Masakr v Hanau byl podle ministra vnitra rasistický útok. Německo zpřísňuje bezpečnostní opatření

Masakr v Hanau byl podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera jednoznačně rasisticky motivovaným teroristickým útokem; navíc už třetím pravicově extremistickým útokem během pár měsíců. Seehofer, podle něhož je právě pravicový extremismus největším nebezpečím, jakému nyní Německo čelí, to v pátek řekl na tiskové konferenci v Berlíně. Varoval před tím, že by se někdo čin mohl pokusit napodobit. Německo v reakci zpřísňuje bezpečnostní opatření.

"Ohrožení ze strany antisemitismu, rasismu a pravicového extremismu je v Německu velmi vysoké," uvedl ministr vnitra, podle něhož se od vražd neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU) z let 2000 až 2007 zemí až po dnešek táhne "krvavá stopa pravicového extremismu". Připomněl i loňskou vraždu regionálního politika vládních křesťanských demokratů Waltera Lübckeho a také útok na synagogu ve východoněmeckém městě Halle, kde zemřeli dva lidé. V obou případech jsou podezřelí pravicoví radikálové.

Kvůli útokům v Hanau blízko Frankfurtu nad Mohanem, při nichž ve středu pozdě večer 43letý Němec zastřelil devět lidí s migračními kořeny, Německo zpřísňuje ochranu "citlivých zařízení" včetně mešit. Více policistů bude na nádražích, letištích i u hranic spolkové republiky. Na jak dlouho jsou opatření plánována, Seehofer neuvedl.

Mezi oběťmi, které podle svědků útočník střílel zblízka do hlavy, je podle Ankary pět občanů Turecka a podle Bukurešti také jeden občan Rumunska. Německá Ústřední rada Romů uvedla, že jednou ze zastřelených je i mladá Romka, matka dvou dětí.

O "hluboce rasistickém světonázoru" pravděpodobného pachatele je přesvědčen také nejvyšší státní zástupce Peter Frank, který vyšetřování činu vede. V pátek poukázal na pamflet Tobiase Rathjena, v němž autor opěvoval Němce, zabýval se čistotou jejich rasy a tvrdil, že obyvatele řady jiných zemí je potřeba vyhladit.

Střelbu v německém Hanau vyšetřuje státní zastupitelství jako terorismus. Útočník měl xenofobní sklony

20. 2. 2020 ▪ 6 min. čtení

Policisté podle Franka nadále zajišťují a vyhodnocují stopy v Rathjenově bytě v Hanau, kde byl muž v noci na čtvrtek nalezen mrtev spolu se svou 72letou matkou. Oba byli zastřeleni. Jedním z cílů je teď zjistit, co přesně se v bytě odehrálo. Policie tam našla i nezraněného otce Rathjena. Zatím ho považuje za svědka.

V dalších dnech a týdnech se také bude zkoumat, jak je možné, že sportovní střelec, který byl psychicky nemocný a měl i paranoidní představy, nevzbudil už dříve pozornost úřadů. Třeba loni v listopadu totiž poslal trestní oznámení nejvyššímu státnímu zastupitelství, v němž vyjadřuje přesvědčení, že existuje prakticky všemocná tajná služba, která je schopná řídit mozky lidí.

Seehofer v pátek za obrovský problém označil vyjádření některých politiků pravicově populistické, až radikální Alternativy pro Německo (AfD) relativizující například dobu nacismu a holokaust. Jsou podle něj živnou půdou pro extremisty, kteří se jimi mohou cítit povzbuzeni.

Generální tajemník vládní sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil, podle něhož i AfD střelci z Hanau "dodala munici", požaduje, aby protiimigrační stranu začala sledovat kontrarozvědka. AfD tvrdě kritizují i další politici a také zástupci církví nebo politologové. Německá kontrarozvědka je zatím ve fázi rozhodování, jestli stranu, která kritiku odmítá a mluví o duševně vyšinutém pachateli, začne sledovat jako celek.

Koncem loňského roku Seehofer oznámil, že německou kontrarozvědku i Spolkový kriminální úřad posílí 300 nových zaměstnanců, kteří se budou specializovat na boj proti pravicovému extremismu. Podle ministra je nutné proti radikálům postupovat důsledněji než dosud.

V říjnu tamní vláda schválila balíček opatření proti pravicovému extremismu a šíření nenávisti na internetu, kdy reagovala mimo jiné na útok pravicového radikála na synagogu ve městě Halle.

Aby podobným zločinům do budoucna předešla, rozhodla se vláda zpřísnit pravidla držení zbraní či povinnosti sociálních sítí. Ty budou napříště nenávistné komentáře nebo výhrůžky smrtí nejen mazat, ale také hlásit policii, a to včetně IP adresy dané osoby, díky níž bude pak možné zjistit její totožnost. Dosud to pro vyšetřovatele bylo velmi složité, i kvůli - podle nich - nedostatečné spolupráci sociálních sítí. Zpřísnit by se měly tresty za urážení i za antisemitismem motivované činy, kterých v posledních letech výrazně přibylo.

Zákon, který sociálním sítím hrozí až více než miliardovou pokutou, pokud ve 24hodinové lhůtě zjevně nenávistný nebo pomlouvačný příspěvek nesmažou, platí v Německu už dva roky. Teď má být zpřísněn.

Deník Handelsblatt uvedl, že přední ekonomové varovali v souvislosti s útokem v Hanau, ale i působením AfD, před negativními dopady pro německé hospodářství. “Teror proti lidem původem ze zahraničí je neslučitelný se základními hodnotami našeho demokratického právního státu,” tvrdí například prezident mnichovského institutu Ifo Clemens Fuest a zmiňuje současný blahobyt a podíl přistěhovalců na něm. “A budoucí blahobyt závisí na tom, že i nadále budou přicházet lidé do Německa, pracovat tu a stanou se součástí naší společnosti,” řekl listu.

“Nenávist a xenofobie škodí Německu hospodářsky, sociálně i politicky,” uvedl Marcel Fratzcher z institutu DIW. Zaznívá například i to, že obraz Německa by mohl odradit kvalifikované pracovníky.