Rusko se rozhodlo vyřadit radikální hnutí Tálibán ze seznamu teroristických organizací. Novinářům to v pátek podle agentury TASS řekl zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov. Rozhodnutí podle něj padlo na nejvyšší úrovni, proces je ale ještě potřeba dokončit. Od doby, co se v roce 2021 Tálibán chopil moci v Afghánistánu, s ním Moskva pomalu buduje vztahy, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že šéf Kremlu Vladimir Putin v červenci prohlásil, že Rusko považuje Tálibán za spojence v boji proti terorismu.

Hnutí ovšem na seznamu teroristických organizací, kam ho ruské úřady přidaly v roce 2003, stále figuruje. Jeho vyřazení ze soupisu by bylo důležitým krokem Moskvy k normalizaci vztahů s Afghánistánem, píše Reuters. Podle Kabulova sice rozhodnutí padlo, ale zapotřebí je dodržet různé právní postupy. „Ministerstvo zahraničí společně s (tajnou službou) FSB a řadou dalších ruských úřadů dokončuje právní kroky na odstranění hnutí Tálibán z teroristického seznamu Ruské federace,“ řekl Kabulov.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva je přesvědčena o nutnosti vést „pragmatický dialog“ se současnou afghánskou vládou. Tálibán sice podle agentury Reuters jmenovitě nezmínil, ale mimo jiné chválil současné afghánské vedení za boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která je v Rusku také postavena mimo zákon. Šéf ruské diplomacie dále prohlásil, že Spojené státy by měly Afghánistánu vrátit zabavený majetek a Západ by měl přijmout odpovědnost za poválečnou obnovu země.

Afghánský ministr zahraničí Amír Chán Muttakí dnes na schůzce s Lavrovem a představiteli sousedních zemí v Moskvě přivítal nedávná rozhodnutí Kazachstánu a Kyrgyzstánu vyjmout někdejší povstalce ze seznamu zakázaných skupin. „Oceňujeme rovněž pozitivní vyjádření vysokých představitelů Ruské federace v tomto ohledu a doufáme, že se brzy dočkáme dalších efektivních kroků,“ řekl Muttakí.

Islamistické hnutí Tálibán se vrátilo k moci v Afghánistánu v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země. Původně slibovalo, že bude jednat umírněněji než za své předchozí vlády v 90. letech, ale omezuje práva občanů, především žen. Žádný stát dosud oficiálně neuznal Tálibán jako legitimní vedení země, ačkoliv Čína a Spojené arabské emiráty akceptovaly jeho velvyslance, podotkl Reuters.

Putin v červenci podle agentury Interfax prohlásil, že Tálibán vládne v Afghánistánu, a má proto zájem na domácí stabilitě, tudíž je podle něj spojencem Ruska v boji proti terorismu. Podle analytického Carnegieho střediska Moskva pravděpodobně usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji s Islámským státem, který se přihlásil k březnovému útoku na koncertní síň na okraji Moskvy, který si podle úřadů vyžádal na 145 mrtvých a stovky zraněných.

Rusko má s Afghánistánem komplikovanou historii. V roce 1979 tehdejší Sovětský svaz podnikl do země invazi, jejím cílem bylo udržet v zemi nastolený spřátelený režim, nicméně v boji s mudžáhidy SSSR utrpěl těžké ztráty a po téměř deseti letech se vojska vyslaná Moskvou stáhla.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam