V běloruském Minsku třetí noc pokračují protesty proti režimu staronového prezidenta Alexandra Lukašenka. "Policisté zasahují s novou silou. Zatýkání začalo. Jsou slyšet také výbuchy, podobné ohlušujícím granátům, ale k potyčkám dosud nedošlo," hlásí opoziční server Belorusskij partizan s odvoláním na informace ze sociálních sítí.

Soupravy metra podle něj nezastavují na sedmi zastávkách ve čtvrtích, které se staly hlavním dějištěm střetů policie s demonstranty. U každého východu z metra hlídkují těžkooděnci.

Zatýkání se podle BBC odehrává u stanice metra Puškinova, kam lidé přicházeli položit květiny k místu, kde zahynul demonstrant. Podle verze ministerstva vnitra mu v rukou vybuchla improvizovaná bomba, kterou se chystal vrhnout na policisty.

Podle ruského listu Kommersant Lukašenkova mašinérie prakticky nedává protestům žádnou šanci, a tak běloruská opozice zřejmě přistoupí k vytvoření exilové vlády, usilující o uznání podle venezuelského scénáře.

Bělorusové podle serveru také hlásí vypínání mobilní sítě v hlavním městě. V přístupu k vládním budovám a Lukašenkově rezidenci brání policejní kordony.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý vyzval běloruské úřady, aby co nejdříve propustily na svobodu ruské novináře, které policie zadržela během rozhánění masových protestů po prezidentských volbách. Šéf německé diplomacie Heiko Maas na společné tiskové konferenci s Lavrovem vyzval Minsk k osvobození všech zadržených.

ZA VŠÍM HLEDEJ ČECHY

Loutkáři z Prahy

Protesty opozice jsou řízené ze zahraničí, prohlásil Alexandr Lukašenko. "Jedni loutkáři sedí v Česku. Odtud řídí ovečky, které nechápou, co od nich chtějí," prohlásil na adresu protikandidátky Svjatlany Cichanouské a jejích dvou kolegyň. "Říkají jim: Vyveďte lidi do ulic a žádejte jednání o předání moci. Ony se brání, ale oni na ně tlačí," řekl prezident s tím, že další loutkáři sedí v Polsku, na Ukrajině a v Rusku.

Jasné odmítnutí

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ale Lukašenkovo obvinění odmítl. Zároveň poznamenal, že od Lukašenka neviděl žádný důkaz, že by česká vláda měla s takovým obviněním něco společného.

Zásahové výbušky z Česka

Česká společnost Zeveta Ammunition na dotaz ČTK odmítla spekulace, že při zásahu běloruské policie proti demonstrantům mohly být použity zásahové výbušky, které vyrábí.

Lavrov podle listu Vedomosti upozornil, že ruské ministerstvo zahraničí sleduje situaci nejen novinářů z ruských médií, ale zajímá se i o osud Maxima Solopova ze serveru Meduza, sídlícího v Lotyšsku. "Zpravodaj Meduzy je pro nás především ruský občan. A jako občan Ruska je samozřejmě pod naší ochranou," řekl Lavrov. Vedomosti dodaly, že už v neděli se objevily informace, že Solopov byl zmlácen a zatčen, ale od té doby o něm už žádné další informace nejsou.

Rozhlasová stanice Svoboda na svém webu uvedla, že v Minsku se od neděle pohřešoval i reportér opoziční televize Belsat (vysílající z Polska), který byl spoluautorem reportáže o "ženách blízkých Lukašenkovi". V úterý se našel v policejní cele. Neznámý ale zůstává osud Solopova z Meduzy, jakož i šéfredaktora listu Naša niva Jegora Martinoviče či zpravodaje ruského serveru Znak.com Nikity Teliženka.

Sám Belsat upřesnil, že běloruská policie zadržela šest spolupracovníků této stanice, kterou financuje polské ministerstvo zahraničí.

"Dva dny protestů ukázaly, že Lukašenko vytvořil efektivní, prakticky dokonalou mašinérii potlačování protivládních protestů," usoudil ruský list Kommersant. Příklad běloruských úřadů podle něj "může být nakažlivý" v postsovětském prostoru, protože ještě letos se budou konat prezidentské volby v Moldavsku a parlamentní volby v Gruzii a Kyrgyzstánu - a všude chce opozice svrhnout stávající režim.

Kommersant rovněž upozornil, že běloruské úřady popírají, že by vypínaly internet. "Z ciziny nám vypínají internet, aby vyvolali nespokojenost obyvatel. Jestli internet funguje špatně, není to naše iniciativa, je to z ciziny," tvrdil Lukašenko. Deník ironicky dodal, že podivným řízením osudu je vypnutý nezávislý server Tut.by, zatímco poruchy nijak nepostihly státní agenturu Belta či prezidentův web, na kterém se objevily gratulace od ruského vůdce Vladimira Putina.

Polská média tvrdí, že běloruští policisté používají ke střelbě gumovými projektily do demonstrantů náboje polské výroby, jak svědčí prázdné nábojnice s nápisem Made in Poland.

Tut.by na sociálních sítích informuje, že lékaře minských nemocnic šokovala těžká zranění demonstrantů, s jakými se ještě nesetkali. Ministerstvo zdravotnictví připustilo, že během dvou nocí protestů bylo zraněno na 200 lidí a v některých případech byly nutné operace.

Cichanouskou donutili k odjezdu ze země

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, o níž nebyly zprávy od podání protestu proti výsledku nedělních prezidentských voleb, opustila svou vlast a je v bezpečí v Litvě. Sama sice uvedla, že se "naprosto samostatně" rozhodla k odjezdu ze země, ale její emotivní videonahrávka naznačuje, že k takovému kroku byla donucena. 

