohlásil Stoltenberg.

Předseda Evropské rady Charles Michel prohlásil, že zavedení „no fly“ zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku. „NATO by se zapojilo do války, a tudíž bychom riskovali třetí světovou válku,“ uvedl Michel v rozhovoru se stanicí France Inter.

Co na bezletovou zónu říkají Češi?

Česká vláda vedená Petrem Fialou je zatím proti. Podobně jako další státníci i on se obává případné eskalace. „Zřídit bezletovou zónu by znamenalo vstoupit do válečného konfliktu s Ruskou federací a to NATO neudělá a nemůže to udělat. Fakticky by to znamenalo konflikt nedozírného rozsahu,“ řekl Fiala. „Cestou, kterou se dá jít a ve výsledku to může nakonec vést k té bezletové zóně, je vybavit Ukrajince odpovídající vojenskou technikou,“ zmiňuje premiér. 

Co bezletová zóna znamená pro Rusko?

Ruský prezident Vladimir Putin je ostře proti bezletové zóně. „Jakýkoliv krok tímto směrem budeme považovat za účast na ozbrojeném konfliktu té země, z jejíhož území bude přicházet nebezpečí pro naše vojáky,“ řekl. Experti varují, že ruský prezident a jeho další kroky jsou nepředvídatelné, což znamená velké riziko. Putin nedávno dokonce uvedl do pohotovosti jaderné zbraně.

Kdy byla bezletová zóna použita v minulosti?

Po první válce v Perském zálivu v roce 1991 Spojené státy a jejich koaliční partneři zřídili v Iráku dvě bezletové zóny, aby irácká armáda nemohla útočit na etnické nebo náboženské menšiny. Jednalo se tehdy hlavně o bezpečnost Kurdů a šíitů. USA a spojenci tehdy vyčlenili asi 50 letadel, která monitorovala dění v bezletové zóně. Celkem tehdy sestřelili čtyři irácká letadla.

Další bezletová zóna vznikla v 90. letech na Balkáně. Tehdy OSN prosadila rezoluci, která zakázala nepovolené vojenské lety ve vzdušném prostoru Bosny a Hercegoviny v letech 1993 až 1995.

V roce 2011 pak vznikla z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN bezletová zóna nad Libyí.