Radikální hnutí Tálibán pokračuje v tažení Afghánistánem a jen za dnešek se zmocnilo správních středisek dalších šesti provincií. V rukou povstalců je tak nyní již 18 z celkových 34 provinčních metropolí. Do Kábulu dnes také dorazili první z 3000 amerických vojáků, kteří mají pomoci s evakuací zaměstnanců velvyslanectví USA. Kvůli rychlému postupu Tálibánu omezí činnost svých zastupitelských úřadů i další země, například Německo či Británie. Generální tajemník OSN António Guterres bojovníky Tálibánu vyzval, aby ofenzivu okamžitě zastavili. Situace v zemi se podle něj vymyká kontrole.

Většina z 3000 amerických vojáků by do Kábulu měla přijet do konce víkendu, uvedl Pentagon. V afghánském hlavním městě již působí 650 příslušníků americké armády. Dalších 3500 vojáků se přesune do Kuvajtu, aby mohli být rychle povoláni na pomoc. Podle listu New York Times se americká vláda obává, že Kábul padne do měsíce.

Hlavní milníky letošní ofenzivy Tálibánu:

6. srpna – Do rukou Tálibánu padla první provinční metropole; jeho bojovníci se zmocnili města Zarandž v provincii Nimrúz.

7. srpna – Tálibán ovládl město Šibirchan, metropoli provincie Džauzdžán na severu země.

8. srpna – Tálibán dobyl severoafghánský Kunduz, metropoli stejnojmenné provincie, která leží u hranic s Tádžikistánem. Kunduz je pokládán za bránu do severních provincií bohatých na nerostné suroviny a díky své poloze u hranic s Tádžikistánem je strategicky důležitý. Ovládat toto město znamená podle stanice BBC mít pod kontrolou i jednu z nejdůležitějších cest pro pašování afghánského opia a heroinu do Střední Asie a dál do Evropy. Krátce na to hnutí ovládlo i město Saripúl, správní středisko stejnojmenné provincie na severozápadě Afghánistánu, a později také město Tálikán, které je správním střediskem severoafghánské provincie Tachár.

9. srpna – Do rukou Tálibánu padlo město Ajbak v severní provincii Samangan.

10. srpna – Tálibán dobyl Púli Chumrí v provincii Baghlán a město Faráh ve stejnojmenné provincii.

11. srpna – Tálibán ovládl město Fajzábád na severu země v provincii Badachšán.

12. srpna – Bojovníci Tálibánu obsadili město Ghazní ve stejnojmenné provincii. Ze správních středisek, která Tálibán od květnového zahájení své ofenzivy dobyl, je Ghazní nejblíže k afghánské metropoli Kábulu. Dále obsadili Herát, třetí největší afghánské město, a druhé největší afghánské město Kandahár.

13. srpna – Tálibán se zmocnil města Laškargáh, které je správním centrem jihoafghánské provincie Hílmand. Do rukou Tálibánu bez boje padl také Čaghčarán, správní středisko provincie Ghór v centrální části země, a metropole provincie Badghís Kaláje Nau. Později během dne ovládli i správní střediska provincií Zábul a Uruzgán a také metropoli provincie Lógar – Púli Alam. Z velkých měst v rukou afghánské vlády tak zůstávají už jen tři: Kábul, Mazáre Šaríf a Dželálábád. 

Ve čtvrtek večer vzbouřenci obsadili dvanáctou provinční metropoli Kandahár a do rána i metropole provincií Hílmand Laškargáh a Ghór Čaghčarán. Stejný osud pak během dne podle agentur AP a AFP postupně potkal zábulský Kalát, uruzgánský Tarín Kút, Púli Alam v Lógaru a Kaláje Nau v provincii Badghís.

Podle některých expertů jsou bojovníci Tálibánu nyní vojensky nejsilnější od roku 2001 a pod kontrolou mají asi 65 procent území Afghánistánu, odkud se začali koncem dubna stahovat vojáci Spojených států a NATO. Rychlý postup radikálů přiměl některé země ke krokům na ochranu a stažení svých pracovníků. Spojené státy tam s tímto cílem posílají 3000 vojáků a Británie 600.

K zastavení ofenzivy a zahájení jednání vyzval Tálibán generální tajemník OSN Guterres. OSN svých 3300 pracovníků zatím z Afghánistánu neevakuuje.

Britský ministr obrany Ben Wallace řekl, že Británie by se mohla do Afghánistánu vrátit. Podle něj by se tak stalo, kdyby v zemi začala působit teroristická síť al-Káida a ohrožovala by Západ. Premiér Boris Johnson pak večer oznámil, že v následujících dnech bude evakuována „velká část“ zaměstnanců ambasády v Kábulu.

Počet lidí působících na velvyslanectví v Kábulu sníží Německo a Švédsko. Dánsko a Norsko svá velvyslanectví dočasně úplně uzavřou. Finsko hodlá evakuovat 130 Afghánců, kteří pro jeho zastupitelský úřad pracovali.

Na zabezpečení svých lidí v Afghánistánu se chystá i Praha. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek na sobotu svolal krizový štáb ministerstva, který bude řešit praktické kroky k ochraně zaměstnanců ambasády v Kábulu a spolupracovníků České republiky. Ministerstvo obrany sdělilo, že vybralo afghánské tlumočníky, kterým poskytne pomoc. Primárně budou spolupracovníkům české armády nabídnuty peníze, vyloučeno není ani jejich přemístění do Česka.

Humanitární organizace Člověk v tísni uvedla, že své zahraniční pracovníky z Afghánistánu už stáhla, Čechy v poslední době v zemi neměla. Zůstávají tam místní zaměstnanci, o jejichž bezpečnost se organizace stará na místě.

Rusko na rozdíl od jiných zemí v současné době nezvažuje evakuaci svého velvyslanectví v Kábulu. Agentuře TASS to řekl zvláštní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov, který mimo jiné označil za nesprávné odhady Washingtonu, že by povstalci mohli dobýt Kábul už za dva až tři měsíce.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes poukázal na to, že výrazné bojové úspěchy Tálibánu prohlubují humanitární krizi, a vyzval sousední země, aby své hranice s Afghánistánem ponechaly otevřené. Podle Světového potravinového programu (WFP) má krize v Afghánistánu všechny znaky humanitární katastrofy, zhruba třetina obyvatel Afghánistánu nemá zajištěno zásobování potravinami. Na pomoc jsou přitom odkázány dva miliony dětí.

Některé evropské státy, včetně Francie a Německa, kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu pozastavily deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl. Česká republika tak neučiní, řekl serveru iDnes ministr vnitra Jan Hamáček. K žádostem o azyl Česko podle něj přistupuje individuálně. „Žádné paušální podmínky dávat nebudeme,“ dodal.