Kdyby Češi víc vnímali, co se děje kolem nich, možná by prezident Zeman ve vánočním projevu neplácal nesmysly a nová vláda by klíčové posty neobsadila lidmi, kteří se nedomluví anglicky. Úspěšný byznysmen i třeba dobrý státní úředník ví, že se bez znalosti dění za hranicemi neobejde. V zahraniční redakci HN jsme se pro vás snažili zprostředkovat důležité trendy nebo třeba zajímavosti, které ale mají reálný dopad i na nás.
Když se řekne ikonická americká značka, vybaví se nám asi Coca-Cola, Ford nebo třeba Colt. A právě firmu Colt letos koupili Češi, konkrétně Česká zbrojovka Group. Kolega Daniel Anýž zajel přímo do sídla Coltu v Hartfordu v americkém státě Connecticut a přivezl reportáž o tom, jak se vyrábějí zbraně, které doslova změnily svět. A taky o tom, co Američané říkají na to, že jejich chloubu koupili zrovna Češi.
I v roce 2021 jsme sledovali, jak si počínají a co chtějí se světem udělat političky a politici. Ondřej Houska ukázal Andreje Babiše opravdu zblízka – jak tento muž působí, jak se chová, když se vypnou kamery a když vyjde z pohodlí české politiky, kde za sebou má krytí své marketingové mašinérie. Jak obstál mimo malý český politický rybník? Nabízí se příměr, kterým historik Karel Durman porovnal americké prezidenty Billa Clintona a George Bushe mladšího: „Byl-li Clinton politikem s kompetencí nezatíženou morálními principy, osvojil si Bush ve zralém věku morální principy, ale ne kompetenci.“ Odpověď na to, co platí pro Babiše, najdete v článku.
Kromě toho jsme mluvili třeba s litevskou premiérkou Ingridou Šimonytéovou v době, kdy se do její země snažil běloruský diktátor Alexandr Lukašenko natlačit tisíce migrantů. A fenomén Merkelová, tedy odchod německé kancléřky Angely Merkelové z funkce po 16 letech, jsme představili přes rozhovory s českými premiéry, které ve funkci zažila. Topolánek, Paroubek, Babiš či Rusnok se ohledně hodnocení kancléřky vzácně shodují. A přidávají taky vzpomínky na to, jak Merkelová působila nikoliv jako politik, ale jako člověk.
Češi mluví, jiní konají
Ale abychom nezmiňovali jen politiky – Thomas Piketty, superhvězda mezi světovými ekonomy, pro HN exkluzivně vysvětlil, co by mělo Česko dělat, aby dohnalo bohaté země Západu. Nemusíme s ním ve všem souhlasit, ale vyslechnout bychom rozhodně měli.
Napsali jsme desítky textů o Green Dealu, tedy o balíku návrhů na snížení emisí, který už se v Česku stal politickým sloganem. Což znamená, že o tom, co skutečně obsahuje a jaké příležitosti či hrozby se v něm pro Česko skrývají, se tu vyprávějí spíš báchorky než fakta.
Zatímco my mluvíme, jiní konají, jak ukazuje případ Rakouska a jeho klimatické jízdenky – cestování jakoukoliv veřejnou dopravou je teď mimořádně výhodné, což má občany přimět k omezení jízdy autem. Stejným případem je třeba Paříž, Amsterdam, Brusel nebo Helsinky a podpora elektrokol. A kolega Martin Ehl zažil na vlastní kůži všechny šance i velké potíže, které snahu o „zezelenání“ doprovází: coby instruktor na letním skautském táboře.
Green Deal letos zaměstnával i naši zpravodajku v Bruselu Kateřinu Šafaříkovou. Ale vybíráme pro vás její článek na jiné téma – je mimořádně důležité sledovat, jakými lidmi se politici obklopují. Kateřina jako první popsala, kdo je budoucí pravá ruka premiéra Petra Fialy přes záležitosti Evropské unie.
Messi, poušť a temnota
Stačí říct, že ruský prezident Vladimir Putin nazval koncentraci víc než 100 tisíc ruských vojáků na ukrajinské hranici „vojensko-technickými opatřeními“, abychom si připomněli, že i v roce 2021 hrály velkou roli dezinformace a informační válka. A to nejen kvůli pandemii či očkování. Pokud se vám o tom nechce číst, můžete zkusit náš podcast. Vysvětlili jsme taky, odkud se vzala vyděračská síť hackerů, která připravuje firmy po celém světě o obrovské peníze.
