Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích lidé v neděli hlasovali v prvním kole místních voleb. Na 48 milionů Francouzů tak mělo právo vybrat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství či územní plánování. Podle projekcí tří agentur pro výzkum veřejného mínění ovládli hlasování konzervativci. Krajní pravice Marine Le Penové zůstala za očekáváními, nedařilo se ani straně prezidenta Emmanuela Macrona. Volby doprovázela rekordně nízká účast.

Volební místnosti se v neděli otevřely s asi tříměsíčním zpožděním oproti původně plánovanému termínu, které způsobila pandemie covidu-19. Druhé kolo se bude konat v neděli 27. června a postoupí do něj ty strany, které v neděli získaly přes deset procent hlasů. Mandáty se rozdělují poměrným systémem, který však zároveň uděluje výrazný bonus straně s největším počtem hlasů.

Pravicově konzervativní Republikáni získali podle průzkumu agentury IPSOS celkových 27,2 procenta hlasů, což je více, než kolik měli v předvolebních sondážích. Lepší než očekávaný výsledek zaznamenali zejména v regionu Hauts-de-France na severu země, kde po prvním kole s náskokem vedou před krajně pravicovým Národním sdružením (RN) Le Penové. V čele republikánské kandidátky tu stál Xavier Bertrand, který je jedním ze zvažovaných uchazečů o prezidentskou funkci ve volbách v příštím roce.

Související

Za Republikány je v průzkumu s celkovými 19,3 procenta hlasů RN, které bylo považováno za jednoho z favoritů tohoto volebního klání. Pokud by takto skončily i oficiální výsledky, strana by měla zhruba o sedm procentních bodů méně oproti volbám z roku 2015. Dlouhodobě slábnoucí socialisté skončili podle průzkumu třetí, následováni Zelenými, kteří v posledních několika volbách zaznamenávají stále větší úspěchy.

Macronově Republice v pohybu (REM) přisoudil průzkum agentury IPSOS 11,2 procenta, přičemž v některých regionech se nejspíše vůbec neprobojuje do druhého kola. Mladé hnutí z části doplácí na nerozvinuté regionální struktury i nespokojenost některých voličů s tím, jak si vláda prezidenta Macrona poradila s pandemií.

Podle průzkumů RN těsně zvítězilo v ostře sledovaném regionu na jihu země Provence-Alpes-Côte-d'Azur, ovšem menším rozdílem, než se předpokládalo. Druhé zde skončilo uskupení bývalého europoslance Renauda Museliera, který uzavřel předvolební spojenectví s REM.

K volbám se podle průzkumu společnosti Elabe nedostavilo 68,5 procenta voličů. Vysokou neúčast patrně ovlivnila teplá a slunečná neděle, francouzské místní volby nicméně nelákají příliš mnoho voličů tradičně. Před šesti lety byla účast v prvním kole méně než poloviční.

Celostátní političtí lídři volby využívají k prověření svých hesel a témat před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na příští duben. Hlavní souboj o Elysejský palác se přitom podle očekávání povede právě mezi Le Penovou a Macronem. Zásadní otázkou regionálních i prezidentských voleb je, zda se ve druhém kole voliči znovu svorně postaví proti Le Penové jako extremistické hrozbě, jak to učinili několikrát v minulosti.

V dnešních volbách se rovněž vybíralo vedení stovky departmentů, které jsou prvkem francouzské místní samosprávy.

Související