NATO posílá další lodě a letadla do východní Evropy. Vyslání vojáků zvažují i Spojené státy

Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo dnes NATO v prohlášení. Cílem je "posílit odstrašující přítomnost" v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států.

Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16, aby podpořily dlouhodobou misi NATO na ochranu vzdušného prostoru regionu. Španělsko vysílá lodě a zvažuje také stíhací letouny do Bulharska, kam v dubnu zamíří i dva stroje F-35 od Nizozemska. Ochotu vyslat své jednotky do Rumunska pod společné vedení NATO vyjádřila Francie. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují i Spojené státy.

"NATO bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části aliance. Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany," uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Americký prezident Joe Biden uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí na východě Evropy. V pondělí to napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované činitele Bidenovy administrativy. Takový krok by mířil přesně proti bezpečnostním požadavkům Moskvy a znamenal by posun v americké strategii, jejímž cílem dosud bylo vyhnout se konfrontaci a provokacím, píše list. Vláda USA nicméně stále neuvažuje o tom, že by v případě vypuknutí konfliktu vyslala vlastní jednotky přímo na Ukrajinu.

Biden se svými poradci o víkendu projednával různé možnosti dalších kroků poté, co ruský prezident Vladimir Putin zesílil hrozby vůči Ukrajině a diplomatická jednání jej zjevně nepřiměla k přehodnocení postoje.

Jedním z diskutovaných opatření by bylo vyslání 1000 až 5000 vojáků do Pobaltí a zemí východní Evropy. V případě, že by se bezpečnostní situace později výrazně zhoršila, mohla by se americká přítomnost v oblasti poměrně rychle až zdesetinásobit.

Biden ve věci zřejmě rozhodne začátkem tohoto týdne. Posílení přítomnosti amerických vojsk ve východních zemích NATO je přitom přesně tím, čemu se Rusko snaží zabránit. Stažení vojáků západních zemí z východního křídla Severoatlantické aliance je jedním z Putinových bezpečnostních požadavků, které v poslední době předložil členům NATO k vyjednávání.

Biden minulý týden řekl, že Putina varoval před možností navýšení americké vojenské přítomnosti v oblasti, pokud bude Rusko pokračovat s provokacemi vůči Ukrajině. „Pokud se skutečně rozhodne k tahu, tak zvýšíme přítomnost našich vojáků v Polsku, Rumunsku atd.,“ řekl tehdy prezident USA.

Podle polského ministerstva obrany je nyní v zemi asi 4000 amerických vojáků a dalších tisíc příslušníků armád dalších zemí NATO. V Pobaltí je nyní asi 4000 vojáků aliančních zemí.

Jede na Ukrajinu, napsala dívka o příteli pod video. Naznačila tak plány ruské armády

21. 1. 2022 ▪ 4 min. čtení

Spojené státy přes víkend nařídily rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi. Podle NYT se jedná o běžné opatření přijímané v případě obav z možného vyhrocení krizové situace.

Ministerstvo zdůraznilo, že americké velvyslanectví v Kyjevě zůstává nadále otevřené a že oznámení neznamená evakuaci. Tento krok byl zvažován již nějakou dobu a není známkou zeslabení americké podpory Ukrajiny, konstatovalo ministerstvo. Kyjev krok označil za předčasný a přehnaný.

Podle Washingtonu by kvůli pokračující hrozbě ruské vojenské akce měli zvážit odchod všichni američtí občané pobývající na Ukrajině. „Bezpečnostní situace, zvlášť podél ukrajinských hranic, na Ruskem okupovaném Krymu a na Ruskem kontrolovaném východě Ukrajiny, je nepředvídatelná a může se rychle zhoršit,“ napsalo americké ministerstvo v prohlášení.

„Američtí občané na Ukrajině by si měli být vědomi toho, že ruská vojenská operace kdekoli na ukrajinském území by vážně ovlivnila schopnost amerického velvyslanectví poskytovat konzulární služby, včetně pomoci americkým občanům při odjezdu z Ukrajiny,“ varovalo ministerstvo.

Naopak Evropská unie zatím rodiny diplomatů z Ukrajiny stahovat nebude. Sedmadvacítka pro to zatím nevidí důvod, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ani české ministerstvo zahraničí podobnou akci nechystá, sdělilo ČTK. Ministr Jan Lipavský (Piráti) bude ve čtvrtek v Bruselu jednat o Ukrajině s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. V úterý se sejde krizový štáb ministerstva zahraničí, řešit bude nezbytné kroky k ochraně zaměstnanců a českých občanů na Ukrajině.

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.

Rostoucí napětí nezmírnila ani páteční schůzka amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, kteří o situaci na Ukrajině jednali v Ženevě.