Česko i svět letos opět těžce zkoušel covid. Byznys i tisíce obyčejných lidí ho tvrdě pocítily například v době, kdy byla situace v tuzemsku tak špatná, že Němci reagovali zavřením hranic. Tomáš Procházka zmapoval, jaké to je, když se hranice vrátí tam, kde je lidé už dávno vymazali z hlavy. Jedna věta z článku za všechny: „Takhle vypadá chaos.“
Václav Lavička je naším specialistou na německý byznys a mistrem profilů světových manažerů a manažerek. Vysvětlil třeba válku o moc v impériu Lidl–Kaufland. Když si Václav, doyen naší redakce, píše poznámky, má jistotu, že jim nikdo další nerozumí – píše je totiž těsnopisem. Český jazyk dostal vlastní těsnopiseckou soustavu právě před 100 lety a Václav vysvětluje, proč a jak k tomu došlo a jestli má těsnopis v době počítačových technologií nějakou budoucnost.
Byznys, to nejsou jen příběhy firem nebo manažerů, obrovským byznysem je i sport. A tak nemohl uniknout ani naší pozornosti, i když jinak o sportovních výsledcích nepíšeme. Na poli sportu se hroutí jedna katedrála – FC Barcelona, donedávna nejúspěšnější a taky nejlépe vydělávající sportovní klub světa. Roky nekompetentních manažerských rozhodnutí a bezuzdného rozhazování peněz ho přivedly k totální závislosti na Lionelu Messim. Jenže ten z Barcelony letos zmizel, přitom byl spoluviníkem barcelonského kolapsu. Budoucnost klubu? „Po Messim přijde poušť, po Messim přijde temnota“.
A když jsme u sportu, to je nejen byznys, ale taky politika. Jak jinak by taky mohl obskurní klub Šerif Tiraspol v Lize mistrů celkem úspěšně konkurovat evropským gigantům a porazit třeba Real Madrid? Důvody zná kolega Ondřej Soukup.
Dovolená, Klausovi navzdory
Čtenáři HN.cz si rádi rozšiřují obzory i na poli vědy a tu u nás má na starosti hlavně kolega Matěj Pur. Psal o kvantových počítačích a předpovědi počasí nebo o objevu nových planet pomocí rádiové antény. A když je řeč o vesmíru, Matěj vysvětlil i Star Wars roku 2021 – souboj miliardářů Bezose, Bransona a Muska v dobývání vesmíru.
Po všem tom dramatickém politickém, ekonomickém nebo vědeckém dění si člověk zaslouží dovolenou. Byť Václav Klaus, nepřítel dovolených, by asi významně pozvedl obočí a udělal si nesouhlasnou vlnovku. Ale plánování letní dovolené si určitě zasloužíte – a třeba vám v tom pomůže i vysvětlení toho, proč by se mohly při cestě na jih Chorvatska konečně zkrátit dlouhé kolony. V Chorvatsku je variantou dovolené i kololoď, tedy skloubení plavby po Jadranu s výlety na kole. Možná nevíte, že za tímto konceptem už 20 let stojí český podnikatel Zdeněk Kukal, který o něm vyprávěl naší specialistce na jižní Evropu Simoně Radačičové.
Zahraniční dění pro nás tedy rozhodně nejsou jen kroky politiků nebo naopak „há el péčka“, jak ve své hantýrce říkají novináři, tedy hluboce lidské příběhy, které ale leckdy nemají příliš velkou obecnou vypovídající hodnotu. Snažíme se hlavně dávat svět do souvislostí, vysvětlovat, proč se děje právě to či ono a jaký význam to má a může mít pro nás Čechy. A také jakou roli v tom všem my Češi hrajeme – či případně vlastní vinou nehrajeme, i když bychom mohli. Jak se nám to v roce 2021 dařilo, můžete posoudit podle stovek článků v naší zahraniční rubrice na HN.cz.
Velký český historik profesor Robert Kvaček svým žákům do nového roku vždy přál – hlavně ať není historický. Dovolte mi, vážené čtenářky a čtenáři, popřát vám totéž. A také hodně zdraví a spokojenosti při četbě Hospodářských novin.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
