Írán zvažuje 13 možností odvety. I ta nejmírnější by byla pro USA zničující, tvrdí. Na pohřbu Solejmáního dav ušlapal 50 lidí

Spojené státy odmítly vydat vízum šéfovi íránské diplomacie Mohammadovi Džavádovi Zarífovi, který chce ve čtvrtek promluvit před Radou bezpečnosti OSN (RB OSN) sídlící v New Yorku o smrti generála Kásema Solejmáního. Toho na příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek zabila americká armáda. S odkazem na sdělení nejmenovaného amerického činitele to píše agentura Reuters. Podle některých expertů USA neudělením víza porušují mezinárodní dohody.

Úmluva z roku 1947 zavazuje Spojené státy ke vpuštění do země všech státních představitelů, kteří pracovně míří do sídla OSN v New Yorku. Zaríf podle serveru Foreign Policy (FP) o vízum požádal již před několika týdny. Chystal se přitom na první vystoupení před světovými vůdci od minulého pátku, kdy Solejmání zahynul při americkém útoku nedaleko iráckého hlavního města Bagdádu.

Zaríf studoval ve Spojených státech a podle FP je zdatný řečník s četnými kontakty na americké novináře. Loni v červenci mu americké úřady při návštěvě New Yorku omezily pohyb jen na několik bloků ve čtvrtích Manhattan a Queens, čímž mu zabránily v jeho obvyklé návštěvě televizních studií, univerzit a think-tanků.

Spojené státy přerušily po islámské revoluci v Íránu v roce 1979 se zemí diplomatické styky. Teherán smí provozovat pouze menší diplomatickou kancelář v New Yorku, aby se mohl účastnit jednání v OSN.

Odpírání vstupu Zarífovi do USA je podle FP další eskalací dlouholeté roztržky mezi oběma zeměmi, která se po Solejmáního smrti značně vyhrotila. Zaríf v reakci na páteční útok prohlásil, že "začal konec zhoubné přítomnosti Spojených států v západní Asii". Trump zase pohrozil, že v případě jakékoliv íránské odvetné reakce budou USA jednat "velmi rychle a velmi tvrdě".

Íránští poslanci v úterý pozměnili dřívější nedávno schválený zákon, který označoval americké síly operující v Africkém rohu a na Blízkém východě za teroristy. Novela nyní označuje za teroristický také Pentagon, všechny americké síly a každého, kdo byl zapleten do smrti Solejmáního.

Spojené státy zařadily íránské revoluční gardy na seznam zahraničních teroristických organizací loni v dubnu. Agentura AP v této souvislosti poznamenala, že americké ministerstvo obrany tento bod použilo k ospravedlnění atentátu na Solejmáního. Ministr zahraničí Spojených států Mike Pompeo v úterý uvedl, že tvrzení o mírové diplomatické misi Solejmáního v Iráku je nepravdivé.

"Existuje důvod připustit vzdálenou možnost, že Kásem Solejmání, tento úctyhodný gentleman a diplomat první velikosti, cestoval do Bagdádu s odhodláním podpořit mírovou misi?" zeptal se ironicky Pompeo. "Víme, že to není pravda," dodal. Ministr před novináři zároveň prohlásil, že výběr jakéhokoli potenciálního cíle amerického útoku v Íránu bude v souladu s mezinárodním právem. 

Tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti v úterý oznámil, že Írán zvažuje třináct možností odvety za zabití Solejmáního. Zároveň bez bližších podrobností zdůraznil, že i ta nejmírnější varianta by byla pro Spojené státy zničující. Informovala o tom agentura Fars.

"Američané by měli vědět, že jsme dosud v radě jednali o 13 možnostech odvety a i v případě, že by byla shoda na nejmírnějším scénáři, jeho vykonání by bylo pro Američany noční můrou," řekl tajemník bezpečnostní rady Alí Šamchání. "Co chcete vědět o osudu amerických vojáků plazících se k úkrytům? Odpověď je jasná: ti, kteří se plazí k úkrytům a doufají, že uniknou našemu hněvu a zavřou za sebou dveře, netuší, že islámská republika otevře dveře do pekla," citovala Šamcháního agentura Fars. "Poselství Islámské republiky je jasné; Amerika spáchala atentát na íránského národního hrdinu a naše pýcha nám nedovolí, abychom byli lhostejní," zdůraznil. Pokud podle něj američtí vojáci z regionu neodejdou po svých, budou odvezena jejich mrtvá těla.

Šamchání zároveň poznamenal, že nyní nelze médiím poskytnout bližší informace k možnostem odvety. Uvedl nicméně, že Írán má detailní informace o amerických základnách a zná přesný počet amerických vojáků v blízkosti své hranice a podrobně jejich činnost sleduje.

Námořní správa USA mezitím v úterý obnovila varování pro americká komerční plavidla v Perském zálivu a okolí s tím, že Írán by mohl ohrožovat americké námořní zájmy v regionu.

Německo z Iráku stáhlo část svých vojáků

Německo v reakci na bezpečnostní rizika stáhlo část svých vojáků z Iráku a přesulo je do Jordánska a Kuvajtu. Spolková republika měla v Iráku dosud kolem 150 vojáků, přemístěno jich bylo přes 30.

