Maďarsko a Polsko zablokovaly rozpočet EU. Veto se vztahuje i na plánovaný balíček koronavirové pomoci

Maďarsko a Polsko zablokovaly při pondělním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021 až 2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun).

Lídři Maďarska i Polska dávají dlouhodobě najevo, že jim spojení peněz a vlády práva dělá problémy. Unijní instituce již několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli porušování evropských hodnot a Budapešť i Varšava tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou potřeba. Podle velké části ostatních států však dosavadní řízení k nápravě nevedlo a současná pravidla nechrání peníze z unijní kasy před zneužíváním.

Německé předsednictví EU chtělo při pondělním jednání velvyslanců členských zemí docílit podpory pro kompromisní návrh rozpočtu a krizového fondu, dohodnutý minulý týden s Evropským parlamentem. Europoslanci stejně jako řada států zejména západní a severní Evropy trvali na tom, aby bylo vyplácení peněz provázané s respektováním demokratických zásad jako je nezávislost soudů nebo svoboda médií.

Zástupci Budapešti a Varšavy však podle informací ČTK na pondělním jednání oznámili, že dohodu nejsou kvůli zmíněné podmíněnosti připraveni podpořit. Pro odklad hlasování se vyjádřilo Slovinsko, ostatní země neměly podle diplomatických zdrojů se schválením balíčku problémy.

Na víceletém rozpočtu se musí členské státy shodnout jednomyslně. Aby mohly začít čerpat peníze z nouzového fondu, musejí zase jejich parlamenty schválit takzvané rozhodnutí o vlastních zdrojích, které zavádí nové zdroje příjmů unijní pokladny. V obou případech tedy může jakákoli země rozhodující krok zablokovat. Zablokováním dlouhodobého rozpočtu unijní země i Evropský parlament v minulosti několikrát hrozily, nikdy na něj však nedošlo.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller v pondělí uvedl, že Varšava je ochotna jednat o "konstruktivních řešeních". V úterý pak v polském rozhlase dodal: "Očekáváme nové návrhy, které budou v souladu s unijními smlouvami a také v souladu se závěry Evropské rady z (letošního) července, kdy byl rozpočet EU dohodnut.".

Varšava pondělní veto označuje za začátek debaty zaměřené na nalezení kompromisu. "Uklidněme se, jsou to jen diskuze na úrovni velvyslanců, nejdůležitější debata je stále před námi. Polsko chce, aby byla dlouhodobá dohoda přijata co nejdříve... Ale nemůže se tak stát na úkor svrchovanosti členského státu," řekl polské státní televizi náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski vel Sek.

Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács podle agentury MTI uvedl, že za veto rozpočtu nemůže Maďarsko, nýbrž ti, kteří pro něj vytvořili podmínky. Podmínění čerpání peněz z unijních fondů dodržováním vlády práva je podle něj v rozporu se zakládajícími smlouvami EU a také nebylo v červencové dohodě o rozpočtu, kterou schválil premiér Viktor Orbán. "Evropský parlament a současné německé předsednictví červencovou dohodu změnily," uvedl Kovács v maďarské veřejnoprávní televizi M1.

Podle polského opozičního listu Gazeta Wyborcza může zablokování fondu koronavirové pomoci postavit vetující země před "vážnou hrozbu, že zbytek unie přebuduje tento fond tak, aby nezahrnoval Polsko a Maďarsko".

"Pokud respektujete právní stát, nemáte se čeho bát. Blokovat celé Evropě krizové financování v čase nejtěžší krize za několik desetiletí je nezodpovědné," vzkázal oběma zemím předseda nejsilnější lidovecké skupiny v europarlamentu Manfred Weber. 

Německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth v úterý prohlásil, že členské země by se měly chovat zodpovědně a měly by zajistit, aby se peníze z koronavirového fondu dostaly do jednotlivých států co nejdříve. "Teď není čas na vetování, je třeba jednat rychle a v duchu solidarity," řekl Roth.

Velvyslanci, kteří jsou nejvýše postavenými zástupci unijních zemí scházejícími se i v době koronavirových omezení osobně, měli podle plánu německého předsednictví dospět k předběžné dohodě, aby mohly členské státy schválit rozpočet a fond písemnou formou. Hledat cestu z politické krize se nyní podle diplomatů budou společně snažit předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německá kancléřka Angela Merkelová. Spor se zřejmě stane tématem čtvrteční videokonference unijních prezidentů a premiérů, která měla být původně věnována výhradně koordinaci boje proti koronaviru. Už v úterý by se věcí měli na dálku zabývat ministři pro evropské záležitosti.

Pokud by se rozpočet nepovedlo schválit do konce roku, od ledna by začalo platit provizorium vycházející z letošního rozpočtu. V případě neschválení fondu by unijní země, z nichž se většina potýká s druhou vlnou pandemie, musely zapomenout na výrazné stimuly v době ekonomické krize.