Noční přejezd hranic následoval poté, co v potyčkách s policií v Minsku přišel o život jeden demonstrant, desítky dalších utrpěly zranění a tisíce protestujících policie pozatýkala.

Podle svědků agentury Reuters se policisté v běloruské metropoli v pondělí ve večerních hodinách střetli s demonstranty, které bili obušky. Davy protestujících se snažili rozehnat rovněž zábleskovými granáty, gumovými projektily, vodními děly a slzným plynem. Zadrženy byly desítky lidí, další protestující utrpěli zranění.

"Cichanouskou vyvezly ze země běloruské úřady. Její odjezd umožnil propuštění šéfky jejího štábu Maryji Marozové, zatčené v předvečer voleb. Odjely společně," citoval server tut.by kandidátčinu spolupracovnici, podle níž Cichanouská neměla jinou možnost. Poradkyně političky dodala, že "část týmu Svjatlany je dál držen jako rukojmí".

Sedmatřicetiletá učitelka Cichanouská se ve volbách rozhodla kandidovat místo svého manžela, vězněného opozičního blogera Sjarheje Cichanouského.

Po nedělním hlasování odmítla uznat volební komisí oznámené drtivé Lukašenkovo vítězství, po kterém v zemi následovaly rozsáhlé protesty. Výsledek označila za zmanipulovaný a předala ústřední volební komisi protest. Ještě v pondělí dávala najevo odhodlání zůstat v zemi.

"Asi jsem zůstala tou slabou ženou, jíž jsem byla na začátku," řekla na videonahrávce na YouTube a vybídla lidi, aby na sebe dávali pozor - a hlavně na své děti.

"Hlavní je, že je nyní v bezpečí, protože předtím byla v Bělorusku sedm hodin zadržována," uvedl litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius, aniž upřesnil, jak Cichanouská přijela do Vilniusu.

Kvůli podezření ze zmanipulování voleb vypukly v Bělorusku dosud nevídané protesty proti Lukašenkovi. Podle pozorovatelů v případě skutečné podpory autoritářského vůdce 80 procenty hlasujících voličů, při více než osmdesátiprocentní účasti, by byly nemyslitelné, a proto jsou také zásahy policie proti demonstrantům tak brutální.

 

Belarus election: Opposition leader Tikhanovskaya fled 'for sake of her children' - BBC News

"Bělorusové mají právo mít takovou svobodu a demokracii, jako máme my. Je to jedna z mála zemí v Evropě, která to nemá, a je to škoda," řekl v úterý novinářům český premiér Andrej Babiš. Očekává iniciativu Evropské unie ohledně dalšího postupu poté, co polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval ke svolání mimořádného summitu. Už v pondělí český premiér odsoudil policejní násilí proti demonstrantům v Minsku. Německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země nyní sedmadvacítce předsedá, uvedl, že unie musí diskutovat o opětovném zavedení sankcí proti běloruskému režimu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí večer uvedl, že volby "nebyly svobodné a férové" a odsoudil násilí na demonstrantech a zatýkání stoupenců opozice. Německo žádá, aby Evropská unie vedla diskusi o obnovení sankcí proti Bělorusku, které byly zrušeny v roce 2016. Polsko pak požaduje, aby se uspořádal zvláštní summit Evropské unie k Bělorusku. Ruský prezident Vladimir Putin zaslal Lukašenkovi blahopřejný telegram.

Nejrůznější běloruští i zahraniční blogeři, aktivisté, autoři anonymních kanálů v Telegramu se v zásadě shodují na tom, že je potřeba pokračovat v masových protestech každý den a vyhlásit generální stávku.

EU hrozí sankcemi

Evropská unie v prohlášení vydaném ve jménu 27 členských států uvedla, že nedělní prezidentské volby v Bělorusku "nebyly ani svobodné, ani spravedlivé", a pohrozila sankcemi, uvedla dnes agentura AFP.

"Důkladně přezkoumáme vztahy mezi EU a Běloruskem," píše se v dokumentu. Komuniké v této souvislosti zmiňuje možné zavedení sankcí proti představitelům režimu zodpovědným za použití násilí proti demonstrantům, nespravedlivé zatýkání a falšování výsledků voleb.

Běloruské ministerstvo zahraničí podle státní agentury Belta vyzvalo zahraniční partnery, aby se pokusili porozumět dění v Bělorusku "objektivně, realisticky, bez emocí a bez uspěchaných prohlášení".

EU podle AFP také vyzvala běloruské představitele ke "skutečnému dialogu" se společností s cílem předejít dalším násilnostem.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v úterý podle agentury AP uvedl, že sedmadvacítka důkladně přezkoumá své styky s Běloruskem, posoudí počínání běloruských úřadů a případně rozhodne o opatřeních proti osobám zodpovědným za přehmaty a násilí. Běloruský lid podle něj ukázal, že chce změnu.

Borrellův mluvčí v úterý uvedl, že Bělorusko má být na pořadu neformální schůzky ministrů zahraničí EU, která se bude konat 27. a 28. srpna v Berlíně. Ministři by mohli připravit rozhodnutí pro šéfy států a vlád, kteří se sejdou 24. a 25. září v Bruselu, dodala AFP.

AP připomněla, že EU v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na zmizení odpůrců autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Většinu sankcí EU zrušila v roce 2016 poté, co Lukašenko propustil na svobodu skupinu politických vězňů. Zbrojní embargo nadále platí. K přijetí nových sankcí je nezbytná jednomyslnost sedmadvacítky, dodala AFP.

České granáty na demonstraci v Bělorusku? Dají se běžně koupit, říká pyrotechnik

Belarus election: Opposition leader Tikhanovskaya fled 'for sake of her children' - BBC News