O "dočasném zúžení" vojenské přítomnosti v Iráku, kde se Němci podílejí na výcviku armády, informovala německé poslance v dopise z pozdního pondělního večera ministerstva obrany a zahraničí. Přesun většiny vojáků se pak uskutečnil v úterý. Změny v rozložení sil se týkají dvou míst - Bagdádu a základny Tádží severně od hlavního města. Celkem na nich Německo mělo 35 vojáků. Ti z Tádží jsou nyní v Jordánsku, ti z Bagdádu v Kuvajtu.

O necelých 120 vojácích, které má Německo v převážně kurdské severní části Iráku, se v dopise ministerstev nepsalo. V tomto regionu je zatím situace poměrně klidná.

Podobně zatím na zabití Solejmáního reagovalo i Slovensko. To dočasně přesunulo mimo Irák sedm svých vojáků, kteří tam působili v rámci výcvikové mise NATO, oznámil úřad slovenské vlády. Otázka dalšího působení slovenských vojáků v Iráku vyvolala v uplynulých dnech spor mezi premiérem Peterem Pellegrinim a šéfem sněmovny a koaliční Slovenské národní strany Andrejem Dankem, jenž požadoval okamžité stažení vojáků do vlasti. Podle Pellegriniho bude ale Bratislava v této záležitosti postupovat po konzultacích se spojenci.

Čeští vojáci zůstávají na svých základnách v Iráku, kde jsou přijata opatření k zajištění maximální bezpečnosti. Uvedl to ředitel odboru komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek. Česká republika koordinuje své kroky s dalšími spojenci v Severoatlantické alianci (NATO), doplnil.

"U nás se nic nemění. Čeští vojáci zůstávají na místě v prostoru operace. Jsou na základnách, kde jsou přijata příslušná opatření k zajištění maximální bezpečnosti. Vše je v koordinaci s dalšími spojenci v NATO," napsal Pejšek.

Část svých vojáků odsunula z Iráku Kanada, změny ohlásilo i Rumunsko. Kanada část ze svých 500 vojáků působících v Iráku přesunula do Kuvajtu a armáda o tom informovala rodiny vojáků. "Děláme to, abychom zajistili jejich bezpečnost," napsal rodinám v dopise velitel obranných sil Jonathan Vance.

Rumunsko, které má v misi NATO 14 vojáků, ohlásilo, že budou přesunuti na jiné místo. Z prohlášení ministerstva obrany vyplývá, že důvody jsou bezpečnostní, ale ne, zda Rumuni z Iráku odejdou, nebo budou působit na jiné základně než dosud.

Jaderná dohoda mezi Íránem a světovými mocnostmi ještě nebyla zrušena, přestože Írán oznámil, že již nehodlá dodržovat limity na obohacování uranu, které úmluva stanovila. Podle íránské státní agentury IRNA to v úterý prohlásil náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arakčí.

Írán uzavřel v roce 2015 se Spojenými státy, Německem, Británií, Francií, Ruskem a Čínou dohodu, v níž se zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Americký prezident Donald Trump dohodu dlouhodobě kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program. V roce 2018 oznámil, že USA od úmluvy odstupují. Následně Washington začal zavádět proti islámské republice sankce a loni Írán začal části dohody vypovídat. Zároveň ale Teherán evropské signatáře vyzval, aby se snažili dohodu zachovat a Írán ochránit před dopadem amerických sankcí. Írán trvá na tom, že jeho jaderný program je jen pro civilní účely.

"Smrt Americe" volali lidé při tryzně

Při úterní tryzně za zabitého generála Kásema Solejmáního dav v Kermánu na jihovýchodě Íránu ušlapal 50 lidí a 213 dalších osob bylo zraněno. Informovala o tom íránská agentura ISNA, podle níž je několik zraněných ve vážném stavu. Předchozí informace hovořily o 40 mrtvých. Kvůli incidentu byl Solejmáního pohřeb odložen.

V pondělí, kdy památku generála usmrceného Američany uctili Íránci v metropoli Teheránu, vyšel podle agentury AP do ulic hlavního města více než milion lidí. Agentura AFP odhadla, že počet lidí v Kermánu se zdál být přibližně stejný.

Procesí, jehož účastníci nesli rakev, mělo vyvrcholit pohřbením generálových pozůstatků. Íránští představitelé ale oznámili, že pohřební rituál byl kvůli příliš mohutnému davu odložen. Náhradní termín bude oznámen později.

Rakev se Solejmáním a s další obětí pátečního útoku generálem Hosejnem Púrdžafarím dorazila na kermánské letiště dnes ráno. V minulých dnech se konaly masové pohřební průvody v Ahvázu, Mašhadu, Teheránu a Komu a ještě dříve v iráckém Bagdádu, Karbale a Nadžafu.

Záznam událostí v Kermánu se objevil na videích sdílených na internetu. Byla na nich podle AP vidět bezvládná těla v ulicích, zatímco lidé křičeli a snažili se zraněným pomoci.