Francouzští poslanci vyslovili nedůvěru vládě centristického premiéra Françoise Bayroua, který v úterý podá demisi. Informovala o tom agentura AFP. Bayrou byl ve funkci od loňského 13. prosince a za poslední dva roky byl čtvrtým předsedou vlády. Prezident Emmanuel Macron podle médií brzy jmenuje nového premiéra.

Proti vládě hlasovalo 364 poslanců, zatímco 194 bylo pro pokračování stávajícího menšinového kabinetu. Opozice nesouhlasila s premiérovým úsporným plánem asi za 44 miliard eur (přes bilion korun), který počítá mimo jiné se snížením počtu svátků a zmrazením růstu výdajů.

„Máte moc svrhnout vládu, ale nemáte moc vymazat realitu. Ta zůstane neúprosná, výdaje budou nadále stoupat a břemeno dluhu, které je již nyní neúnosné, bude ještě těžší a nákladnější,“ varoval Bayrou podle agentury Reuters poslance před hlasováním.

„Dnešek je pro miliony Francouzů dnem úlevy, úlevy z vašeho odchodu,“ prohlásila podle Reuters Mathilde Panotová za krajně levicovou Nepodrobenou Francii (LFI).

„Rozpuštění Národního shromáždění a vypsání nových parlamentních voleb není pro prezidenta Macrona možností, ale povinností,“ citovala AFP někdejší šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou. RN je podle agentury favoritem, a kdyby se konaly volby, volilo by jej 33 procent občanů. Macron už ale dříve odmítl, že by po roce opět rozpustil parlament.

Pozorovatelé podle Reuters očekávají, že se prezident rozhodne pro kandidáta z řad středolevicových socialistů, pro technokrata nebo někoho ze středopravicové strany. Web Politico dříve poznamenal, že Macron chce mít nového premiéra před celonárodní stávkou plánovanou na čtvrtek 18. září, u níž se očekává větší dopad než u protestů svolaných po internetu na tuto středu.

Bayrou je již čtvrtým premiérem, který za poslední dva roky skončil ve funkci. Jeho předchůdci byli Élisabeth Borneová (vládla do loňského 9. ledna), Gabriel Attal (od 9. ledna do 5. září) a Michel Barnier (od 5. září do 13. prosince), kterému poslanci vyslovili nedůvěru také kvůli nepopulárním daňovým škrtům.

Za favority na premiérský post jsou považováni ministr obrany Sébastien Lecornu, ministr spravedlnosti Gérald Darmanin a ministr vnitra Bruno Retailleau.

Rostoucí francouzský veřejný dluh i kvůli mimořádným výdajům z doby covidové pandemie loni přesáhl 114 procent hrubého domácího produktu (HDP), ačkoli pravidla Evropské unie povolují nejvýše 60 procent. Rozpočtový deficit se navíc loni nepodařilo zkrotit a dosáhl 5,8 procenta HDP místo maximálně povolených tří procent.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam