Chtějí v nás zasívat strach a paniku. Ukrajina obvinila Rusko ze stovek falešných hrozeb bombovými útoky

Rusko stojí za vlnou stovek falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině, oznámila v pátek podle ukrajinské tiskové agentury Unian ukrajinská tajná služba SBU. Zdůraznila, že k těmto nepravdivým oznámením se často uchylují ruské tajné služby jako k nástroji hybridní války, s jehož pomocí se snaží v ukrajinské společnosti šířit strach. Zpráva přichází v době, kdy Kyjev obviňuje Moskvu, že se rozmisťováním desítek tisíc vojáků poblíž ukrajinských hranic snaží zasívat na Ukrajině paniku a destabilizovat její hospodářství.

SBU v loňském roce zaregistrovala přes 1100 vědomě nepravdivých anonymních oznámení o hrozícím bombovém útoku a od letoška jich vede v patrnosti již přes 300. Ani jedno z těchto oznámení se zatím nepotvrdilo.

„Ruské tajné služby používají falešné bombové útoky na objekty sociální sféry a infrastrukturu jako jeden z prostředků hybridní války, aby zvýšily tlak na Ukrajinu,“ uvedla SBU. „Cíl agresorské země je zřejmý – vytvořit podmínky dalšího tlaku na Ukrajinu, zasívat ve společnosti strach a paniku,“ doplnila ukrajinská tajná služba.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba tento týden obvinil Rusko, že se soustřeďováním vojsk u Ukrajiny snaží šířit v ukrajinské společnosti paniku a tím destabilizovat její finanční systém i celou její ekonomiku. Učinil tak po jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, který řekl, že Rusko může na Ukrajinu v brzké době zaútočit.

Kyjev o víkendu obvinil Rusko také z kybernetického útoku na vládní weby z minulého týdne. Náměstek tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Serhij Demedjuk sdělil, že útok pravděpodobně provedla skupina napojená na běloruskou tajnou službu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v prohlášení pro stanici CNN popřel, že by Rusko mělo co do činění s problémy ukrajinských vládních webů.

Jednání průlom nepřinesla 

Horečná diplomatická aktivita související s napětím mezi Ukrajinou a Ruskem neutichla ani v pátek. Ženevské jednání Spojených států a Ruska sice průlom nepřineslo, podle diplomatů z obou stran by ale mohlo vést ke snížení napětí. Ministři zahraničí obou států se na něm dohodli, že Washington příští týden odpoví na bezpečnostní požadavky Moskvy. Západ na oplátku chce, aby Rusko reagovalo na jeho obavy týkající se Ukrajiny, u jejíchž hranic je na 100 tisíc ruských vojáků.

Šéfové diplomacií obou mocností, Antony Blinken a Sergej Lavrov, spolu v pátek ve Švýcarsku jednali zhruba hodinu a půl. Poté na separátních tiskových konferencích každý zopakoval postoj své země. Lavrov zdůraznil, že Moskva se nechystá nikoho napadnout, a obvinil Západ z nepřátelské hysterie. Blinken to odmítl. Postoj Západu je podle něj určen fakty a historií, čímž narážel ruskou anexi Krymu v roce 2014. Moskva podle Blinkena může jednoduše prokázat, že se nechystá k útoku, a to tím, že své vojáky od ukrajinských hranic stáhne. Kdyby zaútočila, bude odpověď Západu rychlá, tvrdá a jednotná.

Moskva stažení vojáků odmítá a naopak požaduje řadu bezpečnostních záruk. Především trvá na tom, aby NATO vyloučilo přijetí Ukrajiny, země aliance ovšem už tento ruský požadavek jednomyslně odmítly. Dále Rusko chce, aby se vojska NATO stáhla z Rumunska a Bulharska, což dnes jednoznačně odmítly obě tyto země. USA a Francie naopak uvažují o tom, že zvýší přítomnost svých vojáků v Rumunsku, Španělsko se zase bude více angažovat v Bulharsku.

Je tak jen stěží představitelné, jak budou Západ a Rusko ve světle těchto a dalších podobných požadavků hledat shodu. Ministři zahraničí USA a Ruska se dohodli alespoň na tom, že budou pokračovat v diplomatických snahách. V únoru by se podle ruských médií mohli setkat znovu, vyloučen do budoucna není ani summit obou prezidentů.

Česká republika je připravena i na nejhorší scénář vývoje na Ukrajině, řekl dnes ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Česko je podle něj připraveno podpořit případné sankce proti Rusku. Zdůraznil potřebu zachování komunikace. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) Česko věří v mírové zakončení krize. Černochová potvrdila, že Česká republika daruje Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimetrů. Odmítla upřesnit množství munice s tím, že s informací počká, až návrh projedná vláda.